Podle koaliční dohody ODS, KDU-ČSL a Strany zelených nebude vláda plánovat ani podporovat výstavbu nových jaderných bloků a zachová územní limity těžby hnědého uhlí. To znamená, že tato vláda nepočítá s rozšířením výroby elektřiny z jádra a že v dlouhodobém horizontu zůstane v ČR pouze část současných uhelných elektráren.

Zároveň se členové vlády odpovědní za energetiku (premiér Topolánek a ministr průmyslu a obchodu Říman) opakovaně vyjádřili proti energetické závislosti na Rusku. To jinými slovy znamená, že výroba elektřiny ze zemního plynu u nás také nepřichází v úvahu, protože tato vláda nebude jednat s Ruskem o zvýšení dovozů zemního plynu za nižší ceny pro účely výroby elektřiny.

Co se týká posledního možného zdroje elektřiny – obnovitelných zdrojů energie a také úspor energie, tak koaliční dohoda jim vyjadřuje podporu, což je určitě správné. Potenciál obnovitelných zdrojů energie však má v podmínkách ČR určité limity a je schopen i v dlouhodobém horizontu zajistit jen menší část naší spotřeby elektřiny. Potenciál úspor elektřiny je sice v ČR značný, může však být využíván pouze postupně. Zhruba tedy lze předpokládat, že zvyšování energetické efektivnosti bude kompenzovat nárůst spotřeby elektřiny vázaný na hospodářský růst a nárůst spotřeby v domácnostech.

V horizontu příštích 10 – 20 let v ČR dožije a bude odstavena významná část kapacity uhelných elektráren a jaderná elektrárna Dukovany. Výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů bude možné i při využití všech reálných možností nahradit pouze část tohoto výpadku.

Celkově tedy bude do 20 let chybět přibližně třetina naší spotřeby elektřiny. Rozhodnutí o tom, z čeho bude tato elektřina vyrobena, sice není nutné udělat hned, mělo by však být učiněno do konce roku 2010, tj. do konce funkčního období této vlády. Trojkoalice však přímo či nepřímo pro výrobu elektřiny odmítá jak jádro, tak uhlí, tak i zemní plyn, takže by toto rozhodnutí, alespoň podle koaliční dohody, učinit neměla. Masivní dovozy elektřiny jsou při tom spíše hypotetické, protože v našem okolí nebudou k dispozici potřebné výrobní kapacity.

Dokonce i u této vlády si lze dosti těžko představit takovou míru nezodpovědnosti, která by vedla k takovému výraznému nedostatku elektřiny, jenž by ohrozil funkčnost celé společnosti. Nezbývá tedy než předpokládat, že koaliční smlouva není ve skutečnosti myšlena vážně. Jde jen o to, zda ze strany premiéra Topolánka a ministra Římana, kteří v zoufalé snaze dostat Zelené do vlády naslibovali všechno možné aniž by měli v úmyslu sliby dodržet, nebo jde o pokrytectví ze strany některých představitelů Strany zelených, kteří podvádějí své příznivce tím, že halasně na oko prosazují něco, o čem dopředu vědí, že od toho pak tiše ustoupí.

stínový ministr průmyslu a obchodu ČSSD, stínový ministr životního prostředí ČSSD