Názor, že "když to funguje v Německu, tak to musí fungovat i tady", je poněkud zcestný. V Německu si koupíte nové auto za 3-4 měsíční platy, tady za 10 - 30 (tedy, normální pracovník). Takže v BRD je považováno sedm let staré auto za starou šunku, tady za zánovní stroj. Prošel jsem nabídku bazaru AAA - 277 aut vyrobených v r. 2002, tedy sedm let starých. V Německu musíte, abyste dostali příspěvek, odevzdat techničák a auto skutečně sešrotovat. Tady to nikdo neudělá, protože za sedm let staré auto dostane (po odečtení cca 20% marže bazaru) 47 000 korun (jedna Lada) až 160 000 korun (3 vozy), průměrně tak 100 – 130 000 korun. To je podstatně víc, než by dostal za likvidaci. I kdyby šel s cenou hodně dolů.
Navíc mne udivilo, že to navrhla zrovna ČSSD, která se presentuje jako strana pro chudší vrstvy. Chudší vrstvy totiž na nové auto zrovna nemají. A že by zrovna ČSSD chtěla přispívat bohatším???
Další věc:
Zákony, které navrhla Strana zelených a které bohužel vstoupily v platnost (některé dokonce jsou přímo mezinárodně zelené, z EU či zakotvené v mezinárodních smlouvách), jsou vesměs kontraproduktivní a přírodě (a lidem, ale na těch asi zeleným moc nezáleží) nepřátelské, neboť cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly.
1) Ekologická daň na uhlí. Důvod: bude dražší, lidé jím budou méně topit, přejdou na ekologičtější paliva (plyn, elektřina) a bude čistší ovzduší. Následek: protože lidé, zejména na venkově, neoplývají penězi, dřeva je málo, na drahé plynové topení nemají (někde ani ten plyn není zaveden), o elektřině nemluvě a mrznout nebudou, topí, zejména večer, tzv. "Bursíkovými briketami", což je PET láhev naplněná pilinami nebo nařezanými pneumatikami a dolitá vyjetým olejem. Je prý velmi výhřevná.
2) Biopaliva. 2% MEŘO do nafty uspoří cca 0,08% CO2 (to jsem dost pracně osobně spočítal). To je pod úrovní statistické chyby a vyřešíte to jedním jemnějším sešlápnutím plynového pedálu. Kolik energie se spotřebuje na výrobu MEŘO a surovin k jeho výrobě (methylalkohol atd.) nevím, ale v článku, který mám k dispozici (autor je zřejmě zemědělský inženýr), je spočítáno, že při pěstování řepky musíte 21x pole projet traktorem (který pochopitelně jede na naftu…) a použít spoustu chemikálií na její ošetření. Pro výrobu lihu např. USA kupuje levnou kukuřici v Jižní Americe, kde tím pádem cena této základní potraviny vyletěla na dvojnásobek a více, čímž byl způsoben v některých částech hladomor. O kácení deštných pralesů, žroutů CO2, aby bylo kde tuto kukuřici pěstovat, nemluvě. A nejen USA, my (a některé další státy EU) prý dovážíme "biopalivní" součásti z méně vyvinutých končin, protože jsou levnější (to nemám ze své hlavy, to jsem se dočetl v novinách). A o to vše je samozřejmě benzin i nafta dražší. Líh má sice cca poloviční emise CO2 na litr, ale taky cca poloviční obsah energie než benzin, takže se ho spotřebuje 2x tolik a jsme zase doma. Neušetří se nic. Akorát se blbne a zdražuje. Ale děláme zelenou Národní směnu. Ano, soudruzi, my jsme zelení a záleží nám na budoucnosti planety.
3) Ekologická daň (nebo jak se to jmenuje) na prodej starých aut. Chudší lidé (opět: zejména na venkově) měli starou škodovku. Po čase ji prodali za pět tisíc nějakému mladíkovi (ten ji za čas, až se trochu zmohl, dal do šrotu). Něco přidali a za nějakých 10-15 000 koupili přece jen o něco modernějšího Favorita. Na víc pochopitelně neměli. To teď nepůjde (10 000!), takže budou tu škodovku udržovat, dokud se nějak protáhne STK. Výborný příspěvek k omlazení vozového parku.
4) Třídění odpadu je v pořádku. Jenže v okamžiku, kdy ho jako surovinu nikdo nechce (teď musíte platit až 1,80 Kč za kilo odevzdaného papíru, aby vám ho vůbec vzali), kdy krachují závody na zpracování plastů, protože je levnější pracovat přímo s ropou jako surovinou (a dost by mne zajímalo, jak to bude se sklem po krachu skláren), se to stává poněkud demonstrativní záležitostí, něco jako Národní směny za bolševika ("Ano, soudruzi, my jsme ochotni pro stranu a vládu pracovat" a docenti v sobotu zametali čtyři hodiny na parkovišti každý 5x3 m). Kontejnery na kovový odpad, ano. Pokud ho někdo bude chtít. Ovšem ve městech kontejnery na bioodpad jsou dost diskutabilní. Musely by být velice hermetické, aby se nešířil příšerný puch (jako příspěvek ke zdravému ovzduší) a aby nepřispívaly k velkému množení potkanů (ti se, jak známo, množí úměrně k dostupnosti potravy).
5) Ty igelitové tašky zadara, no, tady bych je trochu omilostnil. Je mi sice milé, když ji někde dostanu a nemusím se starat, zda mám tašku, ale stejně ji pak používám, dokud se mi nerozpadne. Potom ji dám do plastů (které nikdo nechce…). Ale fakt je, že když jdu nakoupit, tak si tašku vzít mohu. To jo.
6) Odpor zelených proti jádru je mi už zcela nepochopitelný. Vždyť je to (kromě vody, ale tady už moc nenaděláme) jediný realistický zdroj, který neprodukuje toho netvora CO2, ba ani metan a merkaptany, nemaje otvoru análního. Pravda, produkuje vyhořelé palivo, ale relativně malé množství, snadno isolovatelné ve srovnání s těmi megatunami uranu, které letí do luftu z komínů uhelných elektráren. Navíc je tento "odpad" surovinou pro reaktory další generace.
7) Když vidím v TV solární články na obrovské ploše X hektarů a redaktor mi nadšeně hlásá, že to "zajistí elektřinu pro 10 000 domácností", tak si říkám, jestli taky večer, když je to nejvíc potřeba. A jestli by ty domácnosti byly taky tak šťastné, kdyby neměly na základě rozhodnutí EU dotace a musely si tu zelenou elektřinu platit v plné ceně. A kolik gramů jaderného paliva by ty hektary nahradilo. Totéž se týká větrníků, tady je navíc fakt, že se kvůli možnému výpadku větru musí prakticky celý výkon zálohovat roztopenou uhelnou či plynovou elektrárnou, takže se moc proklínaného CO2 neušetří. Navíc, v případě opravdu silného větru (jako nedávno v Německu) hrozí "přeplnění" a kolaps celé soustavy, "black out", naštěstí se to nějak podařilo poslat na Ukrajinu. Jinak by to vypadlo a pár hodin bychom se nejen nepodívali na TV, ale ani bychom neměli teplou vodu, topení atd. Když vypadnou počítače, je to průser. Je to prostě zcela nepředvídatelný a těžko regulovatelný systém. A to nemluvím o tom, že když jedete např. Francií, hyzdí tyto lesy větrníků obrovské plochy jinak hezké krajiny. Dtto severní Německo. Když chci být "ekolog", nesmím být holt estét.
Prostě se - asi mylně - domnívám, že by se mělo napřed myslet a zhodnotit a pak teprve rozhodovat. Tak mi to nějak připadá, že je to nejen u nás, ale i v EU a celém Kjótu poněkud opačně.
Kromě toho za zcela podpásovou a lživou záležitost považuji cestu p. Bursíka do Antarktidy, kdy s nyvým a přesvědčivým pohledem do kamery nám líčil, jak se to tam všechno otepluje. Jednak tam jel v plném antarktickém létě (i tak tam bylo dost pod nulou, měl být v plavkách!), dále je známo, že zatímco arktický led ubývá, antarktický přibývá. Vedoucí německé antarktické expedice (který je tam o něco déle než Bursík) říká, že každý rok musí o metr zvedat jejich barák, protože tolik sněhu/ledu přibude.
Je mi líto, ale mám dojem, že v klimatologii není 100 let moc dlouhá doba. Jestliže mi tito vědci v r. 1970-80 vyhrožují dobou ledovou a v r. 200X globálním oteplováním, co si mám, proboha, o nich myslet? Vidím v tom jen obrovský kšeft. S ochlazováním toho moc neuděláte. Sem tam nějaký kamna. Ale GO?? Ňam! Větrníky, solární panely, úsporné žárovky (to je taky sranda, pro krátké zapnutí, záchod, chodba, koupelna jsou zcela nevhodné, ale nařizujeme je všude a normální žárovky zakazujeme, už jsem si udělal zásobu!).
Ještě že se už učím rozeznávat kytky podle kořínků…