Jak tak poslouchám cvrkot, schyluje se k návrhu zákona namířeného proti dezinformacím. Nic divného na tom není. Zapadá to do konceptu, že dobrý milý příjemný svět nastane, až zakážeme všechno co je v něm špatné. Jak jinak to špatné potlačit, než zákonem? Musí se na každou špatnost vymyslet a schválit zákon a tohle se vskutku děje. Naposledy v souvislosti s dezinformacemi.

Odstartovalo to zákazem osmi webů těsně poté, co Rusko přepadlo Ukrajinu. Coby jeden z prvních signatářů Společnosti pro obranu svobody projevu jsem už tehdy říkal, že opravdu nehodlám s baseballovou pálkou v ruce hájit právo Aeronetu šířit zvratky ruských továren na lži, ale málokoho jsem přesvědčil. Bude tedy zákon, aby bylo možno zakazovat podle paragrafů, hurá.

Přirovnal bych to k této situaci. Dejme tomu, že jste v restauraci a někdo tam přijde a smrdí a huláká, drcne hostovi do stolu a poleje ho polívkou, načež přijde číšník a vyhodí ho. Následuje sborový nářek nad tím, jak brutálně byla poškozena jeho osobnostní práva a narušena integrita. Ano, je špatné hulákat a polévat polévkou, ale zase na druhou stranu, číšník může konat jen takové akty, jež jsou vymezeny zákonem.

Pilní zákonodárci se chopí díla a začnou pracovat na protihulákacím zákonu. Ten člověk smrděl. Jaké složení aromatických molekul dává dohromady smrad a kde je hranice mezi pachem, puchem, odérem a vůní? Případu se ujme čichová podkomise, zatímco hluková podkomise zahájí šetření s cílem zjistit normy pro hulákání, hlasitý hovor, standardní mluvu a šepot. Bude třeba vymezit prostor kolem stolu a vyhlásit ho za oblast bezpečí, polévka budiž zákonem chráněna a klín budiž slavně prohlášen za soup-free zónu. Zároveň bude třeba pracovat na doprovodných předpisech, jež zajistí implementaci protihulákacího zákona.

Od ironie neřkuli sarkasmu se vracím k vážnému tónu. Kdyby byly normální rozumné poměry, výjimečný incident se zákazem osmi webů by už byl za námi a zapomenut. Trollí farmy v Rusu své žvásty chrlí dál a čeští rozumprdi je papouškují. Opřeme se o přísloví, že psi štěkají a karavana jde dál. Před zákonem proti dezinformacím varuji. A nechápu, že i tak rozumní lidé jako je ministr vnitra nechápou, že tímto zákonem, ano, jednoznačně a definitivně, zřídí cenzuru a ustaví úřad cenzorů, protože někdo musí každý případ – vrátím se k ironii – hulákání a polévky v klíně posoudit?