Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

O problému se stavebním řízením netřeba mluvit. Náš stavební zákon - i pro odborníka španělská vesnice.

Ale co kvalita práce? U nás se nedávno opravovaly dvě silnice. U jedné se podařilo, že na úseku asi 3 km byl 13 závad, např. díra ve vozovce hluboká půl metru. U druhé se nějak stalo, že po několika týdnech mírného provozu se část nad strání utrhla, naštěstí tam zrovna nikdo nejel.

Na kolik přišly opravy těch opravených vozovek si neodvážím tipnout. A co taková D1? Tunel Blanka? A další a další.

S tou utrženou silnicí to MOHLO být tak, jak už se (nejméně) jednou stalo.

Představte si skalní podloží: vodorovné, načež se prudce zlomí do svahu směr dolů. Na to všechno nasypte stráň. Podloží je nejdřív "tlusté", jak stráň nad vodorovným podložím klesá, je tenčí a tenčí, u zlomu je nejtenčí a následně podloží klesá prudčeji než ta stráň. Nic, co by geologie vysloveně vylučovala

Geologický průzkum silnice se dělá v její ose, tuším sonda každých 100 metrů. Takže stačí trefit se středovou čárou těsně vedle toho zlomu v podloží, a rázem máte půlku silnice "ve vzduchu", aniž byste porušil jakýkoliv předpis a jakoukoliv zvyklost.

V tom případě oprava na konto firmy a příště celou trasu zmapují radarem :-)

Ne tak úplně. Existuje předpis o rozsahu průzkumu. Děláte-li průzkum rozsáhlejší, musíte ho mít zdůvodněný, jinak vám ho investor nebude chtít zaplatit. Nemluvě o mantře nejnižší nabídky.

Ale abych nekecal - ten můj případ už je dávného data, pokud georadar tehdy vůbec existoval, rozhodně nebyl tak běžný, jako dnes. Takže možná ty předpisy vypadají jinak. Navíc nejsem stavař dopravní, ale pozemní, a tohle jsem slyšel na konferenci geotechnické, se kterou se obvykle potkám právě jen skrze výsledky průzkumu.

Tak či onak - inženýrskogeologický i (skoro) jakýkoliv jiný průzkum je bodový, takže je VŽDYCKY prostor pro chyby jaksi z vyšší moci.

Už jsem to tu asi dvakrát líčil: Komerční banka vedle Prašné brány, centrální hala plná přepážek, nějakých 20x20 metrů, ne-li víc. Úkol: zbourat podlahu, navrhnout novou, dostatečně tlustou pro kanálky pro rozvody k počítačům. Průzkum sbíječkou sdělil, že tloušťka podlahy je 100mm, z toho vyšel projekt nové podlahy tl. 80m. Vejde se to a bude lehčí, bezva. Protože průzkumníci nebyli dnešní, udělali ty sondy dvě.

Já k tomu přišel tak, že jsem jel po náměstí Republiky tramvají, když tu mi zvoní telefeon: "Čau, kde seš? ... Bezva. Vystup a přijď do Komerční banky. Máme průšvih".

Ukázalo se, že podlaha je ve skutečnosti tlustá nějaké 4 cm, ale ve třech místech je v nosném železobetonu dolík nějakých 15x15 cm čili tlustší kousinínek podlahy, přičemž průzkum se trefil do dvou z těch tří míst.

Jasně - TEĎ mi řeknete, že se mělo udělat o díru víc, ale kolik děr by se mělo udělat, aby si byl člověk ZCELA jist? Podotýkám, že tou dobou byla banka v provozu a každá práce se hlásila policajtům, protože v tom baráku je (byl?) centrální sejf KB a každé vrtání a bourání vyděsí čidla k smrti.

Kdo to místo zná, nemusí být odborník, aby zjistil, že to nedopadne dobře. Kupodivu ten svah před "opravou" držel desítky let.

A nebo do svahu během oprav napršelo .

Jasně, chyb se dá udělat spousta, ne jen ve stavařině. Viz ten chlap, co někde u dálnice u Jihlavy bagrem odhrabával násyp nájezdu na celkem nenápadný kamenný klenutý most. Nevím, komu všemu nedošlo, že klenba má tendenci se rozjet do stran neboli že se do onoho náspu opírá, ale tohohle chlapa to stálo život.

Podle mě to bylo tím, že to všichni šéfové, projektantem počínaje, považovali za samozřejmé, protože to je první, co se ve škole o klenbě dozvíte. S velkým vykřičníkem Tady Hrozí Velký Průšvih.

Bohužel se taky říká, že klenba vydrží všechno kromě statického výpočtu.