Neviditelný Pes

EKOLOGIE: Příběh zeleného handlíře

10.11.2008

Ministr Martin Bursík prosadil zákon, který umožní úředníkům znárodnit doly

Strana zelených sice "projela" krajské volby, její šéf Martin Bursík však přesto může být spokojen. Prosadil totiž ve vládě novelu geologického a horního zákona. Ta umožní ministrovi životního prostředí splnit jeho dávný sen - definitivně zabránit těžařským firmám v těžbě hnědého uhlí za ekologickými územními limity. Úředníkům, kteří se starají o ochranu životního prostředí, navíc zajistí, že budou ovlivňovat, co vše a kolik se bude v Česku těžit. Bez jasných pravidel.

Pocta Dejmalovi

Bursíkův návrh schválila vláda počátkem září. A šéf resortu životního prostředí neskrýval spokojenost. "Návrh je zásadním krokem, aby byly konečně odepsány zásoby uhlí za hranicí územních limitů těžby - například pod severočeskými obcemi Horní Jiřetín a Černice. (Shodou okolností je Jiřetín jedinou obcí v Česku, v níž vládnou zelení - pozn. red.) Usnesení vlády navíc potvrdilo rychlý odpis zásob pod Mariánskými Radčicemi, Lomem a Braňany, s nímž souhlasí i těžební společnost," přivítal rozhodnutí vlády ministr životního prostředí Martin Bursík.

A současně tvrdí, že vláda svým rozhodnutím zopakovala, že podporuje platnost původních územních limitů těžby. Zpřesnilo se pouze jejich umístění u dobývacího prostoru lomu Bílina. "Jde o upřesnění, na kterém odvedl obrovský kus práce autor původních těžebních limitů, bývalý ministr životního prostředí Ivan Dejmal," konstatuje ministr Bursík. Dle tohoto rozhodnutí se limity posunou dovnitř dobývacího prostoru v lomu Bílina a těžební společnost tím ztratí možnost těžit v jeho jižní části. Naopak v severní části se linie posune a umožní náhradní těžbu. "Celková bilance vytěženého uhlí se vůbec nezmění. Severočeské doly na Bílině nemohou vytěžit ani o tunu více, než umožňoval původní limit," zdůrazňuje Martin Bursík. Nová linie územního limitu v jižním prostoru bere společnosti možnost vytěžit 31,8 milionu tun uhlí, zcela stejné množství však přidává na severu.

Amatérismus

Proti novele však ostře protestují jak důlní firmy, tak jejich oborová organizace Těžební unie. Shodně tvrdí, že zákon je likvidační, amatérsky napsaný a zajistí státním úředníkům, jak je beztrestně šikanovat. Umožní totiž pracovníkům odborů životního prostředí ovlivňovat, co vše a v jakém množství se může těžit. A to vše pod heslem obecného zájmu ochrany životního prostředí. "Aniž by novela přesně vymezovala, co lze za obecný zájem ochrany životního prostředí považovat, a co nikoli. Zákon nijak nedefinuje, zda tato právní norma převažuje nad zájmem na vytěžení zásob, průmyslový rozvoj regionu či energetickou bezpečností České republiky," konstatuje v prohlášení Těžební unie. Současně dodává, že pokud projde i Parlamentem a Senátem, Česko čeká vlna arbitráží, ve kterých naši členové budou požadovat po státu odškodné ve výši několika desítek miliard korun.

Zákon se však týká nejen velkých těžebních firem, ale i menších pískoven a kamenolomů. Jeden z majitelů kamenolomu k tomu dodává: "Stačí, když se znelíbím nějakému místnímu úředníčkovi. Může mě otravovat požadavky na vypracování dokumentace a pak jedním podpisem zničit. Přijdu o všechny peníze, které jsme za poslední roky investovali do rozšíření dolu". Zákon totiž nepočítá s tím, že by za zabraná ložiska vyplácel poškozeným firmám vysoká odškodnění. Pouze jim uhradí investice, které již do otevření dolu a průzkumných prací investovaly. Ve zdůvodnění znění zákona totiž ministerstvo životního prostředí tvrdí, že by kompenzace ušlého zisku dotčeným firmám neúměrně zatížila státní rozpočet. Těžební firmy si však stěžují i na další věc. Navrhovaný zákon jim totiž ukládá ve stanovené lhůtě zpracovat návrh na odpis zásob v těžebních ložiscích - včetně odborné dokumentace. Pokud to neučiní, mohou dostat pokutu až do výše dvaceti milionů korun. "Těžební společnost je donucena zpracovat pro správní orgán podklady k odpisu zásob, na kterých provádí podnikatelskou činnost. Přípravu podkladů, jež by ji mohly uškodit, musí paradoxně i sama uhradit," tvrdí v reakci na návrh zákona Těžební unie. Taková dokumentace však přijde na desítky milionů korun. Zástupci těžebních společností navíc v neformálních rozhovorech tvrdí, že novela zákona otvírá i velké možnosti ke korupci státních úředníků. Pokud totiž firma nechce v některých případech přijít o možnost těžit, bude si muset občas pomoci i nějakým všimným pro daného úředníka. "To se týká především menších lokálních firem," tvrdí dobře informovaný zdroj z vedení těžební společnosti. Současně však upozorňuje i na další hrozbu. Zákon totiž neomezuje, jak často mohou úředníci o vypracování dokumentace potřebné k odpisu zásob žádat. Ve finále to může dospět tak daleko, že firma jeden materiál za desítky milionů vypracuje a další začne zpracovávat. "Jinak řečeno, hrozí, že úředníci budou tímto způsobem šikanovat těžební firmy. U některých by opakované požadavky na dokumentaci mohly ohrozit i jejich existenci," dodal zdroj.

Politický handl

Jak vůbec zákon vznikl? V politických a těžebních kruzích se hovoří o handlu mezi premiérem Mirkem Topolánkem a Martinem Bursíkem. Ministr životního prostředí totiž své posvěcení prolomení části ekologických územní limitů na dole Bílina vyměnil za odpis podobných zásob za limity na dole Československé armády (ČSA). Nutno upozornit, že Bílina je v majetku Severočeských dolů, které ovládá polostátní ČEZ. Lom Československé armády je zase majetkem skupiny Czech Coal . A omezení těžby, které se dotkne dalších firem včetně OKD, pak Bursík přibalil k zákonu jako pozornost pro různá ekologická hnutí. "Žádné kuloární informace nehodláme komentovat. Změna územního limitu na dole Bílina byla dlouho pečlivě a podrobně projednávána - a to mnoho měsíců," oponuje mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.

Těžařské firmy tvrdí, že se o návrhu zákona dozvěděly zcela náhodou. "Upozornili jsme některé politiky z vládní koalice, že ve chvíli, kdy zásoby nerostů odepíší, okamžitě rozhodli o prohře v možných budoucích arbitrážích," konstatoval zdroj z vedení jedné z těžařských společností. "Nechceme se živit arbitrážemi, ale pokud vás někdo takto zažene do kouta, není jiná možnost. Budeme bojovat," upozornil. Obdobné řešení připustila i firma OKD, která těží černé uhlí na Ostravsku. A již nyní firmy upozorňují, že odškodné, které budou požadovat v případných sporech s Českou republikou budou velmi vysoké. "Půjde o desítky miliard korun," konstatoval zdroj.

Ministerstvo životního prostředí si dle informací týdeníku EURO nechalo dokonce vypracovat právní analýzu, která měla odhalit, zda takové riziko arbitráží skutečně existuje. "Zjistili, že to tak je. Zejména za situace, kdy soukromým firmám zásoby seberou a polostátní je naopak nechají," upozornil zdroj. Ministerstvo proto přišlo s nápadem - v zákoně nahradilo slovo odepsat souslovím: převést z bilančních do nebilančních zásob. Což je de facto totéž.

Týdeník Euro 44/2008

redaktor týdeníku



zpět na článek