Česká iniciativa dodávek dělostřelecké munice Ukrajině bude pokračovat tak dlouho, jak ji bude země potřebovat, řekl Euractivu ministr obrany Jaromír Zůna .

„Iniciativa týkající se munice bude pokračovat tak dlouho, jak bude nezbytné k pomoci Ukrajině v její obraně proti ruské invazi, a tak dlouho, jak ji budou podporovat a vyžadovat naši mezinárodní partneři,“ uvedl Zůna v úterý e-mailem.

Praha plánuje garantovat dodávky naléhavě potřebné dělostřelecké munice, zejména 155mm granátů s dlouhým doletem.

„V současné době jsme nejdůležitějším zdrojem tohoto materiálu,“ řekl Zůna. „Česká republika tak plní svou specifickou roli po boku dalších partnerů, kteří se zaměřují na jiné typy podpory a dodávek.“

Iniciativa, založená v roce 2024, dodala v roce 2024 přibližně 1,5 milionu kusů, loni 1,8 milionu a očekává se, že letos dodá jeden milion kusů za cenu 5 miliard eur, kterou uhradí země podporující válečné úsilí Ukrajiny.

Podle Zůny, generálporučíka ve výslužbě, ukrajinské úspěchy na bojišti v posledních měsících, stejně jako údery hluboko uvnitř ruského území zaměřené na klíčové ekonomické a logistické cíle, „zatížily schopnost [Moskvy] udržet válku“.

Zatímco obě strany nadále platí vysokou cenu v tom, co se stalo vyhlazovací válkou, a ruské útoky dronů a raket na ukrajinská města pokračují, „Ukrajina výrazně zlepšila efektivitu svých sil a schopnost adaptace,“ řekl.

Pro Evropu jsou důsledky jasné. „Musíme převzít větší odpovědnost za naši vlastní bezpečnost,“ řekl Zůna s tím, že výsledek války utváří budoucí bezpečnostní prostředí Evropy.

„Silná Ukrajina schopná se bránit je proto nezbytná nejen pro její vlastní přežití, ale také pro bezpečnost východního křídla NATO a zemí, jako je Česká republika,“ řekl.

Dodal, že české ozbrojené síly se odpovídajícím způsobem modernizují , zejména prostřednictvím „pořízení 44 hlavních bojových tanků Leopard 2A8 s opcí na dalších 14 vozidel“.

Zůna zdůraznil, že se jedná o klíčovou součást modernizace těžkých pozemních sil jeho země a jejího úsilí o posílení interoperability v rámci NATO.

Praha se však dosud nerozhodla, zda dalších 14 tanků pořídí.

„Bude to záviset na průběžném hodnocení požadavků českých ozbrojených sil, dostupných rozpočtových zdrojích a dlouhodobém rozvoji schopností pozemních sil,“ uvedl Zůna. „Zároveň posuzujeme související podporu a logistické kapacity nezbytné pro plné operační využití této platformy.“

Praha se také drží svých plánů na pořízení 24 stíhaček F-35 s dodáním naplánovaným do roku 2031, což Zůna označil za „klíčovou součást modernizace českého letectva“.

„Toto rozhodnutí je založeno na našich dlouhodobých obranných potřebách a požadavku na zajištění plné interoperability se spojenci NATO. I když jsou naše zkušenosti s provozem letounů Gripen cenné, F-35 představuje platformu, která splňuje budoucí operační požadavky a závazky Aliance.“

Projekt zahrnuje také rozsáhlou modernizaci infrastruktury, včetně letecké základny Čáslav, s investicemi ve výši přibližně 5,3 miliardy Kč (217 milionů eur) a potenciálním spolufinancováním NATO prostřednictvím programu NSIP až do výše 1,6 miliardy Kč (66 milionů eur).

Další prioritou je rozšíření českých ozbrojených sil. V zemi je v současné době přibližně 30 500 profesionálních vojáků, zatímco aktivní záloha by se měla rozrůst na zhruba 10 000 příslušníků.

„Koncepce rozvoje ozbrojených sil ČR do roku 2040 počítá s celkovým počtem okolo 37 000 vojáků, z toho zhruba 32 000 vojáků z povolání, zbytek tvoří dodatečné personální kapacity v rámci ministerstva obrany,“ uvedl Zůna.

Vláda neplánuje znovu zavést brannou povinnost, zrušenou v roce 2004.

„Místo toho se zaměřujeme na zvýšení atraktivity vojenské služby, posílení náboru a stabilizaci stávajícího personálu, abychom mohli splnit budoucí požadavky na schopnosti.“