9.12.2022 | Svátek má Vratislav


BRUSEL: Tento týden v EU (42)

24.10.2022

Sacharovovu cenu Evropského parlamentu letos dostal ukrajinský lid. Kvóty na zastoupení pohlaví ve velkých obchodních společnostech byly definitivně přijaty. Komise představila pracovní program pro rok 2023.

Pondělí 17. října
V Radě EU byl po deseti letech završen proces přijetí návrhu směrnice o zlepšení genderové vyváženosti v řídících a dozorčích orgánech. Podle konečného textu, který Rada oproti návrhu Komise mírně zjemnila, mají velké společnosti cílit na alespoň 40 % podíl méně zastoupeného pohlaví na pozicích členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady, nebo na 33% podílu všech pozic v řídících a dozorčích orgánech. (Původnímu návrhu jsem se kdysi věnoval v článku Genderově vyvážená nehoráznost – tam přednesené základní argumenty platí i vůči konečnému textu.)

Rada EU rozhodla o vyslání odborných pozorovatelů EU na hranici mezi Arménií a Ázerbájdžánem (na arménské straně), kteří mají sledovat a analyzovat situaci v regionu a podávat o ní zprávy. Opatření reaguje na nedávné ozbrojené střety mezi těmito kavkazskými státy.

Na indonéském Bali došlo k podpisu komplexní dohody o letecké dopravě mezi EU (a jejími členskými státy) a Sdružením národů jihovýchodní Asie (ASEAN). Dohoda EU-ASEAN by měla poskytnout leteckým společnostem z obou bloků více příležitostí k provozování osobní a nákladní dopravy. Nyní bude zahájen ratifikační proces.

Úterý 18. října
Komise představila svůj pracovní program na rok 2023 s podtitulem „Pevná a jednotná Unie“. Mezi priority má patřit řešení energetické krize a Zelený úděl. Program také na mnoha místech odkazuje na závěry Konference o budoucnosti Evropy.

Komise také předložila nové iniciativy v oblasti energetiky. Jednak jde o návrh dodatečných opatření v oblasti zásobování zemním plynem, zahrnující společné nákupy plynu, mechanismus nouzového omezení ceny plynu nebo pravidla solidarity mezi členskými státy. Druhým dokumentem je akční plán pro digitalizaci energetického systému.

Evropský parlament přijal rezoluci, ve které urguje přijetí Rumunska a Bulharska do Schengenského prostoru. (Pro zajímavost dodejme, že nizozemský parlament přijal o dva dny později usnesení, ve kterém žádá tamní vládu, aby vstup uvedených zemí do Schengenu vetovala.)

Středa 19. října
Evropský parlament udělil svou výroční Sacharovovu cenu za svobodu myšlení ukrajinskému lidu, zastupovanému jeho prezidentem, volenými představiteli a občanskou společností. Tuto cenu EP uděluje od roku 1988 za činnost v oblasti lidských práv, a to jednotlivcům, skupinám i organizacím.

Proběhl summit unijní tripartity neboli trojstranná sociální vrcholná schůzka, na které se setkávají čelní představitelé orgánů EU a celounijních svazů podnikatelů a odborů. Tématem bylo řešení energetické krize a krize způsobené rostoucími životními náklady. Nezdá se ovšem, že by schůzka přinesla něco hmatatelného.

Čtvrtek 20. října
Evropský parlament přijal rezoluci k nadcházející klimatické konferenci v egyptském Šarm aš-Šajchu. Mimo jiné v ní vyzývá země EU a G20, aby se jako lídři zavázaly k ambicióznějším cílům snižování emisí.

Čtvrtek a pátek 20.21. října
​Proběhlo další zasedání Evropské rady věnované energetické krizi a válce na Ukrajině. Lídři se dohodli na některých opatřeních proti vysokým cenám energií – v podstatě v duchu úterních návrhů Komise (viz výše). Další závěry se týkají války na Ukrajině a kritické infrastruktury.