Ministrem kultury oznámený odklad „transformace“ obou veřejnoprávních médií je geniální nápad. Ne ani tak proto, že by vyvolala další hnojometnou palbu na vládu, kdy už by konečně měla mít čas a klid na práci zatraceně naléhavější. Hlavně proto, že je to nedomyšlené. Tak se zruší licenční poplatky – a co dál?

Zestátní se a převede se celé jejich financování do státního rozpočtu? Zrovna v době, kdy by se měl snižovat? A na tom, odkud ty finance přijdou, se změní co? Zase je zaplatí občánek, akorát ze svých daní. A že se tím změní kvalita jejich práce a politická nestrannost? Jak? Nebo je zprivatizovat? Kdo by proboha chtěl další komerční kanál, který by už reklamy mohly neutáhnout? Kolik tu máme mecenášů?

Britská BBC

Coby bývalý rozhlasák s nostalgií vzpomínající na vysílací korporaci přezdívanou Brity něžně „Auntie BBC“ (Tetička) a ještě intimněji „Beeb“, na níž jsem bezmála 15 let šířil do Československa britskou propagandu a na níž se mně odvysílalo několik rozhlasových her, mám myslím povinnost se domnívat, že pár mých nápadů by si zasloužilo pozornost, než se provede něco zbrklého.

Takže: Vzhledem k tomu, že v obou variantách je konečným poplatníkem občan, je z hlediska finančního zcela jedno, která se zvolí. Z hlediska pověsti u veřejnosti, důvěryhodnosti a předpokládané nezávislosti – a tedy i motivace zaměstnanců – je varianta nestátní atraktivnější a efektivnější. Zkoumání různých národních vysílacích stanic by u těch státních pravděpodobně zjistilo větší politické zasahování, trochu odlišné po každých volbách, včetně výměny vrchního personálu.

Díky své nezávislosti ve formě soukromé korporace vydržela BBC se smluvním pověřením „informovat-vzdělávat-bavit“ bezmála celé století na špici světové žurnalistiky a kultury a pomohla porazit německý nacismus a sovětský komunismus. Pak do ní holt dorazil ten slavný neomarxistický pomalý pochod institucemi, který z ní udělal hlásnou troubu kdečeho antikapitalistického a antizápadního. To ale není vina její korporační struktury. Do státem řízeného média by dopochodoval dřív, jak ukázal ve státních školách a úřadech.

Rady zkušeného rozhlasáka

Tak se synci a děvčice v parlamentě nadechněte, vydechněte, jděte nejmíň půlrok dělat něco urgentnějšího, mezitím ve volných chvílích pomudrovávejte, a pak teprve zamudrujte nad racionálním postupem, který by mohl vypadat takto:

• Udělejte pořádný audit a zjistěte, kolik a za co se v ČT a ČR utrácí. Možná tam hned najdete prošustrované peníze na leccos, co s programem ani nemá nic společného, nebo je tam zbytečné. Zrušte a vyškrtněte z rozpočtu.
• Zhodnoťte, třeba i s pomocí posluchačského a diváckého průzkumu, které programy, které TV kanály a rozhlasová studia konají práci užitečnou, které zbytečnou, či dokonce škodlivou. Zrušte nadbytečná oddělení, spojte rozhlas i TV pod jeden management, propusťte nadbytečný personál a nabídněte mu práci třeba ve školství, kde chybí šest tisíc učitelů a další tisíce školníků, uklízeček a kuchařek. Vyškrtněte je z rozpočtu.
• Aniž byste rušili onen mix „informovat-vzdělávat-bavit“, stanovte v nich kritéria kvality a sepište pravidla spolehlivého zpravodajství a vyrovnaného komentování, včetně názorově vyrovnané účasti v debatách.
• Zaveďte proceduru interních i externích stížností na porušování pravidel, která by byla mimosoudní, tudíž svižná, včetně případných postihů trestních, kariérních nebo občansko-právních. V Británii toto provádí Broadcasting Complaints Commission, zde by to mohla být Rada pro vysílání, konečně něčím zaměstnaná a bylo-li by třeba, posílená o pár právníků. Parlament je jich plný, třeba by si rádi zamelouchařili.
• Za ušetřené miliardy budete moct upravit licenční poplatky třeba tak, že zrušíte absurdní účtování firmám za každého zaměstnance a hotelům za každý pokoj, a třeba i dáte slevy důchodcům a svobodným matkám.
• Za to, co zbude, postavte pár kilometrů silnic.
• A třeba vám dojde, že na způsobu financování nepotřebujete nic měnit a nikoho nasírat.

Tož tak nějak.

____________________________________________________________________________

Kurasovy knihy najdete třeba zde:

Deník zamilovaného viruse
Uprostřed jedné z virových epidemií se mladý hippie virus zamiluje do mileneckého páru svých nakaženců a odmítá je zabít. Stává se tak pro virusový establishment stíhaným disidentem a bezděkým vůdcem vzpoury, jejímž posláním je zachránit Zemi před hrozící katastrofou působenou lidstvem.

Antonín a František jsou naživu
Rozmarná detektivní novela situovaná do 60. let. Poslední kusy (náhodně objevený balík) z dávno vyprodaného vydání. Kniha oceněna Cenou Jiřího Marka za nejlepší detektivku...

Malá paměť
Malá paměť je memoár, napsaný v trysku za první koronavirové karantény, komponovaný na přeskáčku, komicky vzpomínající na události a osobnosti, které Bejamina Kurase přivedly k psaní jako celoživotnímu řemeslu.

Sex nás všechny přežije
Články na lechtivá témata, původně psané pro Playboy.

Tao sexu
S obvyklým humorem, spikleneckým pomrkáváním na znalce a laskavou shovívavostí k neznalcům, zábavně, srozumitelně a svižně nastiňuje obnovování tradic staročínských taoistických sexuálních technik a taoistické životní filozofie. Proplétá je anekdotami ze staré Číny a z nedávné Hané, kde se určité formy taoistického sexu bezděky pěstovaly za dob hlubokého komunismu.

Soumrak bílého muže
Nové vydání úspěšné analýzy naší doby, rozkrývající informovaně a místy humorně příčiny, ideje a události vedoucí k sebedestrukci moderní západní civilizace, líčící vývoj od jejího vrcholu přes totalitní ničivé politické ideologie 20. století, psychologii sebemrskačství a ztráty pudu sebezáchovy ve 21. století.