Fiala již se asi správně vidí v opozici, a tak je nejvyšší čas opět převléknout kabát. Opoziční háv z kolekce „Podzim 2025“ mu bude slušet mnohem víc.

Konečně jsme se tedy dozvěděli, co se celou dobu jeho vlády skrývalo pod vznešeným pojmem hodnotová politika: Měnit hodnoty podle jejich aktuální výhodnosti.

Petr Fiala si uvědomil dvě věci. Za prvé, že vládní Titanic se neodvratně potápí, a za druhé, že v bruselské centrále se začíná větrat. A tak včera v iDnes zveřejnil apel na Evropskou unii, aby se probudila. No to se tedy probudil brzo.

Český derniér se na to konto vrací k opoziční rétorice a k opozičním postojům. Jeho názory nejspíš zůstaly po celou dobu stejné, jen si je coby předseda vlády kvůli bruselské vrchnosti netroufl nahlas ventilovat. Teď, když to má jeho vláda za pár, už je zase „hrdina“. Jenže hrdina není ten, kdo nemá co ztratit, což Fiala nemá. Včerejším pokáním může jedině získat. A sice část bývalých pravicových konzervativních voličů.

V onom zamyšlení v iDnes v podstatě na EU nenechává nit suchou. Dost podobně mluvil v časech, kdy byl ještě v opozici. Kritizoval multikulturalismus a migraci, emisní povolenky, Green Deal, regulace, byrokracii a nekonkurenceschopnost. Jeho projevy jsou dobře známé a zdokumentované.

Nyní to po tříleté pauze s protiunijní rétorikou zkouší znovu. Činí tak v rukavičkách, aby se neušpinil. Na chyby upozorňuje uhlazeně a diplomaticky, jak se na profesora politologie sluší a patří. Ale hlavně oponuje opatrně. Ne jako ti „hulváti“ Orbán a Fico, kteří do Unie šijí natvrdo, bez milosti a bez pokrytecké omáčky. Ne jako polská europoslankyně, která předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen vpálila, že patří do vězení. Petr Fiala na tohle nemá. Nikoliv charakter a morálku, ale odvahu. Je lepší zbytečně neprovokovat. Volby 2025 jsou sice prohrané, ale volby 2029 ještě zdaleka ne. A kdo ví, jaký bude v Bruselu zrovna vát vítr ke konci dekády, že? A nějaká ta trafika se taky vždycky hodí, přece jen už je Petrovi letos 60. Kritizuje, ale přitom si nechává pootevřená zadní vrátka.

Když ještě předevčírem kdokoliv ze současných opozičních politiků tvrdil leccos z toho, co Fiala přednesl ve včerejším textu v iDnes, býval vládnoucími kruhy a jejich sympatizanty pohotově označován za populistu, extrémistu, xenofoba, proruského kolaboranta, dezoláta, ne-li přímo primitiva. Znamená to tedy, že ten jemný, decentní a hodnotový profesor Fiala je od včerejška také dezolát? Na to jsem vážně zvědavý.

Spouštěčem jeho obratu byla zpackaná Bartošova digitalizace, která podle prohlášení Karla Havlíčka (ANO) tuto zemi připravila o stamiliony a v budoucnu ji připraví o miliardy.

A po této poslední kapce si Petr uvědomil, že si líznul černého Petra a že již nemá co ztratit. Opět se tak nebojí být sám sebou, pokud ovšem sám sebou vůbec někdy byl, což není tak úplně jisté.

Kdysi zapáleně řečnil o zkostnatělé, přeregulované, přebyrokratizované a nekonkurenceschopné EU, ale pak se z něj najednou nečekaně díky účelovému volebnímu slepenci stal premiér, zachutnala mu moc a sláva a jeho kritická rétorika a politika vůči EU se obratem změnila na podlézání, přisluhovačství či v lepším případě konformitu.

Lidé, kteří se mění jako chameleón, jsou krajně nedůvěryhodní a nebezpeční. Navenek se mohou tvářit a chovat velice slušně, ale v jádru to mnohdy bývají vlci, kteří jen podle módy převlékají beránčí roucha.

Vedle takových, jako je Petr Fiala, existují i politici, kteří sice nemluví jako z učebnice, ale ve svých postojích zůstávají čitelní, zásadoví a konzistentní. A to jak v opozici, tak i ve vládě. Politici, kteří svému lidu nehážou klacky pod nohy. Politici, kteří kromě sebe dělají také něco pro druhé a kteří když něco slíbí, tak to občas i dodrží, nebo se o to alespoň snaží. Politici, u kterých víte, že když řeknou A, neudělají hned druhý den B. Politici, kteří v těžkých časech nenechají občany živořit s nejdražšími energiemi v Evropě, ne-li rovnou na světě, a kteří v ekonomickém srabu nekupují stíhačky za 150 miliard.

V souvislosti s Fialovou devótností se mi na závěr vybavuje jeho nedávná audience v Bílém domě u Joe Bidena. Toto krátké rande dvou zbytečných politiků Česku vůbec nic nepřineslo. Jediným výstupem z Fialova výletu do Washingtonu bylo jeho selfíčko se starým pánem a návštěva hokejového utkání NHL. Fiala sice americkou misi posléze prezentoval jako fenomenální úspěch, který Ukrajině přihrál spoustu nové munice, ale ve skutečnosti si jen pohonil triko.

Nyní tedy s křížkem po funuse uznal chybu. Kdyby podobný článek jako ten ze 17.10. zveřejnil před dvěma lety, možná by byl za hrdinu a já bych mu za to i zatleskal. Ale rok před sněmovními volbami v situaci, kdy je zřejmé, že jeho vláda mele z posledního a nikdo ji nebere vážně, je Fialovo pokání už jen trapné a směšné.

Nebo taky drzé, podle toho, jak se to vezme. Protože ona to vlastně drzost je - takto se vysmívat voličům. Jeden den říkat hot a druhý den čehý. A přitom si celou dobu myslet, co si až do včerejška mohli myslet jen dezoláti a proruští kolaboranti, ale rozhodně ne ti jediní správní hodnotoví politici.

Zdroj:

KOMENTÁŘ: Evropa se musí probudit. Věřím, že není pozdě, píše Fiala