O zavedení daňové reformy se vede mnoho nesmiřitelných hádek. Podle mého názoru obyčejným občanům rozhodně nepomohou. Jsou však dobrou záminkou pro zvýraznění politiků, pokud jim ještě omezený počet občanů je ochoten naslouchat. Pokud daně v jakékoliv podobě budou odsouhlaseny, naváže se na ně celá řada dalších poplatků, o kterých se zatím ctnostně mlčí.

Jedním z nich jsou ekologické daně, které se staly jedním z volebních programů zelených. Mnoho, především mladších voličů výmluvnému pozlátku uvádějícímu výraznou ochranu složek našeho prostředí prostě uvěřilo. Článků vysvětlujících dopady a chiméru počínání se v mediích ze známých důvodů vyskytlo velmi málo. Podle zatímních rozhovorů ve vládě bude praxe zcela jiná, nežli se slibovalo. Jaký je původ celého nesmyslného počínání?

Ve vládě se asi před třemi lety rozhodovalo o přechodném období u Směrnice Evropské unie 2003/96/EC, která uložila členským státům zavést další spotřební daně na energetické produkty. Nikde však směrnice neukládala zavedení "ekologických daní", které se rázem staly volebním heslem zelených. Jejich takzvané nové myšlení se okamžitě začalo rozvíjet do obludných rozměrů, o kterých se uvedená směrnice vůbec nezmiňovala. Například zavedení dalších daní pro motorová vozidla, všeobecné zpoplatňování "sodovkového" plynu CO2, ať to stojí, co to stojí. Mnoho voličů nepochopilo, že jde o zdůvodňování nemožného s tlakem na jejich peněženky, omezení konkurenceschopnosti našich podniků vůči EU a následné opětovné zdražování výrobků a potravin.

V zájmu zachování křehké politické koalice s lidoveckým ministrem životního prostředí a na jeho nátlak vláda odsouhlasila konečné období pouze do roku 2008. Většina členských států EU si počínala, jako v mnoha jiných případech, mnohem uvážlivěji a účinnost vyšších spotřebních daní prodloužila až od roku 2011. V přibližující se celosvětové energetické krizi s trendem značně stoupajících cen se v Bruselu začíná vážně hovořit o změně uvedené směrnice, která se bude v ČR překotně zavádět.

Několik ohlášených etap zavádění daní se u nás výrazně mine předpokládaným účinkem. Desetiprocentní zdražení cen uhlí výrazně zhorší kvalitu ovzduší ve městech. Přispějí k tomu i v minulosti neuvážená rozhodnutí o uzavření posledních dolů s nízkým obsahem síry. V regionech státu dojde k vysoké a nezákonné těžbě palivového dřeva, neboť pochopitelně i zde dojde k jeho výraznému zdražení. Do cen energií se dnes započítávají i zákonné poplatky za znečišťování ovzduší, které jsou skutečnou ekologickou daní, přestože se tak nenazývají. Podniky musí plnit pod sankcemi zastavení výroby přísné emisní limity a navíc musí platit i další poplatky. Při přepočtu uvedených poplatků k celkové výrobě elektřiny již dlouhodobě zdaňujeme jednu MWh ve výši, která se blíží spotřební dani vyžadované směrnicí. Placení těchto poplatků je jednou z anomálií ČR, neboť mnohé státy EU je již zrušily.

Souhrnně se dá říci, že další etapové zdražování cen energií, ke kterým přistoupí i ohlášené razantní zdražení elektřiny a vody (opětovně z dalšího neuváženého slibu ČR v Přístupové dohodě k EU) je neuváženou politickou chybou. Výsledkem bude pouze zhoršení prostředí, především ovzduší, a zvýšení zdravotních rizik včetně výrazné nespokojenosti občanů. Neustále uváděné volební sliby zelených, že daně budou fiskálně neutrální, občanům se vyšší ceny budou kompenzovat a dojde ke zvýšení produktivity práce, se podle předpokladů již zcela tiše kdesi vytratily. Vybraných několik miliard státní pokladně nepomůže a zcela se ztratí v jeho příjmové části. Těžko lze rovněž předpokládat, že budou použity například na projekty ke zlepšování našeho prostředí. Navíc se zelení ozývají, že od roku 2010 zavedou pro potěšení všech již zmiňované daně z CO2. Pokud vydrží nynější vládní koalice se zelenými, máme se opravdu na co těšit. Má to vše logický smysl?

autor je doktorem přírodních věd z ochrany životního prostředí