Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Ještě v nedávných dobách, kdy většina dětí nedostávala kapesné, si děti přivydělávaly sběrem papíru a jiných surovin, v létě trháním třešní a sušením léčivých bylin, na podzim sběrem brambor a podobně. To všechno jim ochránci dětských práv zatrhli. Dětem se vtlouká do hlavy, že mají nezadatelná práva, aby je rodiče živili, ubytovávali a financovali, zatímco ony se hroutí do sociálních sítí nebo paří. Že neexistuje vztah mezi prací a penězy. Chovají se pak jako aktivisté parazitických neziskovek financovaných ze státního rozpočtu, které v lepším případě nic nedělají a v horším škodí. Jakoby pro ně platilo biblické: "Pohleďte na ptactvo nebeské: nesejí, nežnou ani neshromažďují do stodol, to nebeský Otec je živí."

Konečně, že někdo začal řešit podstatné problémy dnešní doby. A ne pořád jenom výšplechty toho fousatého pána ve velkém baráku na kopci.

Opravuji vás jedná se o soudruha.

Po totální exhausci všech fiskálních, parafiskálních, kvazifiskálních i psycho-rozpočtových instrumentů státu zůstává už jen ultimátní rezervoár: infantilní shadow economy v režimu post-morální imunity.

Zatímco working poor, živnostnický substrát i důchodový segment prošly kompletní monetární extrakcí až na kostní dřeň, dětský sektor si dál užívá absolutní tax-free status v offshore režimu obýváku.

Je to ekonomický unicorn: nulová produkce, maximální cashflow, žádná compliance, žádná regulace, jen permanentní inflow kapitálu z mezigeneračních trustů babiček a strýčků.

Stát tu stojí v kognitivní paralýze, provozuje jen rituální indignaci a místo systémové fiskální intervence volí strategii simulované slepoty a legislativního hibernování.

Po kolapsu všech ostatních revenue streams je proto zcela logické otevřít diskusi o progresivní monetizaci Ježíška, redistribučním auditu kasiček a soft-power konfiskaci plyšových assetů.

Jakékoliv tvrzení, že existuje ještě jiný nevyčerpaný zdroj, je už jen makroekonomický surrealismus s prvky infantilního populismu a terminálním stadiem rozpočtové halucinace.

Doufám, že takhle tomu děti neporozumí, autorův text je příliš nebezpečně otevřený...

no, v některých rodinách ještě existuje vnitřní zdanění formou dětské práce.

/ale pomálu.

Ještě ty blbce navadejte!

Blogere, jako výplod ďáblova advokáta to beru. Skutečnost je zcela jiná. Jsme v bodě demografického zlomu. Rodí se méně než polovina dětí ve srovnání s prostou reprodukcí. Kdo je vinen? Pro mnohé překvapivě ekonomové, kteří dítě vůbec nevidí. Díky tomu jsou pro ekonomy investice do výchovy dětí investicemi fiktivními, tj. zdánlivými, neexistujícími, smyšlenými. Výsledkem je nadměrné zdanění platů rodičů ve výši 40 miliard korun ročně. To je jen počátek diskriminace našich rodin s dětmi.

Cikáni vás nepochybně pochválí. :-P

Pokud se týče mládeže - nahnat do průmyslu a zdanit. Nač je ochrana před každým zrnkem prachu, když výsledkem této ochrany je osoba, která potřebuje být státem dotovaná od narození do smrti (že nejmenovaní pokrokoví politici), avšak neumí ani halíř bez dotace státu vydělat ?

Pokud se týká daní obecně - existuje něco jako tzv. Lafferova křivka. Graf, který popisuje vztah mezi výší daní a daňovým výnosem. Ta má tvar kopce - tedy do určité výše daní daňový výnos stoupá, pak se lidi naštvou a začnou podvádět, převedou fabriku do Číny, sídlo korporace na Panenské ostrovy atd. a daňový výnos jde se zvyšováním daní dolů.

Ví náš stát na kterém svahu Lafferovy křivky se pohybuje ? Legrace je totiž v tom že pokud jste už napravo od vrcholu - v oblasti "naštvání" - tak zvýšení pěněz do státní pokladny vám přinese SNÍŽENÍ daní.

Problém je v tom, že snížení daní vede i ke snížení moci státu a to je pro politiky Marxisticko-Zeleninistického typu zcela nepřijatelné.

Ono je problém právě v tom, že ta Lafferova křivka se nádherně ukazuje na obecném grafu. Ale lze jí jen těžko předem vypočítat, aby si mohl stát říct "tak ještě trochu ty daně zvyšovat mohu, ale víc už ne". To právě pozná až zpětně, podle toho že těch daní vybral méně..

Konečně pořádná prča. Kolman na Hrad!

No, tohle autor po...l. Nedivil bych se, kdyby to někdo vzal vážně.

nejsou to uz jednou zdanene penize ??

A zcela urcite se vrati do ekonomiky treba pres DPH !!

Stát živoří, neboť rozdává. V soukromí žádný politik charitu neprovozuje. Jenom hrabe.