Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Něco podobného jsme zažili již za Covidu, kdy jedna banda řvala na Babiše, že opatření jsou k ničemu a že se musí zrušit a druhá banda zase na něj řvala, že může za ty zemřelé, a ti nejvyčuranější "demokratičtí" jako brouk Pytlík Fiala na Babiše řvali oboje.

A obě bandy tehdy řvaly, že Babišova vláda rozdává málo, aby pak, když se dostaly kmoci, zas řvaly, že rozdal hodně.

Malá poznámka k dividendám.

Jaký je asi tak poměr dividend, které z ČR odtékají k těm, které do ČR přitékají (zmíněno v článku)?

Já to nevím, ale dovolím si odhadnout: 10:1, cca 500 miliard (v CZK) proti 50 miliardám (v CZK)?

Pak by bylo výhodnější je zdanit, než nikoliv.

Leč nejsem kvalifikovaný ekonom, třeba mě někdo opraví.

Nu a k těm vytvářeným lékařům, řemeslníkům, bytům a elektrárnám - to všechno něco stojí. Místo nich se ovšem vytvářejí (děkujeme, Uršulo) nesmyslné větrníky a jiné grýndýl blbosti. Stojí to, kromě úsilí, i ty peníze. Stačilo by jich (nadsázka) stejné množství, jen by se musely jinam nasměrovat.

Je to cca 10:1, ale zlepšuje se to, protože ještě v roce 2022 to bylo 19:1.

Jinak zdanění dividend je v ČR extrémně nízké, v zemích na západ od nás je cca 27-51% na rozdíl od 15% v ČR ...

Nabídku omezuje hyperregulace, jen deregulací je možno zvýšit HDP, nejde jen o pracovní síly. I ta neza.ěstnanost je už vyšší než 3 %. A pak může růstu pomoct návrat k jinému modwlu než je dotační socík. Lékaři by ve stejném počtu zvládli víc skutečného léčení, kdyby byli odbřemwnéni od úředničin a statistik a bůhvíjakých vákyzú. Energwtika by nakoa růst po odsteanění povolenek a tržní volbě takové výroby elektřiny, která je stabilnější a levnější. Nižší ceny elwktřiny znamenají schopnost firem i občanů nakupovat a vyrábět levněji.a nakupovat víc. Stavební deregulace povede k více postaveným bytům atd. Toto tam trochu chybí, jako by to nemělo dnes zásadní vliv...

S tím vším lze v různé míře souhlasit, ale článek řeší něco jiného.

Není to obecný program, jak zvýšit potenciální růst české ekonomiky. Je to kritika specifického ekonomického myšlení Andreje Babiše a toho, čím se jeho přístup liší od jiných politiků.

Deregulace, levnější energie, menší administrativa, jednodušší výstavba nebo vyšší efektivita zdravotnictví jsou opatření na straně nabídky. Ta mohou skutečně zvýšit produkční kapacitu ekonomiky. Proti tomu článek nic nenamítá.

Právě naopak: pointa článku je, že Babiš často místo takového růstu nabídky nabízí růst poptávky — více peněz, vyšší výdaje, vyšší příjmy a větší spotřebu — a implicitně předpokládá, že se produkce přizpůsobí.

Článek tedy netvrdí, že produkt nelze zvýšit. Tvrdí, že jej nelze trvale zvýšit pouhým přidáváním peněz.

Kdyby Babiš přišel s programem systematické deregulace, zvýšení produktivity, investic, levnější energie a rozšíření nabídky bydlení, byl by to jiný článek. Tento je o tom, co je na jeho dnešním ekonomickém uvažování specifické.

Na chiméru ohledně "snížení příjmů státního rozpočtu v důsledku zrušení superhrubé mzdy" už mám opravdu silnou alergii:

1. superhrubá mzda nikdy zrušena nebyla.

2. superhrubá mzda zahrnuje hrubou mzdu osoby závislé plus sociální daň placenou zaměstnavatelem a zdravotní daň placenou zaměstnavatelem.

3. zdanění sociální a zdravotní daně není nic jiného, než daň z daně, tedy superhrubý podvod.

4. Kalousek obhajoval tento sprostý podvod tím, že bude platit cca 2 roky, maxiálně 4, tedy po dobu největší hospodářské krize a první krize Eura.

5. Daň z daně tedy byla zrušena naprosto oprávněně a příjmy do státní kasy, které generovala, byly de facto peníze z organizovaného zločinu (státního).

6. ČR prosperovala i v dobách, kdy tato ostudná daň z daně vybírána státem nebyla. Prosperita byla tehdy postavena na růstu ekonomiky, nikoli na její současné deindustrializaci.

7. největší podíl na stagnaci, resp. po odečtení dluhů de facto krize české ekonomiky má naše členství v EU a NATO, a nikoli sprosté vybírání danění daní, tedy podvádění občanů.

GREEN DEAL je největší podvod v lidských dějinách! Německá Energiewende to samé!

dobrá. a co tedy autor navrhuje? a kolik hlasů jeho návrh podpoří? většina lidí včetně politiků bohužel jedná podle hesla: když do pekla, tak na pěkném koňovi. a s tím nepohne ani ta sebevznešenější proklamace. toť vše.

To už je na voličích, co s tím udělají ...

Holt zvyk je železná košile. Žít na dluh se stalo normou všech vlád. Co mnozí nechápou, že ekonomika sama o sobě má mechanismy, jak se tomu bránit: inflaci a drahotu. A v největší nouzi státní bankrot. Blbé je, že na bankrotu vydělají jenom bohatí, malí střádalové přijdou o vše.

Malí střádalové si musí uvědomit, že jejich zisk/ztráta se tvoří i u volební urny. A pokud mají pocit, že není z čeho si vybrat u urny (což je pochopitelné), proč si myslí, že by měli střádat u toho, komu nevěří?

Bývalý generální guvernér ČNB Jiří Rusnok řekl v ČT zajímavou větu (cituji po paměti):

"Protože nemáme EURo, nikdo jiný za nás naše dluhy platit nebude."

Nadšení příznivci EURa by se nad touto glosou měli zamyslet.

Nevyplývá náhodou z výroku odborníka "mimoděk" sdělená myšlenka, že EURo dluhy se "mohou platit společně" ?

A že těch nesplatitelných dluhů už je pěkný ranec - Francie, Itálie, Řecko, Portugalsko...

Na "řeckou" krizi se už pozapomnělo - ale na dohled jsou problémy mnohem větších zemí a větších dluhů.

Platná mástrichtská kritéria pro eurozónu už plní pokud vím jen Lucembursko a Estonsko.

Skutečnost je podle mě trochu jiná. Dokud máme vlastní měnu, stát má svůj dluh ve vlastním měnovém systému. Nikdo zvenčí nám nemůže diktovat podmínky jeho financování stejným způsobem, jako je tomu u člena eurozóny, a v krajní situaci máme vlastní centrální banku a vlastní měnovou politiku.

To neznamená, že dluh nemusíme splácet nebo že jej lze bez následků „natisknout“. Znamená to ale, že neztrácíme poslední kontrolu nad prostředím, ve kterém je náš dluh financován.

Vstupem do eurozóny bychom tuto kontrolu odevzdali. O měnových podmínkách by rozhodovala ECB podle potřeb celé eurozóny, ne podle české ekonomiky. Hlavní riziko eura proto nevidím v tom, že bychom platili cizí dluhy, ale v tom, že bychom ztratili podstatnou část kontroly nad dluhem vlastním.

Ve skutečnosti může být Babišovým cílem inflace.

Inflace je nejúčinnějším způsobem "umazávání" státního dluhu - navíc z pohledu vlády takřka "bezbolestným". Ve srovnání se zvyšováním daní nebo snižováním výdajů.

A "Fialova drahota" byla způsobena především vysokými cenami energií - v důsledku "klimatické" politiky EU a protiruských sankcí. Fialova vláda navíc (snad jako jediná v EU) vysoké ceny energií 7 měsíců vůbec neřešila - naprosto zavalená předsednictvím EU.

Vysoké ceny energií jsou stále naším největším problémem - který ještě zhoršilo Izraelsko-americké napadení Íránu.

Může, ale pro občany to dobré není, leda pro dlužníky.

Vysoké ceny vliv na inflaci nemají, pokud nejsou do oběhu přidávány peníze.

Autor poněkud pozapomíná, že když Babiš rozhazoval, Fiala za za záda pokřikoval: "málo, málo...". Viz nápad ODS, refundovat podnikatelém 75% zisku a jiné kraviny.

Pro mě není podstatné, kdo co pokřikoval z opozice, ale co kdo skutečně dělal ve vládě.

Ano, Fiala a ODS za covidu často požadovali větší pomoc a některé jejich návrhy byly také velmi špatné. Jenže rozdíl je v rozsahu skutečně provedené politiky. Babiš hodně pokřikuje a zároveň hodně rozhazuje. Fiala také hodně pokřikoval, ale ve vládě rozhazoval podstatně méně.

Článek proto nehodnotí politickou rétoriku, ale reálnou hospodářskou politiku a její důsledky.

Kdyby Fiala provedl totéž co Babiš, kritika by platila stejně i pro něj.

Systém který cílí na pozvolnou ztrátu hodnoty měny plánovanou, ale i reálnou inflací má problém s udržením vyváženosti a přiměřenosti a tak valorizuje. A k valorizaci je třeba co ? Nové peníze že. A nové penízky se seženou kde ? Nové penízky jsou vyráběny v bankách z dluhů. Co tedy představuje základ dluhového stádia kapitálíznusi ? Dluhy. Ekonomové staré školy vyrovnaných rozpočtů když se zahlédl např do USA dluhových hodin musí trefit šlak. Nejbohatší země světa i na miliardáře a nositele Nobelovy ceny za ekonomii je zároveň nejzadluženější ekonomikou světa s nesplatitelným dluhem a s jeho dynamikou růstu. Také si tam před léty spočítali, že za posledních 20let vývozu demokracie a barevných revolucí je stálo 9bilionů dolarů a cca 1milion lidských životů na obou stranách konfliktů. A pak přišla perestrojka miliardářů s velkými předsevzetími. Jenže každý pořádný prezident musí za zájmy bombaardovat....

Tohle ale míří někam úplně jinam. Článek není obecnou kritikou dluhového kapitalismu, centrálního bankovnictví ani amerických rozpočtových deficitů.

Specifikum Andreje Babiše je jiné: opakovaně prosazuje hospodářská opatření, která už byla v jiných zemích vyzkoušena, selhala tam ze zcela pochopitelných ekonomických důvodů a stejný problém lze odvodit i bez historických příkladů. Nelze dlouhodobě vytvářet prosperitu tím, že se zvýší domácí poptávka, aniž by odpovídajícím způsobem rostla produktivita a výrobní kapacita.

Právě v tom je Babišova originalita: ne v tom, že by objevil nějaký nový ekonomický mechanismus, ale v tom, že znovu nabízí staré a opakovaně neúspěšné recepty jako praktické řešení českých problémů.

A protože tyto recepty znějí krátkodobě příjemně — více peněz, vyšší příjmy, více výdajů — mají politickou přitažlivost. Jejich účet však přichází později v podobě inflace, vyšších deficitů, dovozní závislosti a nutnosti následné restrikce.