20.11.2019 | Svátek má Nikola


EVROPA: Klaus a lisabonský kočkopes

21.5.2009

Je jediný stát na světě, který má více fotbalových reprezentací. Je to Spojené království Velké Británie a Severního Irska a není to kvůli jeho vnitřnímu politickému uspořádání, nýbrž z tradice. Anglie dala světu fotbal, a proto je tato anomálie dodnes zachována.

Naproti tomu Evropská unie začíná v mnoha směrech nabývat formálních znaků jednotného státu. Třeba mnoho jejích členů má společnou měnu a o něco jiná množina členů zase společné vnější hranice. Obrysy evropského federálního kočkopsa jsou tedy zřetelné již nyní...

Ovšem plnohodnotnou federaci si asi žádný evropský politik nejenže nepřeje, ale ani neumí představit. Kdyby uměl, tak na Klausovu položertem, polovážně pronesenou poznámku "...A já Manuelu Barrosovi říkám: Doufám, že už ten bratrovražedný boj mezi Čechy a Švédy na mistrovství světa je naposledy, že už konečně zmizí ten falešný nacionalismus, doufám, že příště už zvítězí evropská myšlenka a že už na všech dalších mistrovstvích světa, na všech dalších olympiádách bude jenom jeden jediný tým Evropské unie..." bude reagovat jinak.

Prezident si ve svém obsáhlém, a řekl bych i velmi otevřeném rozhovoru Vláda Mirka Topolánka byla zlobbovaná nehraje na rozdíl od prezidenta Havla na zákulisní tahání nitkami, ale raději jde do přímého střetu. A nechá se pak od znalců všehomíra, chtělo by se říci všeználků, ale to by bylo laciné, řádně vypeskovat. Ostatně tento "spucunk" na sebe nenechal vůbec dlouho čekat. Myslím, že redakce LN zpřístupnila obsah Klausova rozhovoru pánům Doležalovi (Klausovo Rudolfinum) a Mlejnkovi (Pantáta Rejpal, či Klaus Josef I.?) ještě před otištěním, aby tak měli čas svá stanoviska vycizelovat a nemuseli se tím zabývat o víkendu.

Prezident Klaus samozřejmě přehání a dělá si legraci, když říká, že zmizí bratrovražedný nacionalismus a hokejisté Švédska a Česka, doplnění třeba ještě Finy a některými dalšími nastoupí za mužstvo Evropy třeba proti Rusku nebo Kanadě. Takové míry sjednocení Evropy se patrně nikdy nedožijeme. Ale velmi brzy se můžeme dožít toho, že naše ministerstva zahraničí budou pouhými odloučenými jednotkami Ministerstva zahraničí SSSE (Spojené socialistické státy evropské) a Brusel je bude mít na povel. Vždyť ono to tak v podstatě je už nyní.

Žil jsem čtyřicet jeden a půl roku v totalitě. Pravda, v prvních letech jsem to moc nevnímal, k posledku zase možná až příliš dobře. Ale kam moje paměť sahá, tak "podřízenost Moskvě" nebyla zdaleka tak detailní a dopodrobna vypracovaná jako podřízenost Bruselu. Každý chápe nutnost mezinárodní standardizace. Těch příkladů jsou mraky. Počínaje kalendářem a časem, dále mírami a váhami, rozchodem kolejí, napětím v síti a stovkami a tisíci dalšch norem. Ale aby někdy RVHP upravovala, jak se bude dětem ve škole přispívat na mléko, to jsem tedy opravdu nikdy ani nezaslechl.

A nakonec mě napadlo jedno čisté aktivum Lisabonské smlouvy. Malé státy už nebudou mít právo veta, ale bude se rozhodovat kvalifikovanou většinou. A to nemusí být vždy na škodu. Například Rakousko pak již nebude moci prosazovat tak snadno své iracioální protijaderné názory, které s ním, pokud vím, žádná země Unie do té míry nesdílí. Prostě, jak říkávala moje babička, "vše zlé je pro něco dobré". A to platí i pro "Lisabon". Byli jsme před ním, budeme i po něm. Potkaly už nás horší pohromy.

Převzato z blogu Hermanek.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.