Hodně se teď mluví o udržitelnosti a ESG. Zde je pohled na tuto problematiku z jedné nejmenované české továrny. Tímto se omlouvám za jeho zveřejnění, které si jeho autor nepřál. Ale jeho zveřejnění je natolik důležité, že jsem nechal větší časový odstup od oné neblahé události, kterou popisuje, a dopis tu zveřejním v anonymizované podobě, takže doufám, že jim tím nenaruším udržitelné dodávky globálnímu odběrateli z vyspělé zeleninistické ciziny:

Četl jsem teď časopise speciál o udržitelnosti, a protože pracuji ve firmě, na kterou tlak doléhá též, nedalo mi to, abych se k tomu nevyjádřil. Jen, prosím, nezveřejňuje můj příspěvek, protože by mohl poškodit nejen mne, ale i mého zaměstnavatele. Pracuji ve výrobním podniku a naším úhlavním odběratelem je významná zahraniční firma. „Spolupráce“ s touto firmou nám zajišťuje každoroční audity, školení a řádně pokrokově vyzdobené nástěnky s plakátky ve kterých se zavazujeme k šetrnému, přátelskému a inkluzivnímu přístupu k zaměstnancům, zákazníkům, dodavatelům i odběratelům, ke svému okolí, obci a přírodě, k planetě Zemi. Audity spočívají v kontrole nástěnek, čistotě a pořádku na pracovišti, k zjištění vzdálenosti od šatny a toalety, dokumentů a výkazu. Uvedu dva příklady, abych vám ukázal, jak to probíhá. Mladá pohledná vysokoškolačka (auditorka) si prohlížela pracoviště zámečníka a když spatřila na skříni plakát fotbalového týmu Slavie, zeptala se, zda jim fandí. Trochu zmatený dělník přisvědčil, načež se auditorka obrátila k druhému: „A vám to nevadí?“ Udivený sparťan odpověděl, že ne. A paní auditorka se jala vysvětlovat, že „kdyby plakát jiným vadil, znamenalo by to skryté konflikty, nebezpečí úrazu, zmetkovitost a vůbec.. není to v souladu s inkluzivním přístupem. Ale protože to okolí nevadí, může ten plakát viset dál.“

Při vizitaci výstupní kontroly našich výrobků, vznesla dotaz, jakým způsobem evidujeme neshodné výrobky, což je newspeak označující zmetky. „Vizuálně.“ „A vedete si k tomu evidenci a protokoly?“ obrátila se na vedoucího. Po jeho emotivní odpovědi, že kontrola při tempu osm až dvacet výlisků za minutu... a protokoly o každém...

Zkraťme to: potom jsme měli čtyři měsíce napínáka, jestli s námi budou vůbec spolupracovat (nejspíš proto, že dotyčnou zcela neinkluzivně nazval krávou, hned několikrát). Tak s takovými lidmi my musíme spolupracovat.

No a je tomu víc než rok, kdy ta naše odběratelská firma projevila přání, abychom do roku 2025 vyráběli uhlíkové neutrálně. (Snazší to měla Maruška, když hledala v únoru jahody) Inu, nabídka, kterou nelze odmítnout. Lze, jistěže lze odmítnout, ovšem, bylo nám explicitně naznačeno, že v opačném případě se obrátí na naší konkurenci mimo evropský kontinent a tím splní závazky „i nad rámec zákonných a společenských podmínek“. Chápu, emise v Turecku nebo v Číně ničí úplně jinou planetu, asi Venuši, když je tam takový vedro.Co k tomu dodat... snaha o udržitelné hospodaření a zdravé životní prostředí je chvályhodná a nutná. Neznám nikoho, kdo by byl proti. Skepsi mne však naplňují zkušenosti s audity našich odběratelů, které konají Mladí Blbí Arogantní absolventi exotických oborů, kteří ani nejeví ochotu vhlédnout do problematiky ať už provozu či životního prostředí, ale pouze naplňují směrnice vydané úředníky v daleké Bruseli. Prohlížím si v časopise galerii manažerek a manažerů udržitelnosti a soucítím s těmi, které manažují. Čtvrt století jsem prožil ve zcela reálném socializmu. Tyto tváře znám. Pamatuji si na ně. Pamatuji nástěnky a vlaječky a průvody a rezoluce, pamatuji na školení i reflektor mladých. A hlavně si pamatuji, jaký vliv na lidi měli. Radím skutečným ochráncům přírody: vyžeňte je! „Iniciativní vůl je horší než třídní nepřítel!“ říkali v pěrestrojce ti osvícenější soudruzi (Petr Pavel k nim nepatřil). Tenkrát už jsme se jim smát mohli. Dnes ne, narušili bychom jejich bezpečný prostor. Dnes budujeme socializmus nereálný.

Z Twitteru Marka Španěla