Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Chceme vlastně tu džungli?

Celá naše republika má pěstované lesy (dokonce i většina Finska a Skandinávie, ač to tak kolikrát nevypadá). Obhospodařovávaná krajina je i v Krkonoších, na Šumavě či v Beskydech. Pouze blázen si může myslet, že když se na tuhle krajinu nebude sahat, bude báječná a lepší. Mě se líbí pastviny v Beskydech (ale ovečky tam už nikdo nechová, takže se louky musí kosit), mě se líbí louky v Krkonoších (jenomže budní hospodářství tam už nikdo neprovozuje), mě se líbí Šumava, jaká byla dřív (neříkám že zrovna za Klostermana), jenomže to se tam musí les pěstovat, kácet a sázet.

Když uděláme všude první nedotnutelné zóny, tak tam možná bude jednou džungle, jenomže pro přírodu je stovka let plivnutím do větru. Ale chceme tam vůbec mít tu džungli? Nebo tam chceme mít krásnou krajinu jak za našich pradědečků? Von i ten tetřívek tam za pradědečků bydlel a nikdo ho nemusel proti jeho vůli chránit.

Kde je ta míra, kam se ještě vracet?

Nebo chceme tady z té naší matičky mít praotcovu Čechovu zemi sice mlékem a strdím oplývající, ale kde nikdo nebydlel a každé políčko museli novousedlí Čechové vyrvat přírodě kamennou motykou?

Re: Chceme vlastně tu džungli?

Lesy byly kdysy podstatou vzniku lidské civilizace. Tam kde zanikly měli pravidelně problém i ty civilizace. Vypalování těch deštných je očividným mementem dneška. Problém totiž tkví ve vysoké náročnosti lidí na spotřebu. Teprve několik tisíc let starý les totiž může vytvořit tak velkou zásobu půdních živin aby člověka dlouhodobě uživlo zemědělství a mohl se proto usadit a tak přejít od kočovného k civilizovanému světu. Dnešní pralesy proto zbyly tam, kde byli lidem málo dostupné. Zbytky takových jsou třeba i na vrcholech Šumavy. Dnes však celosvětová degradace lesů nevěstí rozhodně nic dobrého pro celou civilizaci.

Pokud se ptáte na míru kam se "vracet" - tak takový stav se dá popsat jako tzv trvalá udržitelnost. Dá se to popsat i jako meze planetární stability. Ke stabilitě je třeba se vrátit - nechcemeli rizkovat nutný kolaps s růstu v uzavřeném systému.

http://abicko.avcr.cz/2010/07/04/meze.html

Dnes např překračujeme jako ČR ekostopu planety 3.5x a naše celková spotřeba dosud přes veškerý technologický pokrok ještě roste a to má dopady i na zdravotní stav lesů.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ekologick%C3%A1_stop...

trouchnivějící podklad pro semenáče

Jedna poznámka k těm semenáčkům rostoucím z trouchnivějicí dřevní hmoty.

Když se vykácí les, kulatina se odveze a větve se naskládají do hromad či pruhů a tam pak krásně trouchnivějí a vyroste tam třeba z náletu nový porost, tak já když tam jdu po 20 letech dělat prořezávku, tak ta kola a pruhy mám rád, jelikož z nich nic neroste a mě to krapet ušetří práci.

Re: trouchnivějící podklad pro semenáče

Pane Potočku, těm podvodníkům to nevysvětlíte. Oni fědecky vyrábí divoký prales a dokonce se tím záškodnickým svinstvem i živí. A přitom ví a hlásají, že jako takový už tu nikdy nebude, protože probíhá globální oteplování a tady bude už brzy poušť. Tak ji dělají v předstihu tímto způsobem, aby snížili na Šumavě dešťové srážky. Je toto normální logika uvažování?

Souhlasím s Vámi, pane.

Co ekoterorista, to lump zralý k pověšení. Zejména Brňáky, kafrající do hospodaření na Šumavě, by bylo vhodné věšet bez soudu. My jim také nekecáme do Chřibů!

Re: Souhlasím s Vámi, pane?

Předně s ekoteroristy je potřeba zacházet adekvátně jak se všemi teroristy. Zůžení pohledu jen na jednu část vypovídá o poujatosti.

Pro terorismus je přitom příznačné, že používá antihumálního zastrašování až krutého násilí aby si vymohl vůči společnosti neadekvátní práva. Jak se mi to jeví, tak že právě A.A. ačkoliv teror navenek vehementně krituzuje - tak na druhou stranu na apelu vhodnosti "věšení bez soudu" předvedl, že k němu má právě on nakročeno.

Možná mu ale jde jen o formu "národně osvobozeneckého boje" svého rodného kraje - i když zrovna ta jinak lesnatá Šumava byla donedávna předně vojenským prostorem na kterém měl zájem kde kdo...

Ještě bych proto chápal pozitivní aspekty osamostatnění až regionalizace. To ale za předpokladu, že opravdu dokáže žít na tomto území bez toho, že by potichu ale vlekle využíval výhody s okolí kde se mu to jen hodí a tak na něm fakticky parazitoval jak je u terorismu příznačné.

Proto by mě zajímalo, jestli se A.A. obejde bez ropy, uhlí, zdravotnictví ... a ke svému pošumavskému Temelínu si za humny prosadí i trvalé úložiště odpadu?

Je úžasné sledovat,

jak se příroda po staletích lidské "péče" osamostatňuje.

Re: Je úžasné sledovat,

Jak která. Druhová rozmanitost dnes klesá 1000 až 10 000x rychleji než před Antropocénem.

B.Moldan - "Podmaněná planeta".

https://www.kosmas.cz/knihy/206959/podmanena-plane...

Zelení lháři a podvodníci

nepatří do slušné společnosti!

Re: Zelení lháři a podvodníci

Mte pravdu autor lže a lže a lže!

helemese

To sem nevěděl, že za to mohou katolíci

Výše škody?

Ještě jedna otázka pane Autore, a to jak jste dospěl k výši škody?

"Rozsah škod na životním prostředí je možné dle soudních znalců v současné době odhadnout na 100 miliard Kč."

Podíval jsem se do výroční zprávy Lesů ČR, které hospodaří v cca polovině všech lesů v republice, a za rok 2015 je výnos z provozní činnosti mírně nad 12 miliard. Podotýkám, že je to výnos, nikoli zisk. Že by se škoda na životním prostředí díky netěžení stromů v bezzásahových zónách v NP Šumava blížila veškerému výnosu Lesů ČR za cca 8 let?

Re: Výše škody?

Odlesnilo se tímto způsobem někde v ČR takovým způsobem a na takové ploše? Dále, co sanace této katastrofy na které tak rádi parazitujete?

Vy stále nevíte, nechcete vědět jakou prasárnu jste způsobili.

Doložte důkazy, autore

Žádám tímto autora, aby doložil důkazy toho najímání a dobrého placení lidí za přivazování ke stromům dle jeho tvrzení z článku. Kolik jim za jedno přivázání platili a kdo? Z tak sebevědomého tvrzení usuzuji, že máte přinejmenším kopie podepsaných výplatních listin a jste schopen dokázat i uvedený úmysl. "Při prosazování bezzásahovosti docházelo po r. 1991 k ekoteroristickým

zásahům, kdy například najatí a dobře zaplacení lidé se přivazovali ke

stromům, aby se nemohly vytěžit kůrovcem napadené stromy a tím došlo k

neustálému zvyšování rozlohy porostů s odumřelými stromy po žíru kůrovce

lýkožrouta smrkového.!

A co voda?

Vážený pane autore, Váš článek plně vystihuje i mé přesvědčení, děkuji.

A navíc:

Před několika dny zde v jednom článku zněl nářek (mám dojem, že samotného ministra životního prostředí, ale fakt nevím jistě) "Česko vysychá" - já bych k tomu dodala "a lze se divit?"

Ano - zásoba spodní vody je na nízké úrovni, někde je stav zcela alarmující. V takové situaci opravdu není lepší řešení, než nechat Šumavu - jeden z největších přírodních rezervoárů vody - sežrat kůrovcem - to nám jistě pomůže.

Ale vážně - bezzásahovost na Šumavě je jeden z největších zločinů ekoteroristických organizací - ať již za nimi stojí kdokoli. Je ale neoddiskutovatelným faktem, že důsledky toho všeho ponesou následující generace a ti, kteří to dopustili, již budou mimo dosah lidské spravedlnosti.

Re: A co voda?

Paní Vozábalová v něčem pravdu máte. Na Šumavě totiž člověk doposud velmi intenzívně celoploěně zasahuje a to zejména klimatickou změnou a kyselými dešti.

Ona diskutovaná "bezzásahovost" se však prakticky týká jen zákazu těžby dřeva v prvých zonách NPŠ které tvoří jen malé procento parku. Na naprosté většině jeho území a zejména v sousedství s produkčními lesy tak striktní bezzásahovost vůbec neplatí.

Pokud by se ale v prvých zonách - tj vrcholových partiích těžilo jak si to asi představuje autor- nutně vznikle tuplovaně překyselená holina. Je tam totiž pravidelně relativně tenká půdní vrstva náchylná na stres od kyselých depozic které od neblaze proslulých let 80tých fakticky poklesly jen na čtvrtinu. Černé jezero a všechny jeho přítoky jsou proto doposud mrtvé - také dílko člověka.

Při rozkladu dřeva na místě se ale naakumulované živiny zpětně postupně uvolnují potřebám následného porostu. Holiny po těžbě navíc pravidelně trpí prudkým oteplením půdy přes den a podchlazením v noci. Větrná a vodní eroze pak s takovýchto ploch může nenahraditelně odstranit půdu s rizikem rozrůstání hlavně vodní eroze směrem do údolí. Za takových podmínek se uchytí tak akorát traviny. Za takové sitace se pak ani sazenice s velkým kořenovýn balem pravidelně neuchytí.

To, že česko vysychá postihuje nejvíce smrkové lesy nížin. Naopak právě ve vrcholových partiích hor má tato dřevina daleko větší šance na přežití. Jádrem tam jsou tzv klimaxové smrčiny. Ty ale mohou být velice vyhledávané např pro houževnatost pomalu rostoucího tzv rezonančního dřeva. Běžné dřevní hmoty je dnes pro velkoplošné usychání porostů nížin kde se navíc relativně snadno těží a přesto nestíhá neobvyklý nadbytek.