Dočkali jsme se. Už je to tady. Dlouho očekávané se stalo skutkem a je čas vyrazit s transparenty na náměstí českých měst a oblepit nároží plakáty.

Nelze spolehlivě vyloučit, že za Litoměřice bude kandidovat do Senátu České republiky MUDr. David Rath. Dle mého je to pro občany výborná volba.

MUDr. David Rath totiž splňuje několik základních parametrů, jež jsou pro výkon této vážené funkce naprosto zásadní.

Tak třeba jeho vyjádření, že je stejným politickým vězněm, jako byla dr. Milada Horáková. Dr. Milada Horáková byla obviněna z účasti na spiknutí, které mělo za účel svržení lidově demokratického zřízení. Spolu s ní byli odsouzení ještě další spiklenci jako pan Kalandra a pan Buchal. V celé zemi se zvedla nenávistná hysterie vůči těmto obviněným. Šlo jednoznačně o politický proces. Jak známo, všichni byli popraveni.

Pan David Rath byl obviněn z účasti na machinacích se zakázkami na dostavbu Buštěhradského zámku a dalších staveb ve Středočeském kraji. Spolu s ním byli obviněni další spiklenci jako paní Pancová, pan Kott a další. I zde šlo jednoznačně nikoli o čin kriminální povahy, ale o proces politický (u politika přece vždycky jde o proces politický, to dá rozum). I v tomto případě se krajem přehnala všeobecná hysterie a nepochybně již došlo k mediální popravě.

Jen naprostý ignorant by v obou případech neviděl naprostou shodu.

Václav Havel v době svého uvěznění počátkem 80. let 20. století psal z kriminálu „Dopisy Olze“, v níž vylíčil jak poměry v heřmanickém kriminálu, tak i své postoje vůči tehdejší společnosti a některé své vize do budoucna. Neuplynulo mnoho vody ve Vltavě a z mukla se stal president.

Pan David Rath je literárně činný, a to i na blogu idnes. Neúnavně tepe zlořády a popisuje poměry v české base. Drobný problém však má. Jak známo - žije v paralelním vztahu s dvěma ženami, a tak by upřednostnění některé z nich formou psaných dopisů mohlo vyvolat nežádoucí třenice v této trojce. Šlo by se tomu teoreticky vyhnout psaním dopisů Olze, tentokráte své spolubojovnici za lepší příští, paní Pancové. Pro sichr by to měl posílat v kopii i panu Kottovi, a to v rámci genderové vyváženosti.

I zde vnímavý čtenář nalézá jednoznačné paralely mezi dvěma velikány našich moderních dějin.

Stran prohlášení, že v naší politické scéně je málo humoru (a to toho černého), trefil MUDr. David Rath tak říkajíc bull eye. Dřívější vtipné bonmoty, šířené z Hradčanské výšiny, již postrádají svou údernost a jejich přednes již vyvolává poněkud křečovitý úsměv i těch nejvěrnějších posluchačů. Vtipným komentářům předsedy vlády ČR, jak nabyl majetku a hnízda, se rovněž směje již jen málokdo. Je třeba nepochybně přílivu čerstvé krve do našeho mediálního rybníčku, abychom se opět mohli u projevů našich politiků dosytosti smát a za břicha popadat. Předpokládám, že pan David Rath by byl výborným zdrojem této lidové zábavy.

Jen si tak říkám spolu s Járou Cimrmanem: „Kandidovat do Senátu ČR.... není to trochu málo, Davide Ratmíroviči?“