Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Prostřednictvím právní konstrukcí je možné udělat z hodného Fridolína zlého Dětřicha nebo naopak. V příběhu Bitcoin jde o špinavé peníze. To jsou peníze, které nebyly zdaněny a měly propadnout státu. Všechno ostatní jsou právnické čárymáryfuky.

Ministr Blažek neměl žádné právo přijímat bitcoiny od Jiříkovského, protože musel vědět, že jde o prostředky získané trestnou činností. Musel také vědět, že i na zhodnocení těchto prostředků právo nahlíží jako na zisk z trestné činnosti. Musel vědět, za co byl pan Jiříkovský odsouzen, a vědět, že mu byla vrácena digitální technika na základě prohlášení, že si už nepamatuje hesla potřebná k otevření digitálních peněženek, v nichž byl tento výnos z trestné činnosti uložen.

Zároveň musel vědět, že tento výnos z trestné činnosti, který Jiříkovský „dobrovolně“ odevzdal státu, není ani zdaleka celým výnosem z této trestné činnosti (státu připadlo jen přibližně 8 % z celkové částky uložené v peněžence). Musel také vědět, že výnos z trestné činnosti má dle § 70 odst. 1 propadnout státu, ale zároveň musel vědět, že nemá žádné rozsudkem dané oprávnění legalizovat či přijmout ani část tohoto výnosu.

Stát sice může a má legitimně nabývat majetek z trestné činnosti, avšak pouze na základě rozhodnutí soudu. V takovém případě mělo státu propadnout celé množství, tedy nikoli jen jedna miliarda, ale celkem 12,5 miliardy. To, že Blažek a další aktéři velmi dobře věděli, že digitální technika byla Jiříkovskému vrácena jen proto, že Jiříkovský tvrdil, že zapomněl hesla k bitcoinovým peněženkám, které měl soud zabavit právě z důvodu, že jejich obsah pocházel z výnosu trestné činnosti, zakládá odpovědnost Blažka (Stanjury, Fialy) za to, že se odhodlali spolupracovat na „legalizaci“ těchto prostředků a jejich „uložení“ mimo dosah soudní moci, a to nad rámec „darované“ miliardy.

Jejich povinnost přitom byla, aby jakmile se dozvěděli o možnosti otevření této peněženky, informovali o tom orgány činné v trestním řízení, nejlépe přímo UOOZ. To neudělal ani jeden z nich a místo toho umožnili, že drtivá část prostředků pocházejících ze závažné trestné činnosti zmizela neznámo kam...

Blažek a spol tím porušili §368 (neoznámení trestného činu), §234 (napomáhání ke spáchání trestného činu), §234 (umožnil Jiříkovskému neoprávněné opatření ...platebního prostředku), § 216 (legalizace výnosů z trestné činnosti - Blažek nemel k ničemu takovému oprávnění a navíc přijal jen zlomek částky, § 329, odst 1, písm a, b, c.. ( zneužití pravomoci úřední osoby...)

Mícháte 2 linky. Za prvé předchozí trestný čin a za druhé současný.

Ten první skončil tím, že si J. odseděl pár let a na soudu vymohl pod křivou přísahou zpět zařízení, o kterém byli všichni přesvědčeni, že by mohlo obsahovat další výnosy z prodeje drog. (V tom se nemýlili, pouze netušili, že půjde o jiné nezákonné tržiště Nucleus. Někteří obchodující byli chyceni a odsouzeni u nás i v cizině.) To z notebooku vůbec nedělá soudně očištěnou věc.

Druhá linka nastává nyní, když státní zástupce obvinil několik lidí z praní špinavých peněz. Věděli nebo mohli vědět, že se pokouší dostat k penězům pocházejících z drog? Zcela jistě to věděl J. Věděl to i jeho advokát, který písemně upozornil Blažkovu kancelář, že BTC nemusí být úplně čisté. Vědělo to MF a jeho ministr převzetí BTC Blažkovy rozmouval.

Pouze nafrněný Blažek zvednul prostředník, řekl, že nebylo dokázáno že v notebooku jsou špinavé prachy a vzal si je.

A ony špinavé byly. A teď dělá, že to nemohl tušit?

Vaše závěry jistě použije Petr Pavel aby dal milost Don Pablovi

A jestli ne, tak vymyslíte jiný hoax.

autore, a právě na tom byla celá transakce založena--- že nelze nic dokázat, žádný nekalý úmysl. stejně jako Babišovi nelze dokázat, že jednal účelově. protože všichni jednáme za nějakým účelem, a budeme někomu vykládat naše pohnutky? možná tak manželce v posteli. --Blažkovi se nedokáže nic, to víme všichni,- prostě chtěl jen vylepšit státní rozpočet( smích). a také všichni víme, že vůně peněz je neodolatelná.

Trestat obecnou „účelovost“ je logický nesmysl. Každé vědomé lidské jednání je účelové: člověk něco dělá proto, aby dosáhl nějakého výsledku. Samotná existence účelu proto nemůže být důkazem trestného jednání.

Trestní právo může postihovat pouze jednání směřující ke konkrétnímu zakázanému účelu, který zákon výslovně vymezil. Například jednání za účelem poškození věřitele, zkrácení daně, podvodu nebo legalizace výnosů z trestné činnosti. Nestačí říci, že někdo jednal „účelově“. Je nutné prokázat, jakého konkrétního nezákonného účelu chtěl dosáhnout a jakými skutky jej naplňoval.

Také získání dotace je samozřejmě účelem. Jenže účel získat dotaci nikdy nebyl sám o sobě trestný. Trestné může být například uvedení nepravdivých údajů, zatajení rozhodné skutečnosti nebo umělé vytvoření podmínek, pokud tím jsou naplněny znaky konkrétního trestného činu. Nelze však zaměňovat snahu získat dotaci s podvodem jen proto, že výsledek někomu připadá morálně podezřelý.

Totéž platí u Blažka. Ironická poznámka, že chtěl „vylepšit státní rozpočet“, není důkazem opačného úmyslu. Pocit, že peníze jsou neodolatelné, může být psychologická domněnka, nikoli právní důkaz. Trestní odpovědnost se nemůže zakládat na tom, co „všichni víme“, ale na tom, co lze konkrétně prokázat.

Jinak se z trestního práva stává nástroj pro trestání podezření, antipatií a domnělých motivů. To už není spravedlnost, ale právní libovůle.

Vážený autore, právě proto je "Moderní svět" v takovém průs..u, že rozumem pochopitelná elementární spravedlnost se utopila v takových nekonečných výkladech složitých předpisů, které jste se nám zde snažil popsat, že se vlastně nelze dobrat žádného jednoznačného rozhodnutí u kauz o trochu složitějších než je krádež auta zaznamenaná na bezpečnostní kameře.

Nevím, co by bylo špatného na tom, aby člověk musel být schopen doložit původ svých peněz. Každý, kdo je získal legálně, s tím nemá nejmenší problém a i stát by měl před daňová přiznání snadno zjistit, jsou-li majetkové poměry zadrženého odpovídající jeho zdaňovaným příjmům. Od toho bývala finanční policie, kterou ODS ministr Langer zrušil. Nikdo z politiků nechce, aby se někdo šťoural mezi diskrepancí oficiálně přiznaných a daněných příjmů a jejich majetky a životní úrovní. NO a zločinci si lebedí taky. Oficiálně bez prokazatelné výdělečné činnosti, ale okázalý multimilionářský životní styl. "Státe, dokaž mi, že jsem to získal ilegálně!"

Předpokládáte, že svět funguje podle jasných, stabilních a vzájemně slučitelných pravidel: kdo je dodržuje, ten si uchová doklady a kdykoli snadno prokáže, že jednal legálně. Jenže tak skutečný svět nefunguje.

Ani lidé, kteří se poctivě snaží zákony respektovat, je obvykle nedodržují dokonale, ale pouze přibližně. Právní předpisy jsou složité, mění se, překrývají se a někdy si navzájem odporují. Úplné a trvalé dodržování všech povinností možná ani není prakticky možné. Při každém jednotlivém kroku vznikají drobné chyby, nejasnosti a mezery, které se v čase kumulují.

Čím hlouběji se potom začne jakákoli kauza zkoumat, tím více takových nesrovnalostí se objeví. Ne nutně proto, že šlo o zločin, ale proto, že dlouhý řetězec lidských a právních úkonů téměř nikdy není dokonale čistý a dokumentačně úplný. Podobá se to evolučnímu mechanismu: při každém přenosu vznikají odchylky a po mnoha krocích už nelze rekonstruovat původní stav s absolutní jistotou.

Původ peněz lze rozumně prokazovat především v době, kdy byl konkrétní majetek nabyt. S rostoucím časovým odstupem se důkazní možnosti nevyhnutelně rozpadají. Svědci umírají, firmy zanikají, účetní systémy se mění, doklady se po zákonných archivačních lhůtách likvidují, banky se slučují, právní kvalifikace se mění a počet předchozích transakcí, které by bylo nutné ověřit, rychle narůstá.

Požadavek „dokažte legálnost svého majetku“ proto není nevinným administrativním opatřením. Bez časových a věcných hranic jde o požadavek, který může být objektivně nesplnitelný i pro nevinného člověka. Tvrzení, že každý, kdo získal peníze legálně, jejich původ snadno prokáže, je jednoduše nepravdivé.

Právě proto musí dokazovat stát konkrétní protiprávní původ majetku, nikoli občan dokazovat úplnou bezchybnost celé své ekonomické minulosti. Jinak se z trestního práva nestane nástroj spravedlnosti, ale soutěž v tom, kdo si po desítkách let uchoval dokonalejší archiv.

Děkuji za odborné právní úvahy, ale co se týče soudní aplikace, asi tak 3 poznámky

1) Bitcoiny mají takovou "nepěknou " vlastnost, že si lze "přečíst" jejich historii a transakce, při kterých byly použivány. U těch transakcích nejsou uvedena přímo jména účastníků, ale experti to někdy dohledat umí, v porovnávání s jinými transakcemi.

2) Co se týče trestnosti a klasifikace trestné činnosti, lapidárně na to odpovídá AI " Pokud někdo spravuje tržiště nebo fórum a záměrně pomáhá s obchody, odpovídá za trestnou činnost stejně jako prodejci" mj. s odkazem par. 24 odst. 1c "kdo umožnil nebo usnadnil jinému spáchání trestného činu,

3) A taky je nutné připomenout že Jiřikovský už za -právě tuto trestnou činnost odsouzen byl. Ale že naše právní úprava říká že "pokud jsou zjištěny nové důležité skutečnosti, může být stejný případ i znovu otevřen".

Bitcoinová aféra není jednolitý, celistvý příběh. Příběh Jiřikovského je ucelená kauza, která s příběhem Pavla Blažka a Radomíra Dańhela sice souvisí, ale není jeho součástí. Způsob podnikání Jiřikovského mi je odporný, ale přesto mě děsí požadovaný trest 20+9 let. To je prakticky totéž jako doživotí! Vždyť jde jen o peníze!

Nechám stranou Karime Titze, protože neznám argumentaci obžaloby. Ale případy, v nichž se advokát sveze s klientem do maléru tak hluboce,jako v tomto případě, jsou neobvyklé.

Jinak si nejsem jist, že Pavel Blažek ví dnes přesně, co ho vedlo k jednání, kvůli němuž je obžalovaný. Souhlasím, že jednal nesprávně. Důležité je, že ho NCOZ neusvědčuje z obohacení. Ostatní se ukáže až u soudu. Obžaloba není rozsudek.

Mafiánu Al Caponemu, obklopenému kohortou právníků, také soudy nedokázaly desítky vlastnoručně provedených vražd, ale do vězení šel za daňové podvody.

V usnesení č. j. 50 T 4/2017–4776 soud zamítl návrh státního zástupce na zabrání desítek elektronických zařízením Jiřikovskému – od notebooků, mobilních telefonů a tabletů až po servery a paměťová média. Ta byla původně zajištěna kvůli podezření, že obsahují přístupové klíče, kódy nebo informace vedoucí k virtuální měně BTC, která v kauze figurovala jako prostředek trestné činnosti. Ani experti z oblasti kybernetiky, kteří pro soud vypracovali znalecké posudky, neprokázali, že by přístroje obsahovaly takové důkazy. A protože „nebyly splněny podmínky“ pro jejich trvalé zabrání, soud rozhodl, že zařízení budou vrácena Jirkovskému. Převedeno z řeči práva, ať na nosičích bylo cokoliv, od právní moci usnesení z 8. 1. 2025 to bylo čisté. Chcete-li, vyprané. Dočista. Budoucí dárce mohl s obsahem dat na nosičích, včetně možné virtuální měny, zcela svobodně disponovat. A na jakýkoliv pochybovačný dotaz, kde k tomu přišel, mohl jen ukázat to usnesení a říct „od státu“. Zástupci ministerstva spravedlnosti podepsali dohodu s kupci Bitcoinů, které státu daroval Jiřikovský

A co s tím jako chcete dělat? V právu platí nelze dokázat - nelze odsoudit (jinak by vás taky z fleku mohli bez důkazů zavřít za vraždu sousedky). A oni tehdy nemohli dokázat. Jo, dá se obnovit řízení při zjištění nových skutečností.

Pro lidi čtoucí Blesk, Novinky a podobné v tom prostě Don Pablo jede s Jiříkovským, a basta, zavřít (já si teda myslím, že v tom z blbosti jede taky, že to celé upekl ten Jiříkovského právník, hlavně, že stát nemá co přijímat dary - a od podezřelých už vůbec ne, ale to je jiná věc - ale blbost není trestná).

Je to zločin podobného ražení, jako pro mnohé voliče "kampeličkááá" - kdyby mělo být zločinem, že má člověk peníze u stejného peněžního ústavu, jako zločinci, patříme do báně všichni.

Bitcoin aféra. To co se děje dnes je jen snaha hodit vinu na jednu konkrétní osobu/osoby a zakrýt skutečnost že stát není normálně funkční. A autor se pokouší tomu dát nějaký ,právní ́ rámec??? Se soudy to nemá nic společného a jak moc výkonná tak zákonodárná se vyhýbají svým povinnostem.

Celá věc je tak neskutečně bizarní že na ni nelze napasovat žádný obecně uznávaný způsob řešení. Musí proto být posuzována především z hlediska zdravého rozumu. Věc: vláda demokratického právního státu za odměnu???! slibuje kriminálníkovi přístup k jeho utajeným penězům! Vládu zastupuje ministr spravedlnosti. Odměna je tak vysoká že lze předpokládat mnohem mnohem a mnohem vyšší ,,výnos“ pro kriminálníka; výnos tak vysoký že prakticky nebylo možné ho získat jinak než podvodně. Autor článku věc nazývá zločinem zrozeným z paragrafů. Vidím to jinak.

Autor tvrdí například že ,,Jednání je protiprávní především proto, že bylo zakázáno.“ Dále pak: ,,Zákaz zde vytváří koordinaci a teprve jeho porušení vytváří nebezpečí.“ Aby ale něco mohlo býti nazváno zločinem musí dojít k něčemu co popisuje zákon. Oproti autorovi tvrdím že zákony (skutečné) nic nezakazují. Zákony popisují jakému trestu - sankci se někdo vystavuje spácháním skutku který je zákonem popsán.

Ministr spravedlnosti organizoval případně zastřešoval celou akci v souladu s procesi moci výkonné a s vědomím dalších ministrů a s jejich byť možná jen pasivním souhlasem. Vláda je vrcholným orgánem moci výkonné a jako celek nese za ni odpovědnost. Ministr jako řadový občan zločin spáchat může. Pan Pavel Blažek ale v této věci vystupoval jako vláda. Vláda z výkonu své funkce nemůže být trestně odpovědná. Je ale odpovědná zákonodárci a celá věc nebyla a není než politická. Vláda měla podat demisi a nebo čelit důvěře sněmovny.