EKOLOGIE: Ekotendr
Co s dvěma třetinami ze 114 miliard? Budou ukradeny?!
Vyzvala jsem ministerstvo financí, aby zrušilo zadávací řízení na odstranění starých ekologických zakázek, Ekotendr. Také jsem podala podnět k ÚOHS, rozsáhlejší a propracovanější než byl podnět Transparency International, s požadavkem, aby vystavilo předběžné opatření zabraňující podpisu smlouvy do doby, než budou vyjasněny podněty k šetření a zadávací řízení neprodleně zrušilo.
Ale hlavně jsem se obrátila na Evropskou komisi s podnětem k prošetření fungování základních pravidel vnitřního trhu Evropské unie v České republice. Vyzvala jsem ministra financí Eduarda Janotu, aby předložil posudky, na jejichž základě se domnívá, že Ekotendr zrušit nelze, neboť hrozí arbitráže. Děkuji panu Janotovi za to, že našemu právnímu týmu posudky předal. Fascinuje mne ale to, že v nich nic o hrozící arbitráži řečeno není.
Logický patron ekotendru, ministerstvo životního prostředí, je přesvědčen, že žádný megatendr není potřeba. Není žádný, vůbec žádný důvod, proč by odstraňování starých ekologických zátěží nemělo probíhat podle dosud platných pravidel. Naopak zoufalým dopadem současné právní nejistoty okolo superzakázky je, že se zastavila řada místních výběrových řízení. Paradoxně Ekotendr způsobil, že se nyní nečistí.
Teze Ekotendru 1
Do roku 2015 musí být odstraněny staré ekologické zátěže (SEZ). Ukládá to evropská legislativa.
Žádná taková legislativa neexistuje. Okrajově se na ekologickou zátěž vztahuje Směrnice o těžebním průmyslu, pokrývá ale jen těžební průmysl a neurčuje žádné specifické datum. Ředitelka inspekce životního prostředí (ČIŽP) opakovaně potvrdila, že existují-li vnitřní termíny, ČIŽP je vždy může posunout.
Zadavatel, ministerstvo financí, uměle vytvořil časovou tíseň. Zde na blogu si dovolím uvést, že časový rámec může být dán potřebou financování politických subjektů, které toto cash flow potřebují.
Teze Ekotendru 2
Jak upravit tendr, aby odpovídal velké finanční skupině? Vyloučit rozdělení tendru na malé zakázky soutěžené lokálně, vyloučit rozdělení zakázky na velké díly.
Paragraf 98 Zákona o veřejných zakázkách stanoví ale jinou cestu: Soutěžit soutěž jako celek, tedy s jedním celkovým výhercem, ale přitom ponechat otevřenou místní soutěž pro ty firmy, které jsou v místě schopny jednotlivé lokality dekontaminovat efektivněji. Tato varianta by asi byla ta správná. Výběrové řízení ji pro jistotu vůbec nepřipouští. To, že se tím porušuje zákon, nikoho netíží. Lze shrnout, že zadavatel, namísto aby reflektoval objektivní zájmy toho, koho reprezentuje, tedy státu, reflektuje v tendrové dokumentaci subjektivní zájmy zadavatelů výběrového řízení.
Teze Ekotendru 3
Zadání výběrového upřednostňuje toho, kdo složí miliardu Kč. Navíc preferuje jednu firmu, ne více, tedy vylučuje soutěž.
Podle mezinárodních zkušeností porušuje vše, co víme o potírání překrucování soutěže, bid riggingu, tedy jasné pravidlo, že čím více firem se přihlásí, tím větší je naděje na snížení ceny.
Ale jak se k této variantě jednoho výherce, když tu máme minimálně několik potenciálních uchazečů, dostat? Jednoduše. Stanovit výběrová kritéria tak, aby tomu vyhovovala. Zadávací dokumentace stanovuje oddělení finančních nákladů a administrativních nákladů… Jako kdyby administrativní náklady byly jiné než finanční - navíc ale uvádí obecné kritérium ceny práce, která poroste v čase. Že by se zadavatel snažil specifikovat rozdílné ceny specifických prací, stanovit přesný koeficient, to se nestalo. Uvádí pouze obecnou tezi o ceně růstu práce v čase. Navíc, cena práce by měla být předmětem soutěže, nikoliv obecné teze zadavatele.
Teze Ekotendru 4
Staré ekologické zátěže jsou tu s námi drahnou dobu. Mnoho pozemků a provozoven by nebylo privatizovatelných, neboť mělo zápornou hodnotu. Proto se stát zavázal, že je odstraní, a odstranil tak na prvopočátku zápornou hodnotu. Ocenění proběhlo jen ve výši garance, v případě že stát tuto škodu neodstraní. Garance je privatizačním aktem, nemá nic společného s aktuálním rizikem vyplývajícím z rozsahu škody.
Zadavatel, namísto aby konzultoval ministerstvo životního prostředí a zjistil, že ze zhruba 9.000 lokalit jich jsou již tisíce vyčištěny, se aktualizaci rizik nevěnoval, dokonce jimi pověřil výherce tendru!
Tedy v okamžiku, kdy stát vypsal výběrové řízení v ceně desítek miliard korun, mu nebyl rozsah znám, nebyla mu známa přibližná cena vypsaného výběrového řízení! Ta se přeci zjistí ve výběrovém řízení.
Tam si konkurují tři velké finanční skupiny, jediné, co tedy musí udělat, je sednout si ke stolu a dohodnout si výši peněz, které pro své politické klienty potřebují…
Uvedu jeden příklad za všechny: odstranění zátěží na ČEZ distribuci je garantováno na 14 miliard. Zamysleme se, prosím. I Miroslav Kalousek, otec ekotendru, uvedl: cena je blbost, to není cena, to je aritmetický souhrn garancí. Stát vypsal největší zakázku v historii, aniž by přibližně znal odhad její hodnoty!
Teze Ekotendru 5
V technických specifikacích je žert za všechny: velká kompostárna. Jakou prosím starou ekologickou zátěž budete odstraňovat v kompostárně?
Technická specifikace je vypsána asi tak, jako že Skanska vyhraje, protože má největší modrý parní válec, a Metrostav vyhraje, protože má nejvyšší žlutý jeřáb. Objem požadované spalovny, i parametry kompostárny jsou směšné.
Teze Ekotendru 6
Zadavatel je ministerstvo financí. Ministerstvo životního prostředí je toho názoru, že tendr je průšvih. Proč? Protože se zastavilo čištění. Dosud v klidu na jednotlivých místních lokalitách čištění postupně probíhalo. Od okamžiku, kdy kdosi vymyslel ekotendr, se samozřejmě typicky neví, co bude dál, a proto nikdo nečistí.
Proč vozit odpad přes celé území? Je daleko lepší ho dekontaminovat místně, tak jak to probíhalo dosud. Jenže, to bychom vyplatili reálnou cenu, a ne objem státní garance.
Ministerstvo financí tvrdí, že objem ceny bude stanoven vítězem samotným. Opak je pravdou. Spočítá-li se objem již vyčištěných lokalit, těch, co jsou bez komplikací monitorovány, těch, kde je zřetelná komplikace, ale technicky řešitelná, a těch, kde probíhá zadávací dokumentace, zjistí se, že hodnota rizik zbylých lokalit je na jedné třetině částky 110 miliard…
Můžeme zastavit dopředu zkonstruované spiknutí, jehož cílem je každoročně odčerpat ze státní kasy 7 miliard, až do výše 60 miliard. TOP 09, tedy Kalousek, křičí: škrtněte pohřebné a porodné. A tady je připraven odpovědný hospodář nechat odtéct 60 niliard?
Vyzvala jsem ministerstvo financí, aby zrušilo zadávací řízení na odstranění starých ekologických zakázek, Ekotendr. Také jsem podala podnět k ÚOHS, rozsáhlejší a propracovanější než byl podnět Transparency International, s požadavkem, aby vystavilo předběžné opatření zabraňující podpisu smlouvy do doby, než budou vyjasněny podněty k šetření a zadávací řízení neprodleně zrušilo.
Ale hlavně jsem se obrátila na Evropskou komisi s podnětem k prošetření fungování základních pravidel vnitřního trhu Evropské unie v České republice. Vyzvala jsem ministra financí Eduarda Janotu, aby předložil posudky, na jejichž základě se domnívá, že Ekotendr zrušit nelze, neboť hrozí arbitráže. Děkuji panu Janotovi za to, že našemu právnímu týmu posudky předal. Fascinuje mne ale to, že v nich nic o hrozící arbitráži řečeno není.
Logický patron ekotendru, ministerstvo životního prostředí, je přesvědčen, že žádný megatendr není potřeba. Není žádný, vůbec žádný důvod, proč by odstraňování starých ekologických zátěží nemělo probíhat podle dosud platných pravidel. Naopak zoufalým dopadem současné právní nejistoty okolo superzakázky je, že se zastavila řada místních výběrových řízení. Paradoxně Ekotendr způsobil, že se nyní nečistí.
Teze Ekotendru 1
Do roku 2015 musí být odstraněny staré ekologické zátěže (SEZ). Ukládá to evropská legislativa.
Žádná taková legislativa neexistuje. Okrajově se na ekologickou zátěž vztahuje Směrnice o těžebním průmyslu, pokrývá ale jen těžební průmysl a neurčuje žádné specifické datum. Ředitelka inspekce životního prostředí (ČIŽP) opakovaně potvrdila, že existují-li vnitřní termíny, ČIŽP je vždy může posunout.
Zadavatel, ministerstvo financí, uměle vytvořil časovou tíseň. Zde na blogu si dovolím uvést, že časový rámec může být dán potřebou financování politických subjektů, které toto cash flow potřebují.
Teze Ekotendru 2
Jak upravit tendr, aby odpovídal velké finanční skupině? Vyloučit rozdělení tendru na malé zakázky soutěžené lokálně, vyloučit rozdělení zakázky na velké díly.
Paragraf 98 Zákona o veřejných zakázkách stanoví ale jinou cestu: Soutěžit soutěž jako celek, tedy s jedním celkovým výhercem, ale přitom ponechat otevřenou místní soutěž pro ty firmy, které jsou v místě schopny jednotlivé lokality dekontaminovat efektivněji. Tato varianta by asi byla ta správná. Výběrové řízení ji pro jistotu vůbec nepřipouští. To, že se tím porušuje zákon, nikoho netíží. Lze shrnout, že zadavatel, namísto aby reflektoval objektivní zájmy toho, koho reprezentuje, tedy státu, reflektuje v tendrové dokumentaci subjektivní zájmy zadavatelů výběrového řízení.
Teze Ekotendru 3
Zadání výběrového upřednostňuje toho, kdo složí miliardu Kč. Navíc preferuje jednu firmu, ne více, tedy vylučuje soutěž.
Podle mezinárodních zkušeností porušuje vše, co víme o potírání překrucování soutěže, bid riggingu, tedy jasné pravidlo, že čím více firem se přihlásí, tím větší je naděje na snížení ceny.
Ale jak se k této variantě jednoho výherce, když tu máme minimálně několik potenciálních uchazečů, dostat? Jednoduše. Stanovit výběrová kritéria tak, aby tomu vyhovovala. Zadávací dokumentace stanovuje oddělení finančních nákladů a administrativních nákladů… Jako kdyby administrativní náklady byly jiné než finanční - navíc ale uvádí obecné kritérium ceny práce, která poroste v čase. Že by se zadavatel snažil specifikovat rozdílné ceny specifických prací, stanovit přesný koeficient, to se nestalo. Uvádí pouze obecnou tezi o ceně růstu práce v čase. Navíc, cena práce by měla být předmětem soutěže, nikoliv obecné teze zadavatele.
Teze Ekotendru 4
Staré ekologické zátěže jsou tu s námi drahnou dobu. Mnoho pozemků a provozoven by nebylo privatizovatelných, neboť mělo zápornou hodnotu. Proto se stát zavázal, že je odstraní, a odstranil tak na prvopočátku zápornou hodnotu. Ocenění proběhlo jen ve výši garance, v případě že stát tuto škodu neodstraní. Garance je privatizačním aktem, nemá nic společného s aktuálním rizikem vyplývajícím z rozsahu škody.
Zadavatel, namísto aby konzultoval ministerstvo životního prostředí a zjistil, že ze zhruba 9.000 lokalit jich jsou již tisíce vyčištěny, se aktualizaci rizik nevěnoval, dokonce jimi pověřil výherce tendru!
Tedy v okamžiku, kdy stát vypsal výběrové řízení v ceně desítek miliard korun, mu nebyl rozsah znám, nebyla mu známa přibližná cena vypsaného výběrového řízení! Ta se přeci zjistí ve výběrovém řízení.
Tam si konkurují tři velké finanční skupiny, jediné, co tedy musí udělat, je sednout si ke stolu a dohodnout si výši peněz, které pro své politické klienty potřebují…
Uvedu jeden příklad za všechny: odstranění zátěží na ČEZ distribuci je garantováno na 14 miliard. Zamysleme se, prosím. I Miroslav Kalousek, otec ekotendru, uvedl: cena je blbost, to není cena, to je aritmetický souhrn garancí. Stát vypsal největší zakázku v historii, aniž by přibližně znal odhad její hodnoty!
Teze Ekotendru 5
V technických specifikacích je žert za všechny: velká kompostárna. Jakou prosím starou ekologickou zátěž budete odstraňovat v kompostárně?
Technická specifikace je vypsána asi tak, jako že Skanska vyhraje, protože má největší modrý parní válec, a Metrostav vyhraje, protože má nejvyšší žlutý jeřáb. Objem požadované spalovny, i parametry kompostárny jsou směšné.
Teze Ekotendru 6
Zadavatel je ministerstvo financí. Ministerstvo životního prostředí je toho názoru, že tendr je průšvih. Proč? Protože se zastavilo čištění. Dosud v klidu na jednotlivých místních lokalitách čištění postupně probíhalo. Od okamžiku, kdy kdosi vymyslel ekotendr, se samozřejmě typicky neví, co bude dál, a proto nikdo nečistí.
Proč vozit odpad přes celé území? Je daleko lepší ho dekontaminovat místně, tak jak to probíhalo dosud. Jenže, to bychom vyplatili reálnou cenu, a ne objem státní garance.
Ministerstvo financí tvrdí, že objem ceny bude stanoven vítězem samotným. Opak je pravdou. Spočítá-li se objem již vyčištěných lokalit, těch, co jsou bez komplikací monitorovány, těch, kde je zřetelná komplikace, ale technicky řešitelná, a těch, kde probíhá zadávací dokumentace, zjistí se, že hodnota rizik zbylých lokalit je na jedné třetině částky 110 miliard…
Můžeme zastavit dopředu zkonstruované spiknutí, jehož cílem je každoročně odčerpat ze státní kasy 7 miliard, až do výše 60 miliard. TOP 09, tedy Kalousek, křičí: škrtněte pohřebné a porodné. A tady je připraven odpovědný hospodář nechat odtéct 60 niliard?
Převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem redakce
