28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

ESEJ: Zvoní demokracii hrana? (2)

Už Sókratés se na vlastní kůži přesvědčil, že řešení přijatá demokraticky bývají všelijaká. Snad právě proto nebyl vztah jeho žáků a pokračovatelů (Platón, Aristotelés) k demokracii právě nejvřelejší.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Rada 4.5.2017 1:20

Vlastnictví a zvonění hrany.

Ano motiv vlastnictví může mít velký význam - ale také ničivý pro toho, kdo nezná meze.

Považuji za příznačné, že v přírodním prostředí pravidelně všechny organismy které bezesporu prokázali daleko vyší "trvalou udržitelnost" jak druh homo s.s. optimalizují "vlastnictví" jako prostor který jsou schopni efektivně využívat a hájit. Některé druhy se proto dokonce sdružují do skupin aby mohli efektivněji své "vlastnictví" využívat.

Druh homo s.s. se ale právě v tomto ohledu mnohdy liší. Byli a jsou lidé, kteří na majetcích nelpěli a přesto či právě proto dokázali žít spokojeně ale častěji a hlavně výrazněji se projevují egoistické postoje kdy růst vlastnictví pro vlastnictví se dokonce stává smyslem života.

V extrému např. někteří z nás už dnes vlastní i pozemky na Měsíci. Nedotknutelnost takovýchto majetků ale za poslední baštu civilizace rozhodně nepovažuji. Spíše za symtom toho, že "demokracii zvoní hrana".

https://www.novinky.cz/domaci/156718-pozemek-na-mesici-si-uz-koupilo-trinact-tisic-cechu.html

J. Schwarz 4.5.2017 10:31

Re: Vlastnictví a zvonění hrany.

Honba za růstem vlastnictví má stejné psychologické příčiny jako honba za rekordy. Proč se někdo dře jako soumar a ukládá si nejrůznější omezení jen proto, aby byl "nejlepší" třeba ve skoku do výšky na tyčce? Ten, kdo se honí za majetkem se zase snaží předstihnout jiné vlastníky... V lidské společnosti je důležitý prvek dědictví - jinde v přírodě se nic takového neděje, každý jedinec začíná od nuly. Syn dominantního samce postavení automaticky nedědí. Ovšem dá se předpokládat, že pokud by to podobně bylo i u lidí tak by žádný majetek a už vůbec ne kapitál nevznikl. Proč taky. Aby si užívali cizí, když si můžu užívat sám? Nejspíš je rozdíl jestli to, co vytvořím předámvlastním potomkům nebo "Lidstvu". Dokonce "pokrokovému Lidstvu".

P. Vaňura 4.5.2017 12:08

O těch zvířatech, tygří samci záměrně zabíjejí mláďata

jiných samců, aby, poté co vyrostou, nekonkurovali jejich potomstvu...

O. Uživatel 4.5.2017 12:27

Uživatel požádal o vymazání
P. Rada 4.5.2017 12:48

Re: Vlastnictví a zvonění hrany.

Takoví lidé co uměle stanoví dogmata jsou projevem zjednodušení až totaitního přístupu. Rozhodně se ale najdou!

Při vývoji společnosti jde však o to, jaké procento jich v populaci bude, či na jakou emotivní fázi ve vývoji zapůsobí atd.

Jistotu v tomto smyslu nevidím žádnou. Na druhou stranu však právě nejistota dělá život zajímavým až krásným.

Z. Rychlý 4.5.2017 0:52

Zvoní !

Demokracie je vhodná forma pro svobodné občany, kteří jsou ochotní vzít na sebe zodpovědnost za sebe, rodinu a kmen. Pro ty, kteří dokážou vzít svůj osud do vlastních rukou. Ti od státu očekávají pouze ochranu, obranu a spravedlnost.

Občané pohodlní, závistiví, nepřejícní a hlavně vystrašení, žádají své jistoty v kleci (žvanec). Občané věřící v neměnný osud, řízený nadřazenou autoritou odevzdaně čekají, jak s nimi bude naloženo. Tyto skupiny od státu požadují navíc pokyny, co mají dělat, aby se chlebodárci zavděčili, a taky dostali svou pravidelnou misku. Lokajové.

K čemu je pohodlnému vystrašenci, odevzdanci osudu, lokajovi svoboda, potažmo demokracie ?? Volí raději jistoty. Smrádek, ale teploučko.

Vymaštěnec, jehož osud beze zbytku ovládá jeho krutý pouštní bůh, ten o nějakou komplikovanou demokracii nestojí ani náhodou.

Naší známé demokracii dávno zvoní hrana. Otroctví -> svoboda -> demokracie -> tyranie (oligarchie) -> otroctví. Ještě že máme ty jistoty.

P. Rada 4.5.2017 1:44

Re: Zvoní !

Trochu jinak. Bohy bych do toho zbytečně netahal. "Svobodný" občan by neměl dominantně vykazovat závislosti na kdečem a tuplovaně né na zdrojích ze vzdáleného okolí. Soubor takovýchto lidí kde navíc platí altruistický přístup k potrestání za společenské přestupky může být vzorem pro demokratickou společnost. V dobách starého Řecka ještě mohl být občan samoživitelem i vojákem v jedné osobě a sněm takto svébytných jedinců přímo vázaných osobní odpovědností daleko více vykazoval opravdu demokratické prvky.

Něco docela jiného je naší dnešní každodenní realitou. Průměrný občan má za sebou kolem stovky energetických otroků (přepočet ze spotřeby primárních energetických zdrojů) a ti co se rádi vozí silnými auty až letadly, živí talových otroků i řádově více. Získat pokrm pro ně je ale problém. Potenciál přerušení jeho dodávek vypovídá o míře závislosti na vzdáleném okolí - tedy o ztátě svébytnosti. Dnešní parlament se pak s tohoto úhlu pohledu chová jak soubor extrémě nadupaných monster/otrokářů, kteří ale už zdaleka nejsou v roli svéprávného občana jak kdysi. Přesto si na demokratičnost stále rádi hrajeme a to i když ta hrana evidentně zvoní.