Domnívá-li se někdo, že mládež nezná slova jako prdel a šoustat, případně „fucking“, tak je naprosto blbej. Protože nepředpokládám, že by byla Evropská unie řízena partou naprostých dementů, musí v tom být něco jiného. V čem?

No v těch nařízeních, co se musí podle multikulturního internacionalismu dodržovat. Myslím říkat. Pokud nevíte, co je to multikulti internacionalismus, tak to je mladší brácha našeho starého proletářského internacionalismu. Co furt vítězil na celém světě, až se uvítězil a bylo po něm.

Ten EU multi-kulti internacionalismus přetváří různé myšlénky v nařízení. Jako například to, že se do 22. hodiny nesmí v TV vyslovit určité slovo. Nikdo neví, jaké přesně by to slovo mohlo být, není na to žádný seznam, ale každý ví, jaká to jsou slova a že tyhle slova jsou tabu. Tak třeba pánské zařízení, kterým se čůrá, s nesmí nazývat čur… , ale úd, pyj a nebo pro děti pindísek, lulánek a tak vůbec. Proč při popisu koně je slovo „ocas“ přijatelné a u pana Nováka ne, je dosti složitě vysvětlitelné, že? Zkuste to vysvětlit třeba Norovi, he?!

Vyslovit to slovo se ovšem nesmí. Do 22. hodiny vůbec. Takže ve Všechnopárty - abychom byli konkrétní - se v historce, jak se rozhlasový hlasatel přeřekl ve jménu fotbalisty Píši a vyslovil to s „č“, může se třeba stokrát říci nahlas Píša, ale ani jednou „píča“. A takové je to mezi lidem známé slovo, že?! Ostatně jak říkávala feministická kamarádka Carolla, slovo „píča“ jako lidové označení dámského přirození se u nás objevilo po bitvě u Slavkova jako pozůstatek po Napoleonových vojácích. Původně to bylo francouzsky „malá kočička“, tedy „un petit chat“. No a pánové vědí, že galantní Francouzi mohli laškovně dámám, které tehdá neznaly vyholování, přirovnávat jejich dráždivou houštinku k „malé kočičce“. Ostatně ono i „šukat“ je cizí slovo. Z německého „sich schaukeln“, tedy „houpat se“.

Ofšem jak staré bolševické moralisty vystřídali v EU mladí enviromentální internacionální korektní milovníci zákazů, příkazů a nařízení, vrací se nám dveřmi to, co jsme vyhodili oknem. Dveřmi proto, že nám to sem přichází pod vlajícími prapory nové morálky EU. A tak v souladu s principy té nové lepší Evropy naše Rada televizní posuzuje, zda není náš nový, takový ten „lepší divák„ špatnými slovy lákán do morálního bahna. Jo a taky jak jsem se dočetl se u nás budou sledovat nemravné a podobné obrázky. Ve filmu a tak. Zda nejsou nemorální. Třeba kolik bradavek a kdy lze shlédnout, aniž by to ohrozilo mravnost. Jo a zda není vidět na pitevním stole v kriminálním seriálu uříznutá hlava. Což mi něco připomíná. Brzo si řekneme co. A koho.

Také nám bylo sděleno, že jako mimořádně „EUácký“ a jistě že bezvadný a vůbec big a happy a tak nějak (dle mne mimořádně vlezlé a všem slídilům, tajným nemravům, co se zaštíťují morálkou a podobnými kecy, milé) je k nám podle holandského vzoru zaváděn sytém hodnocení filmů. Jako kdo se na co může a kdy dívat. Takže se příště bude ve vizuálním umění například sledovat, kolik centimetrů stehna, bradavky, ruky šmátralky či dokonce hýždě a - nedej Brusel! - třeba i pyje či celého ňádra je možno vidět.

A už se jen těším, až dojde někdo k myšlénce, že některé nemravné a tak vůbec věci by neměly být k vidění nejen od 12, 15 a nebo 18 let, ale dokonce až od 21 let. Či ještě více. K tomu to prostě logikou věci musí dojít. A tady u nás už to přeci bylo. Myslím u nás v socialismusu. To jen mladí holandští korektníci nevědí, že nic nového nevynalezli.

Oni už kdysi soudruzi z ÚV KSČ totiž řešili návrh některých soudruhů a soudružek, že aby byly některé filmy přístupné až od 21 let. Moc a moc to soudruzi řešili, až nakonec usoudili, že lidi není fakt radno moc a přesmoc nasírat, a rozhodli, že když se smí souložit už od patnácti let, tak že na nějaké to dámské ňádro na plátně koukající osoby starší 18 let skutečně nepoškodí. Protože to, co se děje na plátně, má jen nepřímou souvztažnost s tím, co dělá divák. Třeba měli tehdejší souzi podobnou osobní zkušenost jako my kluci, co jsme chodili do kin Orient i Dukla.

Tam se děly daleko zajímají věci v lóžích, my jsme dobře věděli, co tam ty starší kluci s holkama dělají. Potmě. Tedy ne, že bychom to v deseti letech také dělali, ale to funění a hekání se nedalo přeslechnout ani při filmu Na daleké hlídce anebo při Anně proletářce. Po pravdě nás to i někdy dost rušilo při sledování hrdinného boje buďonovců proti bělogvardějcům.

Takže soudruzi tehdy usoudili, že když starší mládež s oblibou nemravně koná v lóžích kin bez ohledu na to, co dávají, tak že se přitom mohou i dívat na eventuelní prdelky a ňadra.

Fakt je, že se nám, teoretikům z páté třídy, ty filmy moc líbily. Taková „Vlčí jáma“ a nebo „Není míru pod olivami“, na tom byli někteří kluci i desetkrát. Nehledě na „Zítra se bude tančit všude“, kde byla k vidění ňadra dokonce DVĚ!!! A taky „skryptýz“, jak říkával kamarád Láďa, neboť si dotyčná sundávala před rentgenováním blůzku! Ha. To bylo něco. Ale pokud vím, všichni, co jsme na to koukali, jsme dodnes normální.

A ty filmy taky byly samá surovost. Rudoarmějci stříleli Němčoury po stovkách, trhali je granáty a sami skákali pod pásy tanků. Kozáci sekali hlavy carskejch jak obilí a Němci vraždili partyzány obzvláště zavile. A Indiáni mučili bělochy u kůlů, i na dopoledním představení od 15 hodin a nebo při sobotním promítání pro důchodce. Hrdinové kouřili cigarety jednu za druhou a záporní hrdinové žvýkali doutníky. Ježibaby trhaly tajné byliny, pálily a čichaly jejich dým nad ohněm a pak se omámené potácely půlku pohádky. A Mařenku šoupli zaživa do pece. A Jeníčka ta čarodějnice určitě pedofilně zneužila. Si myslím. A husiti se už vůbec s nikým nesrali. A i největší klaďasové pili vodku jako vodu. Zhýralá doba to byla. Na druhou stranu se ovšem zase nesměly číst zahraniční noviny. Na to byly tehdá komise a různí dohližitelé.

To dneska, to už je jiné! Dneska je svoboda. Ňader a pyjů nepočítaně. V každý půjčovně, na stánku s novinami a hlavně na internetu je toho snad většina. Ovšem v televizi a v rozhlasu ne. Tam máme Rady na morálku. A ve filmu to rychle zatrhneme. Už se na tom pracuje.

Přečetl jsem si tuhle v novinách reportáž, jak si kolega novinář půjčil bondovku a ohodnotil ji dle EU navrženého seznamu z hlediska „mravnosti a vhodnosti“. A skončil konstatováním, že poslední bondovky jsou mimo jiné tak blbé proto, že už tam 007 ani nepokládá krásné holky do postele a hlavy se smí řezat jen decentně. Plně s ním souhlasím.

Ale okouzlil mne ten nápad. Ty komise posuzovačů! To, jak budou vybraní jedinci předem prohlížet ty choulostivé filmy. A rozhodovat o vhodnosti pro koho a kdy. Brzo již jistě dojde i na vystřihování nemravných scén a taky, jak chtějí salonní levičáci v USA (kteří nezažili skutečný socialismus ani na vteřinu), vyretušovávání cigaret a kouřících dýmek a pití alkoholu a taky scén, jak se v indiánkách vždycky šaman zhulí nějakou trávou a tak. To mě mrzí, já indiánky rád!

To bude nával získat místečko kontrolora na hodnocení mravně podezřelých filmů! Tisíce zájemců!

Já si vždycky vzpomenu na nezapomenutelnou knížku „Muži mají radši blondýnky“ (napsala A. Loos-ová), kde hrdinka knihy z dob mezi válkami, pravá „blondýna“, vypráví o svém příteli. O vysoce morálním gentlemanovi, který se stal členem vážené společnosti bojující proti nemravnostem ve filmu, což by mohlo – tedy ty nemravnosti - poškodit morální zdraví Ameriky. A jak tak spolu s ostatními morálními gentlemany založili Výbor a ten se schází a vystřihuje ze všech filmů všechny nemravné scény. Které si pak lepí dohromady a stále a stále se na ně dívají, aby se přesvědčili, že udělali dobře, že je vystřihli, ty nemravnosti, a tak pomohli zachránit morálku ubohých členů plebsu nedosahujících morálních výšin oněch gentlemanů. Blondýna si jen stěžuje, že její přítel si ty filmy pouští pořád a pořád a nemá na ni čas.

Takže v době, kdy každý školák najde na internetu tolik zrůdností a nemravností, co oči ráčí, a nemusí je krást tatínkovi z knihovny, jako to dělali naši dědové, zakazovat, aby ve 21.20 zaznělo v TV vysílání slovo „píča“ je skutečně píčovina, „ako by hovorili bratja Slováci“.

Už jsme zase v tom! Každý účinkující, režisér, produkční i diváci vědí, že to je taková hovadina, až by člověk zaplakal. Ale už se zase dělá, že se to neví. A všichni vědí, že jde o úřad a moc a ne o mravnost.

A lidi si zase řeknou, že ta RHVP – totiž EU - zase hovadí. Jako ve všem – o pořádné věci se nestará a jen sere lidi. Takže ono to s tou Unií nemůže dopadnout jinak, než jak to dopadlo s RVHP a Sovětským svazem.

Je to škoda, Měli jsme kdysi za těmi dráty skutečně jinou představu o Evropě. Ale mýlili jsme se. Co se týče bohatství, volnosti cestovat a studovat je to nesrovnatelně lepší. Milionkrát lepší! Ale lže se stejně a občas i víc a pitoměji než předtím a buzerace občana dosahuje nevídaných rozměrů. Nic se nesmí a všechno se musí.

Takže, ač daleko bohatší než dříve, lezeme do stejné morální hýždě, v jaké jme byli předtím. A nebo že by to nebyla hýždě, ale rovnou prdel?

Dovolená za dveřmi, a tak si na ni můžete koupit veselou knížku My cizinou jsme bloudili o dovolených a cestách všeobecně. Vydalo nakl. XYZ.
Hezky se pobavte.
Autor