"V první brázdě vedle Zahradila sedí doktor Sládek. Vypadá typově jako Sládek, gestikuluje jako Sládek a mluví jako Sládek. Jmenuje se Nigel Farage a je to britský nacionalista, někdo říká fašista."

Takto se vyjádřil o britském europoslanci za Stranu nezávislosti Spojeného království (UKIP) jeho europoslanecký kolega z ČSSD a "ekonomický expert" oranžové strany, pan Jiří Havel. Socialista Havel se tak usvědčil hned ze dvou politických přehmatů: Jednak prokázal, že postrádá přehled o britské politické scéně, a jednak potvrdil, že v jeho povaze zůstalo leccos z dob, kdy on sám ve vysokoškolských skriptech velebil přínos J.V. Stalina ekonomické teorii.

Označit striktního thatcheristu Farage za fašistického politika totiž může jen opravdový hlupák nebo nehorázný lhář. Farage nade vši pochybnost představuje typický produkt anglosaské nové pravice, vzniklé v osmdesátých letech dvacátého století. Patří mezi zarputilé obránce volného trhu a britské suverenity.
Tento britský gentleman s velikým rétorickým nadáním, jakož i smyslem pro ironický humor stojí v čele euroskeptické frakce Europe of Freedom and Democracy (bývalá "Nezávislost a demokracie" IND/DEM), sdružující konzervativní a konzervativně liberální odpůrce současné podoby Evropské unie. Europe of Freedom and Democracy zahrnuje jak thatcheristy typu Farage, tak tradiční konzervativce jako Philippe de Villiers.
V řadách této frakce se rozhodně fašisté nenacházejí, přičemž samotná preambule frakce totalitní ideologie jednoznačně odsuzuje.

S jinou totalitní ideologií má však problémy sám slovutný europoslanec Havel. Tento dlouholetý pracovník Ústavu marxismu leninismu Vysoké školy ekonomické v Praze ještě v roce 1988 na stránkách vysokoškolských skript vyzdvihoval ekonomicko teoretický přínos masového vraha Stalina.
Nyní jde Jiří Havel opět s proudem, a tak vyměnil rudou legitimaci za oranžovou a stal se vzorným eurofilem podporujícím Lisabonskou smlouvu, antidiskriminační zákon a nejrůznější ekonomické i jiné regulace. To vše samozřejmě pro dobro evropského lidu, jak jinak.

Hledání "fašistů" se panu Havlovi zřejmě zalíbilo, takže bezostyšně přisoudil europoslanci lotyšské strany Za vlast a svobodu nálepku sympatizanta příslušníků SS. Aby se vyhnul případným popotahováním, použil v obou případech osočování obratů jako "údajně" či "někdo říká", což je klasická taktika všech zbabělců.

V případě lotyšského europoslance, který je členem frakce "Evropští konzervativci a reformátoři" (ECR) se však nemůžeme na pana Havla příliš hněvat. Soudruzi z Ústavu marxismu leninismu svému kolegovi složitosti lotyšského historického vývoje jistě nevysvětlili. Mezi komunisty to totiž nebylo - a stále není - populární téma, přičemž Havlův oblíbený Stalin má i v kauze pezekuce baltských národů mnoho másla na hlavě.

Závěrem svého krátkého článku bych rád předložil laskavému čtenáři otázku k zamyšlení, nad níž může dumat za nočních bouřek tohoto rozmarného léta : Není snad důkazem pomýlenosti současné EU i ta skutečnost, že marxleninský teoretik Jiří Havel v ní patří k hlavnímu proudu… ?

Nechť si každý odpoví sám.

www.euportal.cz