Mohl jsem jím být a vlastně jsem jím měl být. Byla by to nejen výhra pro mě, pro ODS, ale i pro Českou republiku. Přišel jsem na ten nápad tehdy, když jsem si přečetl v Lidových novinách rozhovor premiéra Petra Nečase s redaktorem těchto novin panem Danielem Kaiserem. Na otázku tohoto redaktora, jak se MUDr. Martin Barták dostal do funkce náměstka ministra obrany, pan premiér vysvětlil, že se seznámil s neurochirurgem MUDr. Martinem Bartákem, který, jak zjistil, měl hluboký zájem o armádní věci. Z tohoto důvodu jej doporučil tehdejšímu ministru obrany Šedivému a ten z něj udělal svého náměstka.

Tak vida, stačí zájem a zřejmě i vědomosti o vojenské problematice, možná i historii, a bez stranických intrik, konkurence a souhlasu kmotrů je možno se dostat do klíčové funkce a řídit vyzbrojování armády. To v našich poměrech znamená, že je možno dohlédnout na korupci a postarat se, aby na moderní zbraně stát nevynakládal zbytečné miliony nebo dokonce miliardy. Bylo mi jasné, že v ODS svítá, kmotrové ztrácejí moc a Nečas si již může dovolit jmenovat do klíčových funkcí odborníky nebo informované zájemce bez ohledu na stranické nominace a nátlakové akce z regionů. Proto jsem panu premiérovi napsal dopis, v kterém jsem mu popsal svoji vojenskou a armádní kvalifikaci a vylíčil svůj skutečně hluboký zájem o funkci náměstka ministra obrany. Samozřejmě jsem nezapomněl jej seznámit i s úspěšným výkonem svých porevolučních funkcí ve vedení Úřadu na ochranu ústavy a demokracie (dnes BIS), vězeňství a Generální prokuratury. Domníval jsem se, že jsem pro danou funkci dostatečně kvalifikován, i když někteří přátelé, kteří dočetli můj dopis až do konce, byli přesvědčeni, že do funkce jmenován nebudu, neboť jsem pro ni překvalifikován. Lépe však být překvalifikován než nedokvalifikován.

Už to vypadalo, že mi pan premiér neodpoví. Ale přišly smutné události, pak vánoce a nakonec jsem se dočkal. Přišel mi dopis. Pan premiér v něm ocenil moji kvalifikaci, ale mé žádosti o doporučení panu ministrovi Vondrovi ke jmenování náměstkem nemůže prý vyhovět. To chápu, jsou zde i lepší než jsem já. Třeba takový JUDr. Blažek, který se mimořádně osvědčil jako ředitel Městské policie, který ji dokázal vybavit vozidly Hummer a dokonce i vznášedlem, a později úspěšný radní na magistrátu. Na něm, tak jako na MUDr. Bartákovi, je fascinující onen pro veřejnost utajený zájem o vojenské a armádní věci a s ním spojené mimořádné znalosti a zkušenosti s touto problematikou. Nedivím se proto, že pan premiér a pan ministr obrany měli šťastnou ruku, když našli správné muže pro tak exponované místo.

Někteří pochybovači však tvrdí, že jmenování MUDr. Bartáka nemělo co dělat s jeho zájmem o daný resort, respektive, že tento zájem měl zcela jiný motiv, řekněme cizím slovem – pekuniární (finanční). Někteří jdou "in medias res", to už nepřekládám v naději, že případně potrefený neporozumí a nebude pak žalovat, a tvrdí, že celé jmenování do této a jiných funkcí není výsledkem nějakých kvalifikací, ale domluvou "hochů, co spolu mluví", kterým vystavěl věčný pomník Karel Poláček. Nemusí jich být pět, možná méně, možná více (ale vždy jde o "pět v českých na stole", jak praví známé české pořekadlo), protože jen oni znají tu legendární "českou uličku", kterou proslavil český fotbal a kterou nyní jako zkratku k penězovodům, tunelům a moci používají čeští politici. Ovšem jen ti, co spolu mluví, a je zajímavé, že se domluví ti zprava s těmi zleva, kupecký synek Petr Bajza i Zilvar z chudobince.

Přiznávám, že můj dopis panu premiérovi byl takovým zkušebním testem. Může se stát náměstkem někdo, kdo sice kvalifikaci má, ale nepatří mezi hrdiny Karla Poláčka? Mezi hochy, co spolu mluví? A přicházející odjinud než z české uličky? A se smutným trumfem – chci se postarat o nákup výzbroje bez miliardové korupce! Abychom zbytečně neplakali, tak se hned zasmějme. Jako vtip je to dobrý! "Pane premiére, nevěděl jsem, že i ten, kdo není členem ODS a dokonce je mimo politiku, se může na základě velkého zájmu a hlubokých znalostí, třeba právě vojenství, stát náměstkem ministra obrany," napsal jsem, když nám sdělil, že to byl jen zájem MUDr. Bartáka, který jej vedl k doporučení do funkce náměstka ministra obrany. Po odpovědi pana premiéra teď nevím, jestli jsem naivní pitomec či pro daný resort jen nedostatečně kvalifikovaný nebo jsem se svým dopisem pasoval na televizního baviče. Určitě to třetí, jak je zřejmé z další části mého dopisu: "Chtěl bych Vás proto informovat, že mám také mimořádný a hluboký zájem o armádní a vojenské věci, myslím, že mnohem větší než MUDr. Barták, a z toho vyplývá moje dále uvedená žádost, kterou zdůvodňuji následovně…"

Co mě však na mém dopisu mrzí nejvíce? Že jsem zřejmě ohromně pobavil MUDr. Martina Bartáka, v současné době vyšetřovaného pro podezření z korupce. Na druhou stranu jsem vykonal dobrý skutek, snad jsem z něj sejmul část jeho chmur z vyšetřování, když se mohl upřímně zasmát. A doufám, že i pan premiér Čistý.