Už se zdálo, že bude pokračovat pád akciových burz z přelomu července a srpna. Důvod k tomu byl dosti důrazný: brutální propad důvěry německých manažerů v ekonomiku, jak jej publikoval v pravidelné zprávě německý ekonomický institut ZEW. „Kdybych držel nějakou pozici v německých akciích, tak ji po přečtení dnešních zpráv od našich západních sousedů okamžitě prodávám,“ napsal v úterý Jiří Cihlář, analytik poradenské firmy Next Finance.

ZEW toho dne, tedy 13. srpna, oznámil, že jeho index důvěry se propadl na 19,2 bodu ze 41,8 bodu v červenci. Naposledy se hodnota indexu snížila podobně výrazně v červenci 2022. Výsledky jsou mnohem horší než odhady analytiků, kteří v anketě agentury Reuters očekávali pokles indexu pouze na 32 body. „Hospodářské vyhlídky Německa se hroutí. V aktuálním průzkumu pozorujeme nejvýraznější pokles ekonomických očekávání za poslední dva roky,“ řekl prezident ZEW Achim Wambach.

Příčin takového propadu důvěry je povícero. Pokračování války na Ukrajině, hrozící válka na Blízkém východě, která by znepřístupnila ropu a ucpala dopravní cesty, nominace Kamaly Harrisové na příští prezidentku v USA i klesající hospodářský výkon Číny. Jedna zásadní okolnost je ale navýsost evropská, ba německá. Předsedkyní Evropské komise byla v polovině července znovu zvolena Ursula von der Leyenová.

Tomu předcházející volby posílily pravicově orientované Evropany, ale na nominaci a zvolení Leyenové to nemělo vliv, respektive, bylo pro ni více poslanců než před pěti lety. Pro průmysl to znamená především, že všechny, prosby, výhrůžky a výzvy evropských manažerů vyšly vniveč. Naděje na revizi Zeleného údělu, jeho zpomalení nebo snad zastavení důrazně, jak naznačuje ZEW, rychle povadly.

Pozoruhodné je v tomto smyslu prohlášení německého ministra průmyslu a stálého počasí Roberta Habecka. „Dosud přijatá opatření nestačí k překonání vysokých úrokových sazeb, nedostatečné poptávky ze zahraničí a strukturálních problémů, které v Německu máme,“ řekl na adresu indexu důvěry. Je třeba rychle převést do praxe vládní růstový balíček. Ten podle Habecka reaguje na „obavy, přání a stížnosti německé ekonomiky“ a podle ministra bude mít žádoucí efekt. Tedy jde nejspíše o balíček selektivní podpory, který rozhodně nebude zadarmo. Přitom by stačil balíček „jednodruhový“. Zpomalit Green Deal a ustoupit od Energiewende, která způsobila energetickou drahotu, energetickou chudobu nejen obyvatel, ale i průmyslu a iniciuje podniky k odchodu ze země do míst, kde náklady a regulace jsou přívětivější. Obavy a stížnosti německé ekonomiky zřejmě neřeší.

„Europoslanci upřednostnili stabilitu před experimenty,“ okomentoval výsledek hlasování pro Seznam Zprávy analytik EU a zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum Viktor Daněk. Nebyl to hlas znějící z lavic politických analytiků ojedinělý. Mělo by to smysl, kdyby se věta doplnila jedním zájmenem zvratným. Asi takto: „Europoslanci upřednostnili svou stabilitu před experimenty.“ Není totiž v EU drsnějšího experimentu, než je Leyenové Green Deal, respektive Habeckem provozovaná Energiewende. Index sentimentu nedokázala překlopit ani ta část průmyslníků a bankéřů, která Green Deal nadšeně vítá.

Výprodej akcií se nekonal. Burzy zachránily o den později čerstvé zprávy o inflaci v USA. Spotřebitelská stejně jako jádrová inflace tam shodně meziměsíčně v červenci vzrostly o 0,2 procenta. Meziročně spotřebitelská inflace vzrostla o 2,9 procenta. Čekal se meziroční růst americké spotřebitelské inflace o 3 procenta. To povzbudilo naděje obchodníků, že by se centrální banka Fed mohla odhodlat ke snižování úrokových sazeb, povzbuzení investic i spotřeby, a tedy k podpoře hospodářského růstu.

Nechlácholme se, že se nás nějaké Německo nebo Amerika netýkají. Nejsme na tom v Česku o mnoho lépe. Ekonomika roste nepatrně, v podstatě stagnuje, průmysl klesá a důvěra v ekonomiku rovněž. To například právě s Německem, které směřuje k úrovni před průmyslovou revolucí, silně souvisí.

Ani na těch světových burzách není úplný klid. „Víme, že americká ekonomika snižuje tempo růstu; osobně si myslím, že recese je nevyhnutelná, je pouze otázkou, kdy bude prokázána. Víme také, že euforie kolem umělé inteligence je silně nadsazená. Víme – a investoři to teď už vědí také a už se o tom čím dál víc veřejně mluví – že trhy jsou uměle nafouknuté mnohaletým tiskem peněz. Okamžik, kdy se to propíše i do jejich ocenění, se tedy díky obstojným současným číslům jenom o něco odkládá,“ říká ekonomka Markéta Šichtařová. Pročež soudí, že ani další propad akciových trhů zdaleka není zažehnán.