S nevěřícím úžasem jsem si přečetl

Prohlášení

, které dala včera

(25.5. - pozn.red.)

k dispozici médiím tisková mluvčí premiéra Paroubka, v němž se ostře kritizuje vystoupení prezidenta republiky Václava Klause během probíhající státní návštěvy v Estonsku, kde prezident údajně kritizoval současnou EU. Tuto neuvěřitelnou mystifikaci musím zásadně odmítnout.

Vzhledem k tomu, že Prohlášení reaguje na něco, co prezident při své cestě nikde oficiálně nepronesl, nelze je proto brát jinak než jako další z mnoha nekorektních pokusů předsedy vlády zatahovat hlavu státu do předvolební kampaně hlavní vládní strany. Lze v této souvislosti souhlasit s jedním z mediálních komentářů, kde se říká, že „…vládní prohlášení bylo sepsáno ještě dřív, než prezident z ČR vytáhl paty…“

Protože vše opravdu působí dojmem, že iniciátoři vládního prohlášení prezidentova slova neviděli a neslyšeli, a protože hrozí nebezpečí, že se s nimi neseznámí ani ti, na něž Prohlášení míří, totiž na média a veřejnost, přikládám doslovné texty obou oficiálních projevů prezidenta republiky na státních návštěvách v Litvě a Estonsku.

Projev prezidenta republiky přednesený u příležitosti státní návštěvy Estonska

Vážený pane prezidente, vážená paní Rüütelová, vážené dámy, vážení pánové,

jsem velmi potěšen, že Vám mohu dnes, při této slavnostní příležitosti, poděkovat za pozvání k návštěvě Vaší krásné země a za velmi přátelské přijetí, kterého se mně a mé delegaci ve Vaší zemi dostává.

Pro mne je tato návštěva vůbec první příležitostí navštívit Vaši zemi, se kterou nás spojují tradiční přátelské vztahy, v mnohém podobná historie, a v neposlední řadě partnerství a spojenectví dnešní doby. Oba naše národy prošly ve svých dějinách nelehkým bojem za zachování národní identity v blízkosti mocných sousedů. Jejich porážka v první světové válce nám ve stejnou dobu přinesla samostatnost. Boj o udržení této samostatnosti – spojený s úsilím o vítězství demokracie a občanských svobod – byl obsahem našich životů po většinu celého minulého století.

Na konci třicátých let znamenal nástup nacismu a komunismu pro obě naše země nejen likvidaci státní suverenity, ale i ohrožení národní existence. Pro Estonsko bylo toto tragické období, započaté paktem Molotov-Ribbentrop, o to těžší, že se po druhé světové válce nedočkalo obnovení samostatnosti, ale na dlouhých 46 let zůstalo součástí totalitního sovětského impéria. Vaši občané museli zakoušet nejbrutálnější formy stalinských perzekucí a stagnací a postupný ekonomický úpadek celé sovětské říše.

Proto jsme všichni s nadšenými sympatiemi a podporou přivítali Váš rozhodný zápas za obnovení estonské samostatnosti na počátku devadesátých let. Ta Vám umožnila připojit se k nám, kteří krátce před tím svrhli komunistickou totalitu a začali uskutečňovat bezprecedentní proces společenské a ekonomické transformace a budování svobodné demokratické společnosti.

Jsem velmi rád, že obě naše země prošly touto nesmírně komplikovanou etapou svého vývoje úspěšně. Chci na tomto místě vyzdvihnout úspěchy Vaší země, která si rychlostí svého rozvoje a hloubkou reforem získala široké mezinárodní uznání. Důkazem toho je i Vaše rychlé začlenění do Severoatlantické aliance a členství v Evropské unii, kam jsme vstoupili společně před dvěma lety.

Česká republika prošla uplynulým obdobím rovněž úspěšně a dnes patří v rámci Evropy k nejrychleji rostoucím ekonomikám. Jsem přesvědčen, že pro naše vzájemné partnerství dnes existují velmi dobré předpoklady ve všech oblastech – na úrovni politické, v hospodářství, kultuře, vědě, školství i na úrovni mezilidské. Potvrzením toho je početná mise předních českých podnikatelů, která mou misi doprovází. Věřím, že se jí se svými estonskými partnery podaří dát našim hospodářským vztahům nový impuls.

Zásadní význam má pro obě naše země budoucí vývoj Evropské unie. Odmítnutí tzv. Evropské ústavy ve Francii a Nizozemsku jasně ukázalo, že budoucnost EU vyžaduje skutečně otevřený a hluboký dialog, že je nezbytné evropskou integraci stavět na demokratických základech a že je třeba respektovat názory občanů jednotlivých členských zemí. Obě naše země – se svými historickými zkušenostmi – mohou tento evropský dialog, bude-li vůle jej skutečně vést, velmi obohatit.

Vážený pane prezidente, jsem velmi rád, že v průběhu této mé dvoudenní návštěvy budu mít příležitost poznat vedle Vašeho historického hlavního města Tallinu i některé z přírodních krás Vaší země a vedle nejvyšších představitelů Vašeho státu se setkat i se zástupci akademického a hospodářského života Estonské republiky.

Dovolte mi, vážený pane prezidente, abych pozvedl číši a připil na přátelství mezi našimi zeměmi, na šťastnou budoucnost Estonska, na zdraví Vaše a Vašich blízkých.

Projev prezidenta republiky přednesený u příležitosti státní návštěvy Litvy

Vážený pane prezidente, vážená paní Almo Adamkiene, vážené dámy, vážení pánové,

dovolte mi, abych – při této slavnostní příležitosti – vyjádřil své poděkování za pozvání k návštěvě Vaší krásné země a za velmi přátelské přijetí, kterého se mně a mé delegaci u Vás dostává.

Vztahy mezi našimi zeměmi a národy mají dlouhou tradici. Již na počátku 15. století se bojů s Řádem německých rytířů po boku litevských a polských vojsk zúčastnili i čeští bojovníci. Mezi nimi to byl – ve slavné bitvě u Tannenbergu – i pozdější husitský vojevůdce Jan Žižka. O něco později se na žádost českých husitů synovec velkoknížete Vitolda Zikmund Korybutovič stal uchazečem o český trůn. Jeho mise sice úspěšná nebyla, ale roku 1471 usedla na český trůn jagellonská dynastie pocházející svým původem z Litvy. Připomínkou její vlády v českých zemích je například Vladislavský sál na Pražském hradě, místo nejvýznamnějších státních aktů, kde jsem i já složil svůj prezidentský slib.

V dalších staletích nás dějiny vzdálily. Oba naše národy musely bojovat o udržení národní identity a o znovuzískání státní samostatnosti. Oběma našim zemím se tento cíl podařilo naplnit na počátku dvacátého století, po porážce mocností, které po dlouhou dobu ovládaly Litvu i české země. Po dvaceti letech však československá i litevská demokracie podlehly brutální agresi sousedních totalitních velmocí – nacistického Německa a komunistického Sovětského svazu. Našemu národu přinesla porážka nacismu obnovení státní samostatnosti, ale ta byla krátce poté znevážena komunistickou diktaturou. Vaše země však zůstala součástí sovětské říše a musela zakoušet hrůzy stalinských masových perzekucí a poté léta stagnace a úpadku.

Pád komunismu poskytl oběma našim zemím možnost překonat tuto tragickou etapu naší historie, stát se znovu suverénními státy a začlenit se mezi svobodné a demokratické národy Evropy. Váš rozhodný boj za svrchovanost, který odstartoval rozpad Sovětského svazu, si získal sympatie a podporu celého světa.

Jsem velmi rád, že je dnešek dobou, která pro spolupráci a partnerství našich zemí otevírá v minulosti nebývalé možnosti. Obě naše země úspěšně prošly složitým procesem společenské a ekonomické transformace, který byl potvrzen vstupem do Severoatlantické aliance a před dvěma roky i členstvím v Evropské unii.

V obou těchto klíčových organizacích nás spojuje zájem na budování otevřené Evropy, která bude přispívat ke stabilitě svobody a demokracie členských zemí a která bude stimulovat jejich hospodářský rozvoj. Evropská unie se dnes nachází na klíčové křižovatce svého rozvoje a je nutné, aby debata o její budoucnosti byla otevřená a aby umožnila nalézt východisko z krize, která vyvrcholila po odmítnutí Evropské ústavy Francií a Nizozemskem. Jsem přesvědčen, že obě naše země mají v tomto dialogu co říci a že je v něm právě naše historická zkušenost cenným příspěvkem. Máme společný zájem i o rozvoj stabilních a přátelských vztahů s Ruskem a dalšími státy postsovětského regionu a na jejich demokratickém rozvoji.

Vážený pane prezidente, Česká republika se dnes nachází v relativně úspěšné fázi svého rozvoje. Politicky je stabilní demokracií, což – doufám – potvrdí i nadcházející parlamentní volby, a naše ekonomika patří k nejrychleji rostoucím v Evropě. České firmy mají velký zájem o rozvoj spolupráce s Vaší zemí a jsou připraveny pro to mnohé udělat. Svědčí o tom i reprezentativní mise zástupců předních českých podniků, která doprovází mou delegaci na této návštěvě. Věřím, že se jim – se svými litevskými partnery – podaří dát našim hospodářským vztahům další potřebný impuls.

Vážený pane prezidente, jsem velmi rád, že budu mít v průběhu této návštěvy příležitost vedle Vašeho hlavního města navštívit i Kaunas a další místa spojená s historií Vaší země a tím alespoň krátce poznat život jejích obyvatel.

Dovolte mi, vážený pane prezidente, abych pozvedl číši a připil na česko-litevské přátelství, na šťastnou budoucnost Litevské republiky, na zdraví Vás a Vašich blízkých.

V Praze dne 26. května 2006

ředitel Tiskového odboru