Navrhovaná emisní Euro 7 připraví velké skupiny obyvatelstva v ČR i jiných zemích EU o možnost koupit si dostupný automobil. Vyplývá to z analýzy nákladů na aplikaci normy, již publikovalo Sdružení evropských výrobců automobilů.

Jak sdružení ACEA informovalo s poukazem na analýzu britské poradenské firmy Frontier Economics, náklady na splnění požadavků nové emisní normy Euro 7 na jedno vozidlo přibližně 2 000 EUR (48 000 Kč) u osobních automobilů a dodávek se spalovacím motorem a téměř 12 000 EUR (288 000 Kč) u nákladních automobilů a autobusů s dieselovým motorem. Tato čísla jsou čtyřikrát až desetkrát vyšší než odhady Evropské komise v jejím předchozím posouzení dopadů normy Euro 7.

Zákonná norma rovněž chce zpřísnit podmínky testování emisí a nařizuje výrobcům používat palubní systémy k monitorování znečištění s možností zablokovat startu motoru při překročení stanovených limitů. Předpis také poprvé omezuje znečištění pevnými částicemi z brzd a pneumatik, ovšem neexistuje vůbec metodika, jak toho dosáhnout.

Představitelé největší české automobilky Škoda Auto, která je 100% dceřinou značkou koncernu VW, už dali jasně na vědomí, že by se vozy typu Škoda Fabia a Scala staly kvůli růstu cen neprodejnými. Zastavení jejich výroby by připravilo o práci 3000 zaměstnanců mladoboleslavské továrny.

Analýza ale zahrnuje jen přímé výrobní náklady na investice a vybavení, nikoli nutnost zakoupit příslušné komponenty od dodavatelů za vyšší ceny, což se nutně promítne do zdražení ceny automobilů pro zákazníky. Kromě přímých nákladů vyvolá návrh Euro 7 i náklady nepřímé, například vyšší spotřebu paliva. Za dobu životnosti vozidla by se tak mohly náklady na palivo zvýšit o 3,5 %

Nová norma Euro 7 je produktem z díly zapřisáhlých bruselských environmentalistů, jejichž cílem není prioritně ochrana životního prostředí, ale likvidace masové mobility zejména pro obyvatele s nižšími příjmy. Přitom už bylo schváleno, že od roku 2035 se na trzích EU nebudou moci registrovat, a tím také prodávat a vyrábět vozy na benzín a naftu. Kvůli nesmírně drahým bateriím jsou však elektrická auta pro široké vrstvy cenově nedostupná, navíc s omezenou přidanou hodnotou kvůli omezenému dojezdu a problémům s nabíjením. Většina prodejů e-aut se v zemích EU uskutečňuje díky přímým dotacím a daňovým úlevám, které pohříchu spolufinancují i chudší spoluobčané.

Je nutno přitom zdůraznit, že v již současné existující normě Euro 6/VI má EU nejkomplexnější a nejpřísnější normy pro emise znečišťujících látek (např. NOx a pevných částic) na světě. Emise výfukových plynů jsou již nyní díky nejmodernějším technologiím vozidel na sotva měřitelné úrovni. Místo toho, aby si spotřebitelé v podobě moderních vozů se spalovacími motory se současnou již dostatečně přísnou normou obměňovali vozový park, když většina na elektrický vůz nemá prostředky, se zvyšuje zájem zákazníků o ojeté vozy a roste průměrné stáří vozů. V Česku již překročilo 16 let a v největší automobilové zemi Evropy Německu se průměrné stáří nevídaně blíží 10 rokům. Násilně prosazovaná elektromobilita tak má vedle pochybného přínosu elektrických aut zatížených emisně špinavou výrobou baterie přímo opačný efekt pro ochranu životního prostředí.

Nedávné studie ukázaly, že nahrazení starších vozidel na silnicích EU nejnovějšími vozidly splňující normu Euro 6/VI by do roku 2035 (ve srovnání s rokem 2020) přineslo snížení emisí NOx v silniční dopravě o 80 %. Ve stejném období by nejpřísnější scénáře Euro 7 (tj. nulové limity pro NOx a pevné částice) snížily emise NOx v silniční dopravě jen o další 4 % u osobních automobilů a malých dodávek a o 2 % u nákladních vozidel ve srovnání s normami Euro 6/VI. Ovšem za zcela nepřijatelné náklady, jež hrozí zlikvidovat výrobu celých segmentů nejdostupnějších rodinných vozů.

To vše ohrožuje dosud kvetoucí automobilový průmysl, který v členských zemí EU poskytuje dobře placenou práci asi pro 14 milionů Evropanů a podílí se 8 % na tvorbě HDP celé Unie (v ČR 10 % HDP). Do vývoje a výzkumu automobilů, nákladních vozů a autobusů směřuje ročně 58,8 miliardy eur. Proto se v EU vytvořila aliance zemí se silným autoprůmyslem, které požadují, aby části nového předpisu byly zcela zrušeny a platnost předpisu byla odložena.

Ve společném dokumentu, který podepsali zástupci Francie, Itálie, České republiky, Bulharska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska, a zaslali ostatním členským státům, se praví:„Jsme proti jakýmkoli novým pravidlům pro emise výfukových plynů včetně nových požadavků na testování nebo nových emisních limitů pro osobní automobily a užitková vozidla. Tyto limity by nutily výrobce automobilů investovat do zlepšování emisí výfukových plynů peníze, které by bylo lepší vynaložit na vývoj vozidel s nulovými emisemi,“uvádí se v dokumentu.

Je velká naděje, že norma Euro 7 takto nebude definitivně schválena, protože osm uvedených členských zemí EU má dostatek hlasů k zablokování návrhu.