19.4.2024 | Svátek má Rostislav


EVROPA: Návrat do 50. let

24.11.2016

Evropská komise navrhuje, aby dal stát povinně lidem práci. Tam už jsme byli

Brusel přišel s návrhem pilíře nových sociálních práv v EU. Držte si své peněženky. Stát by měl, mimo mnoho jiného, zajistit všem lidem po škole práci. Naše padesátá léta jsou zpět. Komunisté tomu tehdy říkali umístěnka.

V Komisí navrhovaném dokumentu je uvedeno: „Všichni lidé do 25 let mají do čtyř měsíců od ukončení formálního vzdělávání nebo od okamžiku, kdy se stali nezaměstnanými, získat kvalitní pracovní nabídku, nabídku dalšího vzdělávání, učňovské místo nebo stáž.“ Zatím prý jen v zemích eurozóny, ale víte, jak to v EU chodí. Socialisté a pachatelé dobra všech barev i proti vaší vůli a za vaše peníze rádi převezmou další kus do mozaiky světlých budovatelských zítřků. Zejména když součástí návrhu je prostor pro další masivní přerozdělování peněz: „Všem lidem se zajistí přístup k cenově dostupným základním službám, mimo jiné k službám elektronických komunikací, energii, dopravě a finančním službám.“

Komunisté u nás v padesátých letech zavedli tzv. umístěnku – dokument obsahující údaje, podle kterých byl umístěn absolvent vysoké školy nebo výběrové odborné školy do konkrétního podniku. Tehdejší soudruzi zkrátka věděli nejlépe, jak řešit problémy společnosti podle potřeb tehdejšího státního národohospodářského plánu. Takový podnik pak musel absolventa zaměstnat a poskytnout mu nejen vhodné ubytování, ale i cestovné a náklady na stěhování. Píše se rok 2016 a soudruzi v Bruselu naše staré praktiky oprášili. Nedivil bych se, ostatně i tito soudruzi vědí nejlépe, jak řešit problémy společnosti, kdyby postupem doby převzali jako rozšíření tohoto plánu i umísťování tzv. odborných pracovníků. O ty byly umístěnky časem doplněny, aby v souladu se státním národohospodářským plánem komunistického Československa mohli soudruzi převádět odborníky z ústavů, úřadů a podniků do jiných ústavů, úřadů a podniků. Ambici řídit společnost na základě centralistických plánů měl ostatně například i dokument Evropské komise pod vedením José Manuela Barrosa Evropa 2020. Některé věty jak kdyby vypadly z níže přiloženého náhledu, jen vyměnit „lidově demokratická republika“ za „Evropská unie“. Fakt doporučuji, dnes už je to vlastně jen absurdní seznam něčeho, co není. Stejně jako už nejsou padesátá léta. Jen ty manýry kecat lidem do života a pod hrozbou legalizovaného násilí nutit jedny, aby se postarali o druhé, přetrvávají.

Umístěnka

Umístěnka (neznámý)

Chápu, že nezaměstnanost mladých lidí po škole je problém. Návrh Evropské komise ovšem, tradičně, neřeší jeho příčiny a snaží se jen náplastí za cizí peníze překrýt symptomy. Základním problémem školství je fakt, že systémy v EU, podobné si novodobou socialistickou indoktrinací jako vejce vejci, produkují lidi pro nepotřebné obory. A proč? Protože mohou. Systém si tak vytváří nové na něm závislé voliče, kteří považují a budou považovat dotace a veřejné peníze za zdroj své obživy a řešení jejich problémů. Studují měkké obory, jejichž aplikace pohřbívá západní civilizaci, aniž by vůbec při výběru studia řešili, zda to, co se naučí, je uživí bez nároku na peníze z cizích peněženek. Na základních školách cpou do našich dětí multikulturní výchovu, udržitelný rozvoj, environmentální ekologii, nebo výchovu k myšlení v evropských a globálních souvislostech – a to by jeden řekl, že škola má učit a jejich rodičům do výchovy dětí nekecat. No a vysoké školy to celé završí například studiem genderu v různých podobách, což nakonec zajistí vysokoškolské vzdělání i prodavačkám u kasy, stavebním dělníkům, nebo skladníkům.

Chtělo by se mi napsat, že by si školství zasloužilo odluku od státu, jenže jsou na takové úvahy lidé připraveni? Dokáží si dnes vůbec ještě představit, že stát tu není od toho, aby je vychovával nebo jim poskytoval uměle dotované zaměstnanecké pozice, ale zajistil jim v mezích možností základní míru vnějšího i vnitřního bezpečí, aniž by jim zasahoval do jejich životů a řídil je? Svoboda, odpovědnost a spravedlnost jsou návrhem Komise zase o kus vzdálenější. Naštěstí si stále více lidí dokáže představit Českou republiku mimo EU. Už abychom byli venku. Tam, kam EU směřuje, tam jsme my už dávno byli. A nebylo o co stát.

Převzato z blogu se souhlasem autora