Naši dělníci jsou vděční panu říšskému protektorovi za to, co pro jejich spokojený život učinil a odmítají štvaní anglických plutokratů a lidí kolem pana Beneše
E. Moravec 1942

Občané rozumějí politice KSČ , podporují naši cestu k socialismu a nenechají se od ní odradit ani zbytky vykořisťovatelské buržoasie ani americkými válečnými štváči
K. Gottwald 1950

Malou skupinou zaprodanců a zrádců si republiku rozvracet nedáme
G. Husák 1977

Jsem obviňován z toho, že hloubím příkopy. A já to budu dělat dál, protože mezi tou malou skupinou lidí, jsou zombíci na poli informační války. Oni koušou svoje okolí a nakazí je naštvaností, frustrací, strachem. Patří mezi nejradikálnější „zombíky“ přibližně 4,5 procenta populace.
O. Foltýn 2024

Omlouvám se, ale rozhodně mi nejde o srovnávání osobností, nebo dokonce politických režimů. Pokud by to tak vypadalo znovu se omlouvám. Jde mi jen o způsob lidského myšlení a politického zvláště.

Jsou lidi, kteří si myslí, že jejich názory jsou správné, ale připouštějí, že mohou existovat i stejně hodnotné názory jiné. Potom jsou lidé, kteří také považují své názory za správné, ale jiné považují za zcela nesprávné a nepřijatelné . Pokud se ti druzí dostanou k politické moci, domnívají se, že jiné než jejich názory jsou názory politických oponentů, které je třeba vyvracet a ukázat lidu tu správnou cestu. Nebo takové názory považují za natolik pochybné, že nejen ohrožují tu jedině správnou cestu, kterou jejich politika lidu vytyčila, nebo dokonce za natolik závažné, že ohrožují samotou existenci státu jemuž byli, jako politici povoláni sloužit.

Druhý a třetí typ politiků se pak starostlivě nebo ostražitě ohlíží po tom, kde se tyto nebezpečné názory berou a jak je vůbec možné, že ve společnosti existují. Někteří usoudí, že to je důsledek pomýlené části občanstva (zbytků vykořisťovatelských tříd, myšlenkově nepružných důchodců ) nebo cizích mocností (agentů, zpravodajských centrál , nebo, moderněji, desinformačních webů, obsluhovaných placenými nepřáteli demokracie a státu.

Samo demokratické uspořádání státu takovému uvažování nebrání. Politici tohoto typu rychle usoudí, že demokracie se sama neochrání a počnou ji chránit sami. S tím že „svoboda“ je pro ně prázdný termín, který mohou naplnit svým vlastním obsahem. Vždy ovšem deklarují nezbytnost ochrany něčeho vyššího – socialistického tábora, světového míru nebo evropských hodnot. ,

Ve všech těchto případech tento typ politiků považuje jiné než své vlastní názory za natolik nebezpečné, že občané potřebují, třeba hloubením příkopů, před nimi ochranu.

Jak je třeba naložit s odpůrci, zrádci, zaprodanci a zombíky, máme v našich dějinách bohaté zkušenosti. Dnešní stav jistě nelze srovnávat s nacistickým nebo komunistickým běsněním jak to někteří, podle mého názoru mylně, činí. Čeho se ještě dožijeme si však netroufám odhadnout., Ale že jsme již na pokraji ohrožení hlavních náležitostí našeho demokratického právního státu, o tom nemám pochybnosti…

Autor je ombudsman