Ekologičtí aktivisté mají paradoxně na svědomí víc lidských životů, než “největší jaderná havárie v historii”.

Přesně před třiceti lety (26. dubna 1986) na Ukrajině vybuchl jaderný reaktor. Do životního prostředí se uvolnilo velké množství radioaktivních látek. Jenže...

Blamáž v Mydlovarech

Pro ekologická hnutí přišla katastrofa jako na zavolanou. Poskytla jim totiž patřičně “strašidelné” téma pro fundraisingové kampaně. Nebýt Černobylu, neměli by zelení aktivisté nejen podporu veřejnosti, ale ani peníze ze sbírek na naši “ochranu”. Divíte se tedy, že zdravotní následky havárie opakovaně zveličovali a nafukovali?

Greenpeace začali v Česku s lhaním o Černobylu hned po pádu “železné opony”. Už v lednu 1990 k nám vyrazil propagační autobus rakouské pobočky “Zeleného míru”, rozvážející letáky s hesly STOP CSSRNOBIL! V okolí jihočeského závodu na zpracování uranu MAPE Mydlovary prý lidé hromadně umírají na leukémii a rakovina plic tu postihuje až 80 % hovězího dobytka. Krajský hygienik to vzápětí označil za „zmatenou a rádoby senzační zprávu“ a český tisk psal o „totální blamáži a snůšce neověřených pomluv”.

“Omyl” tiskového mluvčího

V dubnu 1998 pak česká pobočka Greenpeace vydala tiskovou zprávu, podepsanou tehdejším tiskovým mluvčím Greenpeace Václavem Vašků. V textu se doslova říká: „Podle zdrojů Světové zdravotnické organizace zemřelo na následky havárie v Černobylu celkem 120 000 lidí.“ Znělo to děsivě, ale byla to lež jako věž. Světová zdravotnická organizace (WHO) žádné takové číslo nikdy nezveřejnila. Zveřejnila údaje přesně opačné. V dubnu 1996 (tedy pouhé dva roky před vydání tiskové zprávy Greenpeace) přinesla WHO shrnující zprávu o tehdejší urovni vědeckých znalostí zdravotních dopadů Černobylu. Píše se v ní o osmadvaceti mrtvých během prvních třech měsíců po havárii, čtrnácti mrtvých během dalších deseti let a o třech dětech, které zabil nádor štítné žlázy. Celkem tedy 45 obětí. Žádné jiné mrtvé WHO v roce 1996 nezmiňovala.

Když jsem to tehdy zjistil, autorovi tiskové zprávy jsem zatelefonoval a zeptal se ho, proč Greenpeace píše nepravdu. Václav Vašků to svedl na údajný omyl a tiskovou zprávu stáhnul. Později ovšem prokázal, že o žádný omyl nešlo. V září 2005 totiž Vašků v Týdnu publikoval reportáž s názvem “Černobyl: vstup zakázán!”, ve které totálně překroutil závěry právě publikované další černobylské studie WHO a OSN. Všimněme si pečlivého načasování. Světová zdravotnická organizace zveřejnila vědecké závěry o následcích havárie, a “novinář” úzce propojený s Greenpeace hned otiskl článek, že prý je všechno jinak.

1250 násobná lež

Ve zprávě WHO a OSN ze září 2005 se mluví o „méně než 50 úmrtích, které mohou být dávány do přímé souvislosti s radiací“. Celkový počet lidí, které má a v budoucnu možná ještě bude mít Černobyl na svědomí, je podle odhadu WHO 4000. Jinými slovy: už v dubnu 1998 česká pobočka Greenpeace pozdější odhady WHO nadsadila nejméně třicetkrát.

Vašků ovšem v září 2005 v Týdnu napsal, že radiací bylo postiženo pět milionů lidí – tedy 1250x více. Jak si tak obrovský rozdíl mezi tvrzeními zeleného propagandisty a realitou vysvětlit? Dejme tomu, že v roce 1998 se Vašků ještě mohl splést. V roce 2005 ale závěry WHO překroutil podruhé. To už nemůže být omyl, ale cíleně lživá propaganda. V té době už totiž Vašků musel znát i závěry Vědeckého výboru OSN pro účinky atomového záření (UNSCEAR). V jeho zprávě, publikované v červnu 2000, se uvádí:

„Neexistuje vědecký důkaz ani celkového zvýšení výskytu rakoviny ani úmrtnosti ani nezhoubných potíží, které by mohly být spojeny s vystavením ozáření. Riziko leukémie, jeden z největších problémů vzhledem ke krátké době bezpříznakového období nemoci, se neukázalo jako zvýšené, a to ani mezi osobami, které pracovaly na odstraňování následků havárie. I když u těchto osob, které byly vystaveny nejvyššímu záření, existuje zvýšené riziko následků, spojených s ozářením, převážná většina obyvatelstva pravděpodobně nepociťuje žádné zásadní dopady na zdraví, jako důsledek ozáření při černobylské havárii.”

“Sleduj peníze”

Máme tedy všechny důvody domnívat se, že bývalý tiskový mluvčí české pobočky Greenpeace záměrně lhal. Na velmi podobném principu fungovala i protijaderná propaganda českých zelených skupin, které za své protijaderné aktivity berou miliony korun z Rakouska. Hnutí Duha a Jihočeské matky jsou vypláceny Hornorakouskou platformou proti jadernému nebezpečí, která dostává peníze přímo od vlády Horního Rakouska. Finanční toky jsou přesvědčivě doloženy. Jde tedy o lukrativní “byznys se strachem” přesně podle anglického hesla “Follow money”.

Hnutí Duha a Jihočeské matky přitom o Černobylu zveřejňují z odborného hlediska naprosto směšná tvrzení. Letos v březnu k nám třeba aktivisté pozvali britského radiobiologa Iana Fairlieho. “Celkový počet lidí, kteří zemřeli nebo zemřou na nádorová onemocnění v důsledku havárie, je odhadován na 40 000,” strašil na svých přednáškách. “Výrazně vzrostl počet onemocnění způsobených genetickou poruchou (leukémie, rakovina štítné žlázy, ale kardiovaskulární poruchy či cukrovka) u lidí narozených po havárii...”

Kriticky uvažující člověk Fairlieho závěry srovná s výše zmíněnými studiemi WHO a UNSCEAR. Že jsou už více než deset let staré, a tedy překonané? Podívejme se tedy na aktuální stav vědeckého poznání. V roce 2011 WHO a UNSCEAR zveřejnili novou studii. Počet dětí s nádorem štítné žlázy se v ní z 4000 zvýšil na 6000. “Úspěšnost léčení těchto radiogenních rakovin je překvapivě vysoká,” dodala k tomu kontext studie českého Státního ústavu radiační ochrany. “Podle posledních dostupných údajů z celkového počtu zemřelo 9 dětí. “

Britský šarlatán

A teď pozor. Podle studie UNSCEAR z roku 2011 kromě těch cca 6000 nemocných dětí “neexistuje žádný jasně prokazatelný nárůst výskytu nádorů nebo leukémie způsobený černobylsku radiací u populací, které jí byly vystaveny. Stejně tak neexistuje žádný důkaz jiných nezhoubných onemocnění, které by se daly vztáhnout k ozáření.”

Jinými slovy: to, co v Česku na pozvání Hnutí Duha a Jihočeských matek tvrdil Ian Fairlie, byla totální hausnumera. Aktivisté k nám přivezli šarlatána. 40 000 mrtvých si Fairlie doslova vycucal z prstu, stejně jako údajný “výrazný nárůst” nejrůznějších onemocnění.

Zpráva UNSCEAR ovšem zmiňuje “širokou psychologickou reakci” na havárii, která nebyla způsobena aktuálními dávkami radiace, ale jen strachem z ozáření. A právě tohle je na Černobylu nakonec to vůbec nejzajímavější. Nesmyslný strach z ozáření způsobil radiační fobii – stres, obavy, deprese a další čistě duševně založené obtíže.

Stokrát vražednější než radiace

Na Ukrajině a Bělorusku radiační fobie často vedla k fatalistickému přístupu k životu, alkoholismu a sebevraždám. V západní Evropě pak těhotné ženy po havárii podstupovaly umělé potraty v obavě, že jinak porodí “radiačního mutanta” – a to přesto, že příspěvek ozáření z Černobylu zde byl naprosto zanedbatelný a nemohl nic takového způsobit. Kolik dětí bylo cíleně potraceno není přesně známo. Například v Řecku se udává 23 % ze všech těhotenství v květnu 1986, zatímco v Dánsku je uváděn 22 % nárůst umělých potratů v měsících po havárii. Jeden z celkových odhadů udává 100 – 200 000 uměle potracených dětí v celé západní Evropě.

Strach z radiace tedy zabíjel mnohonásobně víc, než radiace sama. O kolik víc? I když čísla WHO a UNSCEAR opravdu hodně přeženeme, doložitelný počet obětí Černobylu bude řádově 1000. Strach ale usmrtil asi stokrát až dvěstěkrát víc nenarozených dětí. Jejich životy byly vystrašenými matkami předčasně ukončeny jen kvůli zeleným aktivistům, kteří ten strach záměrně šířili. Ze zištných důvodů...