Článek Neovlivnitelné novinářky Sabiny Slonkové Politický proces? Byl to podvod, řekl o Čapím hnízdě Brusel, svědčí o tom, že je neovlivnitelná do té míry, že jí neovlivní ani fakta. V souvislosti s blížícím se hlasováním Poslanecké sněmovny o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání paní Slonková píše

Premiér Andrej Babiš znovu zopakoval, že kriminální případ Čapí hnízdo je politický proces a imunitu si zaslouží. Jenže názor, že šlo v dotační kauze o podvod neměla jen česká policie, žalobci či některé soudy. Jako první o podezření z podvodu mluvili vyšetřovatelé Evropského úřadu pro boj s podvody OLAF. Jen se na to zapomnělo.

V lednu to bylo osm let, co OLAF poslal do České republiky závěry svého vyšetřování v dotační kauze Andreje Babiše Čapí hnízdo. A ty zpráva byla pro politika zdrcující.

Úřad jasně konstatoval, že žadatelé o padesátimilionovou dotaci lhali, zatajili důležité informace a existuje zde vážné podezření z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie.

Přesto dnes staronový premiér Andrej Babiš veřejně tvrdí, že má nárok na imunitu, protože jde o politický proces. A on je nevinný. „Každý, kdo si přečte ten spis, tak by rozhodl stejně. Takže doufám, že i potom si to někdy přečtou špičky justice, které kritizuji, když říkám, že je to politický proces, protože je to politický proces,“ zopakoval naposledy tento týden.

Paní Slonková má pokud jde o obsah zprávy OLAFu pravdu, jen zapomněla na drobnost a to, že Zpráva OLAF Babiše z ničeho neobviňuje. Pro politika, tedy Andreje Babiše, zpráva OLAFu zdrcující být nemohla, protože se ho osobně netýkala. Jméno Andrej Babiš je v ní zmíněno 18krát, ale vždy jen v kontextu informací, co, kde a kdy řekl, či vlastní nebo podepsal. Nikdy však nebyl předmětem vyšetřování OLAF, a na rozdíl od Jaroslava Faltýnka ho nevyslechl ani jako svědka. Ve výše citovaném textu, který jsem napsal před 8 lety, krátce po zveřejnění zprávy OLAFu, jsem ji podrobně okomentoval a každý, koho zajímají fakta, si ho může přečíst. Nebudu se opakovat, jen připomenu zásadní konstatování OLAFu. Pokud čtenáře zajímají okolnosti poskytnutí dotace na Farmu Čapí hnízdo (FČH) z prostředků Regionálního operačního programu Střední Čechy (ROP SČ) a role jejího řídícího orgánu, Regionální rady soudržnost Střední Čechy (RRS), jejímž předsedou byl středočeský hejtman a místopředseda ODS Petr Bendl, jsou podrobně popsány v článku Kdybych byl soudcem Šottem.

Žádost FČH byla podána do výzvy RRS, která obsahovala dvě základní podmínky na příjemce: že splňuje definici malého a středního podniku (MSP), jak ji definují unijní pravidla (viz citovaný článek) a že nepřerušovaně podniká nejméně dva roky. OLAF se z pochopitelných důvodů zabýval jen naplněním podmínek kladených na MSP. To, že FČH nesplňovala druhou podmínku bylo tak zjevné, že by to poznal i slepec na první pohled v hluboké noci. Ne tak ovšem Petr Bendla a RRS.

Nejdůležitější nálezy ve zprávě OLAF (psány ležatě):

Vyšetřování OLAF dospělo k závěru, že rodinné vazby mezi osobami zapojenými do vlastnictví Farmy Čapí hnízdo a.s. a Agrofert Holding a.s. se zdají být takové, že poskytly těmto osobám příležitost působit společně za účelem ovlivnění obchodních rozhodnutí dotčených podniků, což znemožňuje, aby na tyto podniky bylo nahlíženo jako na ekonomicky nezávislé subjekty

Tyto dva podniky lze považovat za propojené’ v rámci příslušných právních předpisů vzhledem k faktu, že pomocí skupiny fyzických osob jednajících společně tvoří jedinou ekonomickou jednotku.

OLAF upozornil na důležitou skutečnost

Anonymní vlastnictví neumožňuje průběžné sledování a kontrolu toho, zda příjemce dotace splňuje během doby realizace projektu podmínky, aby mohl získat podporu určenou SME, což je v rozporu s všeobecným principem transparentnosti uplatňovaným při využívání finančních zdrojů EU. Následný prodej akcií společnosti novým vlastníkům v prosinci 2007 může být navíc pokládán za čin, jehož účelem bylo získat neoprávněnou výhodu v rozporu se smyslem příslušných\ zákonů EU tím, že jsou uměle vytvořeny podmínky nutné pro získání takovéto výhody.

Skutečnost, že akcie byly na anonymního držitele, měla být pro RRS jasným důvodem k okamžitému vyřazení žádosti, protože představenstvo FČH nemohlo v principu prokázat, že FČH není po celých pět let propojena s Agrofertem. A o možnosti, že propojena s Agrofertem být mohla, svědčila skutečnost, že pozemek, na němž FČH leží, od roku 2006 vlastnila a vlastní Imoba, a.s. patřící do holdingu Agrofert. OLAF také upozornil na „neobvyklé“ jednání řídícího orgánu, tedy RRS.

„OLAF shledává postoj řídícího orgánu při hodnocení a schvalování tohoto projektu jako poněkud neobvyklý a upozorňuje na tento fakt DG REGIO. Oba externí experti formulovali své výhrady k různým aspektům projektové žádosti a navrhli projektovému žadateli, ať vyjasní zmíněné nedostatky ve svém projektovém návrhu.

Příjemce dotace ovšem nebyl nikdy informován o výsledcích externího hodnocení a nebylo po něm požadováno vysvětlení sporných bodů v popisu projektu. Bez ohledu na závažnost připomínek expertů a absenci vysvětlení ze strany projektového žadatele byl daný projekt schválen.“

Ve skutečnosti řídící orgán dokonce hrubě porušil závazná pravidla pro posuzování projektů, ale OLAF zjevně neměl tato pravidla, viz. citovaný text, k dispozici. V závěru zprávy OLAF jsou uváděny „dotčené osoby“ odpovědné za podvod:

„OLAF zastává názor, že dotčené osoby – společnost IMOBA a.s. (právní nástupce společnosti příjemce dotace Farma Čapí hnízdo a.s.) a její statutární zástupci v té době, paní Jana Mayerová, rozená Nagyová, a pan Josef Nenadál –, poskytly nepravdivé informace v projektové žádosti, když uvedly, že žadatel, společnost Farma Čapí hnízdo a.s., neprošla žádnými změnami ve srovnání s předchozím účetním obdobím, které by mohly mít dopad na kvalifikaci společnosti jako SME.“

Policie ČR místo toho, aby se soustředila na jmenované osoby a podezřelé okolnosti poskytnutí dotace ze strany poskytovatele, tedy RRS, rozjela vyšetřování ve velkém stylu a původní obvinění formulovala jako organizované spiknutí 11 osob dirigované spiklencem-in-chief Babišem. Z toho během času jednotlivé osoby odpadávali, až trestní stíhání zbylých osob v říjnu 2019 dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch zastavil. V prosinci 2019 nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zrušil zastavení trestního stíhání Andreje Babiše a Jany Nagyové jako „nezákonné a předčasné,“ a rozhodnutí o zastavení trestního stíhání ostatních obviněných potvrdil. Police vyrobila nové obvinění jen Andreje Babiše a Jany Nagyové, státní zástupce v rozporu s svým předchozím názorem na její návrh obžalobu podal a soudce Šott oba obviněné dvakrát obžaloby zprostil, Šaroch se dvakrát odvolal a Vrchní soud v Praze to druhé zprošťující rozhodnutí zrušil a vrátil Městskému soudu k novému projednání. Přitom dospěl k názoru, že se mu jeví „neoddiskutovatelným, že oba obžalovaní se podíleli na naplnění znaků skutkové podstaty žalovaných trestných činů společně, po vzájemné dohodě, každý z pozice svého postavení v rámci jednajících subjektů, čímž společně vytvořili podmínky pro podání žádosti o dotaci za uvedení nepravdivých údajů.“ a že „nešlo o žádné opomenutí, ale naopak o promyšlené jednání, které naprosto vylučuje jejich beztrestnost“. Vrchní soud může mít na kauzu jiný názor než soudce Šott, ale nemůže v žádném případě nižšímu soudu přikázat, jak má rozhodnout. To bylo možné v padesátých letech.

Na to, zda má Babiš pravdu, když tvrdí, že jde o politický proces a on je nevinný, si každý může udělat svůj názor. Ale o tom, že selhal poskytovatel dotace, tedy RRS, nemůže být pochyb.