Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Jeden velký problém je co v případě, kdy nájemník bytu zemře. 3 roky jsem měl bokovaný byt kvůli probíhajícímu dědickému řízení. Nikoho nezajímá, že pronajímatel nedostává celou tu dobu nájemné, notářka odešla do důchodu a čekalo se na jmenování nového notáře. Takových nepoužívaných bytů jistě bude nemálo.

Zvýhodněné družstevní bydlení by pomohlo sociálně slabším a mladým lidem k dostupnému a důstojnému bydlení. Vedle toho může existovat trh s byty se všemi spekulanty apod. Byl by to tzv. socialismus s lidskou tváří o který jsme usilovali v roce 68.

Socialismus nemívá lidskou tvář. Jen si může dočasně nasadit lidskou masku. Dokud jsou penize na ta zvýhodnění, dokud je komu brát.

Stačí se podívat na vlastnickou strukturu nemovitostí - bytů je nominálně dostatek, ale velká část nemovitostí je ve vlastnictví zahraničních fondů, které byty pronajímají přes Airbnb bohatým cizincům, vývar je z toho násobně vyšší.

Teprve globální kapitalismus tedy přinesl Čechům pravý zázrak - dal jim poznat, jaké to je být bezdomovcem ve vlastní zemi. Je jedno, kolik je reálně zdrojů k dispozici, pokud 99 procent majetku bude vlastnit jedno procento superbohatých, bude většina lidí vždycky živořit.

Jak velká část, oni agitátore?

Bytová krize je setrvalý stav, jen v každé době má jiné parametry. Za bolševika stavěly podniky byty a ubytovny pro své zaměstnance, stát stavěl pro vojáky, policisty a některé další potřebné profese, bylo nespočet bytových družstev a mnoho lidí si postavilo dům svépomocí po práci a o dovolených, s pomocí rodiny a přátel; to se kamsi vytratilo. Díky tomu máme vlastně dostatek bytů, ale ne vždy tam, kde to lidé chtějí a potřebují. Navíc se stále zpřísňují parametry staveb, stavební řízení se táhne jak žvýkačka a mezi tím se, díky energetické politice státu, stále zdražuje veškerý stavební materiál. Také představy o důstojném bydlení nabývají na rozsahu, lidé jsou nároční a chtějí mít všechno nejlépe hned.

To družstevní stavění po práci a o weekendu jsem zažil. Mohu vás ujistit, že zrovna po tomhle se mi vůbec nestýská.

Jo, bytů je celkem dost, ale část neobsazených, protože majitelé se o ně bojí, část jede na AirBnb, dost jich je obsazeno jen jedním člověkem, ...

Aby bylo bydlení dnes nejen dostupné, ale i důstojné a přispívající k zachování důstojnosti člověka, je nutné si uvědomit, že tento cíl nezajistí trh s byty, jak nám bylo slibováno na začátku devadesátek, ale naopak trh tento problém ještě prohloubí. Problémy s bydlením zakladají všichni spekulanti s byty, kteří na trhu působí a ty je třeba, co nejdůrazněji vyloučit.

Od dob bolševíka je bydlení dostupnější i kvalitnější, díky trhu.

Jen bolševíci tvrdí opak.

Všichni diskutující v této diskusi, ale i všechny politické strany, v těchto volbách totiž zapomínají na to, že bydlení dnes musí být nejen dostupné, ale i důstojné, přispívající k zachování důstojnosti člověka, psáno v článku.

Ano. S tím lze souhlasit. Ale autor ani diskutující v článku uvedení se zapomněli zmínit, jak se to zaplatí, resp. KDO to dostupné a důstojné bydlení zaplatí. A taky KOMU.

A k družstvům - doba svépomocné stavby paneláků jíž minula. Byty pro družstvo staví komerční stavební firmy za cenu plusminus stejnou jako pro developery.

Družstevníci musí byt tak jako tak zaplatit, družstvo obvykle nevlastní tiskárnu peněz. Nevím ale, nakolik je splátka anuity nižší než splátka hypotéky téže výše, zde by družstva mohla bodovat.

Družstva má výhodu, že členem může být i ten, kdo na hypotéku nedosáhne, a počáteční vklad je v poměru k ceně bytu celkem pakatel.

Družstvo možná může mít výhodnější úvěr, může být státem nějak dotováno etc., spokojí se s minimálním či žádným ziskem, může stavět byty maximálně úsporně (a tedy s nižším standardem bydlení a malé), může získat pozemek pro stavbu levněji či bezúplatně (to je věc legislativy), ale furt bude cena bytu (cena konstrukce domu) srovnatelná s byty stavěnými nedružstevně určenými k prodeji.

A byt je pořád majetkem družstva, je družstevní i když je splacena anuita, není majetkem toho, kdo si ho zaplatil, nelze jím ručit a družstevník je z principu jako člen družstva účasten i na závazcích družstva; tedy dohnáno do extrému když třeba družstvo někdo šikovně vytuneluje, může o byt i již zaplacený přijít. A při prodeji je cena družstevního bytu, přesněji družstevního podílů, nižší.

Takže družstevní výstavba nemá moc výhod, ale docela dost nevýhod. Patrně proto taky zkomírá.

Družstevní výstavba má hodně výhod nejen při pořizování bytu a jeho splácení, ale hlavně kontrola všech prostředků, které na výstavbu bydlení vynakládá stát, žádná jiná lepší forma podpory bydlení neexistuje a to u nás již tradičně od R-U. Družstva jsou v podstatě neziskové instituce. Družstevní vlastnictví bytu je stejně kvalitní jako kterékoliv jiné, záleží pouze na pravidlech, která si družstevnici zvolí. Jedna z největších výhod družstevních bytů je ta že družstevní byty nepodléhají trhu s byty a nedosáhnou na ně spekulanti, kteří odčerpavají finance z bydlení. Na závěr ani po 35 letech trhu s byty tak tento tržní ekonomický mechanismus bytový problém nevyřešil, ale naopak prohloubil.

Dostupnost bydlení pro mladé je dnes pohoda ve srovnání s tím, co pan Křeček a jeho partaj vyrobili koncem devadesátek.

Drzost mu rozhodně nechybí, to ne.

Dělám předsedu představenstva BD už 14. rokem (to je tedy výhra!). 44 bytů, při odkupu od města jsme evidovali tam bydlících 108 osob, v paneláku z roku 1965. Teď to dělá 65 osob. Vymíráme. Letos (zatím) 3 sousedi. Vím, žádný luxus, byty v průměru 2+1, 55 m2, ale ÚT, voda, plyn, lodžie, klidné, krásné, zelené prostředí, vše blízko, no, jak se kdysi sídliště projektovala...

Vyprázdněné byty skupují jen investoři, na pronajímání nebo jen jako investice.

Bytů je, a hlavně bude dost! Dnes je to tak: Jeden singl bydlí v 3+1, druhá singl třeba ve 2+1, zase jinde zvlášť a občas se navštíví za účelem přátelské kopulace.

Bytů je dost. Ale ne pro normální mladé, kteří nic nezdědili, nemají žádné štangle a chtějí se, kupodivu, vzít, žít spolu a mít děti.

Budiž.

A co se s tím dá dělat, aby bydlení dnes bylo nejen dostupné, ale i důstojné, přispívající k zachování důstojnosti člověka, jak praví pan Křeček. A samozřejmě pro všechny.

Dostupné bydlení pro důchodce: Každý z nich předtím někde pracoval a mohl si z vydělaných prostředků pořídit bydlení. Jsem také důchodce už 21 let. Bydleli jsme ve vlastním domku a na přelomu tisíciletí jsme investovali cca jeden milion do jeho oprav a zlepšení stavu. Takže teď řešíme jen běžné opravy a nesmysly vymýšlené současnými politiky a vyznavači gryndýlu určujících čím máme topit.