29.3.2024 | Svátek má Taťána


Diskuse k článku

EKOLOGIE: Braňme naše lesy, dokud je čas

Vyzývám všechny lesníky, zodpovědné majitele lesů i všechny pracovníky v lesním hospodářství, aby se začali bránit proti všem takzvaným ochráncům lesů, zejména tak zvaným ekologům, kteří na nás svalují vinu za zhoršování lesů v České republice.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Zaorálek 16.3.2018 19:51

Naprosto souhlasím a vyjadřuji názoru autora podporu. A propo, v textu zmiňovaný pan Hubený je ředitel čeho? Jeho názor na vliv lesů na vsakovaní a udržování vody v krajině je, bez přehánění, šokující.

J. Jurax 17.3.2018 1:04

Re:

Ten názor svědčí o tom, že nemůže být než ředitel ...

J. David 16.3.2018 18:35

Tak jak to vlastně je?

Les bezzásahový, les přírodě blízký, či les hospodářský, kudy tudy kde a v jakém "pěstebním, výchovném a těžebním režimu? Babo raď. Tak jako někdo miluje vdolky, jiný holky, či oboje, tak v lese máte vždy základní zdroj "prášulí", z hlediska vlastníka, pachtýře, či jiného kontrahenta. Asi nebudu až za takového blba, když řeknu, že se za posledních 300 let (ve 3.dobách obmýtních SM/JD/BK), staly severní stráně oázou "zelené Šumavy". Příkladů netřeba uvádět. Ale stále jde o prachy zelených magorů, dotace na bezzásahové zóny lesa, tam berou prachy, aniž by v lese přírodě blízké museli cokoliv vyúčtovat (granty), a bezzásahový les trpce chřadne a lýkožrout chroupá. Eintrit verboten, co by také turisté u pramenu Vltavy, když to zelení debilové nechali tak dojet? Zelenej blbec mi bude mlácat o "náletu" semen, ale ví houno, o jeho fermentační stratifikaci, kdy může vyklíčit (kdy musí projít kloakou fógla, stratifikována). Čuramedáni nechali Šumavu zhnědnout. Ač enviromentální haluzák, nyní pouze ve stavu emeritního lovce s povolenkou k lovu (nikolivěk povinného člena MS), vidím ty Zelené, jako mrdokazy Qui modo, qui bono. Nejsem, zaplaťpánbůch na Šumavě. aby mne vyprcávali zelení magoři, za odstřel "Sus Scrofa" bude prý "Destinová". To se na stará kolena k důchodu poměji...

A. Alda 16.3.2018 14:27

Ano pane, souhlasím s Vámi.

A prosím, nemlčte, ale buďte hlasitější. Pište své životní zkušenosti s lesy všude, kam se dá, ba i kam se nedá. Buďte slyšet, prosím.

My Slované jsme lesní lid. Z lesů jsme vyšli, v lesích jsme vždy přežívali. Bez lesů nejsme schopni existovat.

B. Novacek 16.3.2018 18:51

Re: Ano pane, souhlasím s Vámi.

Ani my, Keltové, pane Aldo :)

Na Šumavě a v celé Czechii obecně, kráčí lesní hospodářství do kopru...přesně podle starého rčení: "Každá změna je k horšímu...!"

J. Lepka 16.3.2018 13:59

Celá aférka se Šumavou a bezzásahovostí

mi hodně připomíná zběsilou akci "takyaktivistů" co v roce 1992 tak vehementně obhajovali zdraví koní na Taxisu, až jich tam asi 8 spadlo a mám dojem, že tak tři museli být utraceni. K tomu pak ti pitomci jen vyjeveně dokázali blekotat : To jsme nechtěli.

Obávám se, že se stejného výroku dočkají naši potomci, až bude Šumava lesůprostá a v korytu Vltavy se místo na kanoích bude jezdit na skateboardech.

J. Chaloupka 16.3.2018 8:35

Stačilo mi číst první část. Lidský život nelze srovnávat

s tím přírodním. I proto napřed buřina, potom břízy a nakonec skutečný smíšený les. Ne nadarmo naši předkové les považovali za temný hvozd, protože by skoro všude.

Mám vlastní zkušenost s pozemkem po rodičích. V r. 1949 koupil otec kus kopce s cílem tam vybudovat sad. Bohužel za rok na to dostal předepsáno takové dodávky, že raději ten pozemek vložil do JZD. Stát se ani nenamáhal přepsat ten pozemek na sebe a tak jsme v r. 1990 zjistili, že se stále napsán na otce. Po cca 60ti letech je na pozemku skoro vzrostlý les. Vůbec se ho nikdo nedotkl. Pravda, před léty, když proběhlo dodatečné dědické řízení, jsme hajnému dali flašku, aby soušky prodal a zajistil hospodaření. Dodnes je tam les. Alespoň doufám, zatím se ho nikdo z nás nedotkl. Ale bombardují nás firmy, které by rády ten kousek lesa odkoupily.

J. Chaloupka 16.3.2018 8:36

Pravda je, že nějaký úřad změnil kulturu z role na les.

V textu jsou nějaké chyby, ale ty způsobil PC.

P. Skála 16.3.2018 9:16

Re: Stačilo mi číst první část. Lidský život nelze srovnávat

No po těch šedesáti letech tam už musí být ztepilé sosny, že? A tůňku, kam chodí laně pít, tam máte?

P. Rada 16.3.2018 9:34

Re: Stačilo mi číst první část. Lidský život nelze srovnávat

Pane Skálo asi Vám uniklo, že "ztepilé dosny" jsou dokonce několikasetleté a dokonce tisíciletí trvá, než se les ve své podobě ustabilizuje.

To co má pan Chaloupka je už spíše důsledek toho, že po tisíciletí byl někde v okolí les ale ještě mnoho století by trvalo, než se jeho druhová skladna ustálí.

Jen v tom, že k tomu dojde se žel asi mýlí.

Typuji, že ironické komentáře o "pití laní"... by hlupáka možná přešly až kdyby sám neměl co pít.

http://www.ceskatelevize.cz/porady/11054978064-fokus-vaclava-moravce/218411030530002/

M. Krátký 16.3.2018 8:11

pan Rada řádí jako kůrovec v této diskusi

asi by už konečně měl dostat na budku - nebo na něj alespoň hodit síť. Je to marný, je to marný, je to marný - stále kvoká a stále kvoká - hezký den přátelé

P. Skála 16.3.2018 8:23

Milý pan Rada je jako tajemný džin

Dlouhou dobu zůstává skryt v hloubi sve Mandelbrotovy množiny ale stačí někde napsat i docela malilinkatým písmem slovo "Šumava" a tenhle Rada vyletí jak džin z lampy a začne rozsévat příspěvky. Možná by ho někdo na tu Šumavu měl vzít...

P. Rada 16.3.2018 9:20

Re: Milý pan Rada je jako tajemný džin?

"Mylý" pane Skálo. Pokud jde o politické škádlení , rozmíšky plivance ... nemá cenu / nestíhám tuto libůstky komentovat.

Pokud jde o podstatu civilizačního života - trvalé usídlení - kterou předtím po tisíciletí stabilně rostoucí stromové porosty umožnily - to už mi za komentář stojí. Vy toto přehlížíte.

"Temným džinem" je totiž daleko spíše dnes průběžně do ovzduší uvolnovaný uhlík ze skládek ležících celé sta-miliony let mimo celoplanetární uhlíkový cyklus. Takových "džinů" ale začíná v důsledku antropogrnní činnosti spolupůsobit daleko více a více. Prakticky nikdo z přebujele sebevědomých lidí přitom neví, jak je dostat pod kontrlu. Vy ano?

P. Rada 16.3.2018 9:10

Re: Řádí egoismus pana Krátkého a podobných

Výhružky násilím za odlišný náhled - to bývá příznačný argument zvlášt hloupých a bezohledných zároven.

Kůrovec je totiž složka lesních ekosystémů už 65 milionů let a za tu dobu si vytvořil spolu se smrkem úzký vztah a funguje podobně jak bílé krvinky v lidském těle. Problém nastal až v době, kdy si člověk usmyslel využívat smrk zvlášt intenzivně v monokulturní a stejnověké reprodukci. Příklad. Pokud se naše bílé krvinky množí více než... je to známka nestability v organismu. Pokud se dokonce alergicky přemnoží mohou celek dokonce zabít a přesto víme, že běžně nám zajištují zdraví. Analogicky dnes považuji extrémní rozvoj kůrovce za příznak nemoci přetíženého systému až předzvěst kolapsu.

Na planetě totiž nyní zvláště intenzivně svou přebujelou konzumní chtivostí "řádí" mimořádně hmotně i energeticky náročný druh (monstrum - homo -údajně s. s.). Tento druh je zde celkem 70tis let ale s toho jen poslední století jeho metabolická činnost výrazně eskaluje. Zejména pak v a posledních desetiletích až tak, že dokonce ovlivnuje meze planetární stability - včetně lesních ekosystémů.

http://abicko.avcr.cz/2010/07/04/meze.html

Na palenetě proto nejspíše "řádí" lidská hloupost a reklamou štvaná chtivost do nebývalých extrémů. Upadající biosféra proto nese široké důsledky lidské stupidity a předznamenává i ohrožení nyní nejmocnějšího druhu který nestabilitu přebujelou extenzivitou zapříčinuje. Stupidě tak zdánlivě rozumný druh omezuje i své vlastní vyhlídky na biologický vývoj. Země kolébka se mu totiž pro zdevastování zdrojů může stát i hrobem.

P. Rada 16.3.2018 7:23

Kde je pravda?

Má snad ji autor pravdu automaticky jen proto, když tvrdí, že někde 62 let pracoval? Možná ano - ale v takovém případě by měli automatckou pravdu všichni kteří takto dlouho někde pracovali. Tento typ pravdy proto považuji spíše za projev hegemonie až demagoge která svalováním viny na obecné ekologické postoje jinak smýšlejících prostupuje celý fakticky štvavý článek.

Chce snad autor demagogicky bránit lesy proti klimatické změně tím, že prohlásí, že na ně nemá vliv a že je to výmysl ekoteroristů které je třeba umlčet? Tvrzení, že klima má na lesy zásadní vliv přitom vychází zejména právě od profesních lesníků.

Nedávno jsem např. poslouchal právě lesníky (i zmíněného Fantu) a spíše to vypadá, že autor sní o návratu doby ze které vzešel, kdy byla jiné poměry ve společnosti, posléze vedoucí k "tržně zbožnímu" či spíše těžebnímu zpracování až drancování lesů. Tedy zaměřené na maximalizaci ziskovosti bez akcentu na přípravu na změny jejich odolnosti vzhledem k nastávajícím změnám v rostředí. Hlavně byla docela jiná klimatická situace navozující vyšší vlhkost na celém našem území ve které lesní porosty daleko lépe prosperovaly. Posledních více jak 10let ale už začíná působit sucho. Nabízím proto k posouzení jinou pravdu - s dřívější stabilitou a tedy produktivitou našich lesů je pravděpodobně v důsledku klimatického vývoje konec, ve kterém začíná už dnes celostátně jít dokonce o jejich prosté přetrvání a spíše bude jen hůře. Leckde budeme možná rádi, když erozi krajiny zpomalí místo nich alespon křoviny či jen traviny.

http://otevrenenoviny.cz/zaznam-besedy-stuz-budoucnosti-ceskych-lesu-ze-dne-2-1-2018/

P. Lenc 16.3.2018 10:54

Re: Kde je pravda?

Jenom krátce pane Rado, vy ekologický všeználku.Před pár lety jsem napsal něco o Gronsku, jak tam mezi 9-14 st.(středověká teplá perioda) došlo k osídlení, pěstování dobytka, z rostlin dokonce žito.Vaše opravdu "vědecká" odpověď byla: A čím ten dobytek krmili, kamením? Od té doby vím, že kdyby blbost létala, tak jste vy "experte" někde mezi Marťany páně Paroubka.Nebo chcete tvrdit a lhát, že to co jsem napsal, není pravda?Fanatik vašeho ražení těm lžím asi opravdu věří.Jste směšná figurka, nic víc, nic míň.

od

Z. Lapil 16.3.2018 13:52

Re: Kde je pravda?

Autor zejména nechce lesy bránit proti klimatické změně tím, že se na ně vykašle. Naopak - doporučuje preventivní likvidaci napadených stromů a připouští použití dřevin sice "netradičních", ale vzhledem k aktuálnímu stavu (suché holiny) vhodnějších.

Dává mi to větší smysl než "zelený" přístup už proto, že v ČR je skoro veškerá krajina umělá, takže se mi nechce věřit, že by byla 100% bezúdržbová.

K. Novák 16.3.2018 6:39

Pokud má být Šumava národním parkem,

musí mít rozsáhlou bezzásahovou (nikoli nepřístupnou) první zónu. M. Šedivý se jen přimlouvá za faktické zrušení NPŠ, protože buď nechápe, co to národní park je, nebo to chápe, ale národní park z mu nějakých (finančních?) důvodů leží v žaludku.

V. Kotas 16.3.2018 6:48

Re: Pokud má být Šumava národním parkem,

NP Šumava ale nesmí být ani lunapark, ke kterému to momentálně spěje. To raději ty klasické lesy předků.

P. Rada 16.3.2018 7:25

Re: Pokud má být Šumava národním parkem,

Vy snad máte navýběr jak dospět nějakou volbou k "lesům předků"? A kterých?

V. Kotas 16.3.2018 8:25

Re: Pokud má být Šumava národním parkem,

Vy jste neslyšel, co byla, jak vypadala a žila Šumava před 2.sv, válkou. Především hospodářský les, plný zvěře, vody, místních obyvatel.

R. Langer 16.3.2018 6:31

No vida,

tak v minulé diskusi jsem se dočetl, že když se všechno nechá jenom tak ležet, tak za 50 let bude všude alespoň 7m porost, a tady se dočítám že v Kanadě o takto zdevastovaných holinách tvrdí, že tam něco může vyrůst tak za 500 let. Já jsem tipoval 200-300. Kdopak má asi pravdu? ;-)

P. Skála 16.3.2018 8:27

Pravdu má ten s nejdelším příspěvkem

do diskuse. A tím je nezpochybnitelně pan Rada.

R. Langer 16.3.2018 6:22

No vida,

tak v minulé diskusi jsem se dočetl, že když se všechno nechá jenom tak ležet, tak za 50 let bude všude aleypň 7m porost, a tady se dočítám že v Kanadě o takto zdevastovaných holinách tvrdí, že tam něco může vyrůst tak za 500 let. Já jsem tipoval 200-300. Kdopak má asi pravdu? ;-)

P. Rada 16.3.2018 7:51

Re: No vida?

Pane Langere nevím kterou "minulou diskusi" máte na mysli ale vím, že je např. zásadním biologický problémem vypěstovat v sušším klimatu smrkový les cca stoletý - tedy k těžbě dřeva - oproti pěstování smrčkům k účelu vánočnímu.

Smrkový porost mladší jak cca 40let totiž kůrovec pro malu tlouštku kůry prakticky nenapadá a pokud ano - nemůže se tam namnožit. Proto se znovu zazelenalé oblasti mohou oku lidí jevit nadějně ale fakticky už dotyčné stromy nemají velkou šanci dorůst do rozměrů svých rodičů.

Nejtragičtější je, že analogicky to platí i pro další druhy dřevin - jen na jiné úrovni klimatické úrovni a třeby ve vztahu k houbám.... Podnebí se ale u nás sune směrem k suššímu celkově sice telejšímu ale zároven dynamičtějšímu projevu, kdy budou působit četnější letní vedra ale stále v zimě působit i občasné nestenčené vpády naopak arktidského vzduchu. Jedn z nich přijde právě v dalších dnesh. Zásadní bude to, že vkonci století může vzhledem k oteplení celkově chybět zhruba násobek srážek ale ty zřejmě zůstanou podobné a navíc nevhodněji zložené. Zimní stečou a letní v přívalech podobně. Hranice smrti se tak pro jakýkoliv stromový porost posune leckde i do Čech. Naše krajina tak začne vypadat jak už dnes ta ve Španělsku či na Balkánu.

V. Kotas 16.3.2018 5:10

To nemá chybu, lze jen dodat -

tak, jako řádili svého času ti s červenou knížkou ( většina z nich ), tak dnes řádí ti, kteří mají " zelenou " knížku ( spíše zelený zákal ).

J. Krásenský 16.3.2018 4:38

Děkuji

vnímám to stejně.