Víte, že je to celé špatně, ale bojíte se z toho odejít, protože nevidíte dobrou budoucnost nebo ji nevidíte vůbec. Takhle přesně přemýšlí týraná žena. A přesně takhle přemýšlejí někteří lidé v souvislosti s Evropskou unií.

Jak je to s tou ženou? Občas nějakou slízne, je deptaná psychicky a našla by se celá řada toho, jak lze někomu ubližovat. Ale takové chování nepřichází hned. Předchází mu důsledné snižování sebevědomí a v okamžiku, kdy má žena o sobě to nejhorší mínění, přichází první rána. Ale představa, že ona „ošklivá, hloupá, nicotná“ odejde, je nemyslitelá. Co bude dělat? Bez něho nic není.

Podobnost? Přesná. Česká republika vstoupila do manželství se silnější Evropskou unií. A Evropská unie začala konat. Základem byl významný zásah do zemědělství. A z naprosto soběstačné země se stala země, která dováží vepřové a kde velké procento polí září žlutě. Ale ne zlatou pšenicí, ale řepkou. Postarala se, aby obchodování s neunijními zeměmi bylo drahé, a postupně začala připoutávat naši zemi směrnicemi, regulacemi a stále troufalejšími zásahy do naší suverenity. A Česká republika začala sebevědomí ztrácet ruku v ruce se ztrátou soběstačnosti. Začala se bát. Co si počne bez Evropské unie? Ano, v ní je to špatné, ale bez ní to přeci MUSÍ být horší.

A tehdy nastal čas na rány pěstí. Modřin si začínáme všímat až teď, kdy dostáváme rány v podobě migrační politiky, směrnice o omezení zbraní a dalších. Nechybějí ani výhrůžky. Jaké? Že bude Česká republika odstřižena od peněz. Kde se ale ty peníze berou? Zase jen od členských zemí, Českou republiku nevyjímaje. A nejde jen o holé „dali jsme EU“ a „dostali jsme od EU“. Podívali jste se na poslední vyúčtování elektřiny a našli tam částku na obnovitelné zdroje? Proč to tam je? Protože Evropská unie! A takových příkladů, proč platíme, co nechceme, protože „Evropská unie“, je více.

Ohrožení bezpečnosti naší země migrační politikou EU a následným odzbrojováním slušných lidí je dnes více než zřejmé. Víme to a přesto si jako týraná manželka říkáme, že je to sice špatné, ale bez EU přeci nepřežijeme. Jsme tak malí, tak nicotní... A jako je ohrožena na životě ona žena, stejně tak je ohrožena na životě Česká republika. Je jen na nás, kdy najdeme tu odvahu a víru v sebe sama, přestaneme se bát budoucnosti a od tyrana odejdeme. V opačném případě budeme už jen odevzdaně čekat na ránu poslední a to už nám žádné dotace nepomohou.