Na úvod si dovolím malý historický exkurz prostřednictvím stránek Ministerstva obrany a Armády České republiky: Po téměř 140 letech skončí v českých zemích letos v prosinci základní vojenská služba. Prezident České republiky Václav Klaus podepsal ve čtvrtek 18. listopadu 2004 zákony, které ruší povinnou základní službu v Armádě České republiky. „Obávám se, že profesionalizací armády my všichni ztrácíme něco, co k životu mladých mužů po generace v dobrém i zlém patřilo. Tato zkušenost může dalším generacím v životě chybět,“ řekl MFD prezident.

Tehdy naši mladí mužové, kterých se konec povinné „zelené buzerace“ bezprostředně týkal, zřejmě drtivou většinou změnu radostně uvítali, ale později, když o tom lidé začali v klidu přemýšlet, už to tak jednoznačné nebylo. Já sám jsem se domníval, že by nějaký ten měsíc přísnějšího režimu a základního branného výcviku mladým mužům neublížil, ba naopak. Svůj názor jsem vyjádřil např. v dubnu 2017 na Neviditelném psu v článku ARMÁDA: Na vojnu na tři měsíce?

Jak už to tak bývá, názory lidí na důležitá (ale i méně důležitá) témata se různí. Možná nebude od věci podívat se na anketu, kterou provedl deník.cz v březnu 2024. Otázka zněla: „Má Česko znovu zavést povinnou vojnu?“ Sešlo se 15021 hlasů a výsledek byl: Ano 55%, Ne 45%. I já jsem pro. Má to podle mne ale jeden háček, jedno ale. Velké ALE!

V článku Anketa: Jste pro znovuzavedení povinné vojenské služby? na serveru JčTeď šéfredaktorka Libuše Kolářová výstižně popisuje „vývoj vyjádření“ náčelníka generálního štábu, prezidenta republiky, ale i ministryně obrany a předsedy vlády.

Nevím, zda to chápu správně, ale já bych si jejich slova volně vyložil asi takto: Povinnou vojnu rozhodně zavádět nechceme, ale….

I průběžné výsledky aktuální ankety na JčTeď ukazují, že většina lidí je pro.

Tak proč tedy to velké ALE?

Právě kvůli výše zmíněným lidem a jejich názorům. Náčelník generálního štábu – člověk, který nepochopil, že armáda je od toho, aby plnila politická zadání a ne politiku vytvářela, prezident republiky – člověk, jehož „názorově - politická integrita“ je značně problematická, ministryně obrany (snad jen nedopatřením) – kterou budou „smysluplné investice“ armády ještě dlouho strašit a konečně předseda vlády, který už tuší, že po tom všem, co občanům České republiky provedl, by se po volbách mohl ve funkci udržet už jen zázrakem.

Někteří politici, ale i vojáci si ve své „válečnické rétorice“ dlouho pohrávali - a možná ještě pohrávají - s myšlenkou vyslání vojáků členských států NATO bojovat na Ukrajinu. Co by to v důsledku znamenalo, je nasnadě. Konflikt NATO s Ruskou federací s nedozírnými následky. A této eskapády by zřejmě nezůstali ušetřeni ani naši vojáci, neboť pochybuji, že by byla účast dobrovolná. Např. tak, jako ve zcela zbytečné anabázi v Afghánistánu.

Jaký z této krátké úvahy pro mě plyne závěr? Povinný výcvik v řádu několika měsíců obecně určitě ano. ALE !