Prezident Miloš Zeman oznámil na TV Barrandov, že se v Česku vyrobilo malé množství novičoku a že byl zničen. Rozpoutal tak mediální bouři a opět se rozproudily diskuse o postavení prezidenta v české politice.

Prezident zadal před nějakým časem úkol, aby české tajné služby zpracovaly, zda se v České republice nacházel „novičok“. Tento úkol zadal krátce poté, co ministři české vlády, a to obrany a zahraničí, prohlásili, že se v Česku novičok nevyráběl, a odmítli tvrzení Ruska, že bývalý dvojitý agent Sergej Skripal byl otráven látkou, která mohla být v Česku vyrobena.

Na TV Barrandov Zeman prohlásil:

„Loni v listopadu ve Vojenském výzkumném ústavu ministerstva obrany v Brně byl testován nervově paralytický jed označovaný jako A230. Množství vyrobeného jedu bylo údajně poměrně malé a po testování byl tento jed zničen,“ citoval Zeman ze zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS). Podle BIS se však nejednalo o novičok. Zeman ovšem přihlédl k názoru Vojenského zpravodajství, které má podle něj k těmto informacím blíže a podle kterého se o novičok jednalo. „Můj závěr zní - byl u nás vyráběn a testován novičok, byť v malém množství, a poté byl zničen. Víme kdy, a kde to bylo a je pokrytectví předstírat, že se nic takového nedělo,“ uvedl Zeman.

Jako člověk, který se celý život pohyboval v chemickém průmyslu, se především chci vyjádřit k Zemanovu tvrzení, že se u nás „vyráběl a testoval novičok“. Chemickou reakci, díky níž vznikne nějaká syntetizovaná látka, lze provést za velmi různorodých podmínek. Pokud se chemická reakce testuje v chemické laboratoři a syntetizovaný produkt se izoluje, hovoří se o přípravě. V laboratoři lze připravit malá množství syntetizované látky, miligramy, gramy, ale lze připravit i množství mnohem větší, řádově desítky kilogramů. Záleží to na účelu přípravy, tj. zda potřebujeme syntetizovanou látku testovat a stačí nám nepatrné množství anebo potřebujeme pro testování mnohem více této látky, a proto jí připravíme i mnoho kilogramů. Velmi přesně to popsala Dana Drábová zde. Právě ona jasně upozorňuje na fakt, že se nejednalo o žádnou „výrobu“, ale o přípravu v řádech mikrogramů, a toto malé množství pak bylo analyzováno a při analýze bylo zničeno.

Zemanovi se tak podařilo problém „výroby“ novičoku v Česku dokonale zamlžit. Jeho prohlášení, že se v Česku „vyráběl“ novičok v malém množství a poté byl zničen, působí zmatek. Vytváří totiž dojem, že se v Česku vyráběly nebo stále mohou vyrábět chemické zbraně. Zemanovo prohlášení se velmi zalíbilo v Rusku, které Zemanův výrok využilo k totální kritice britské politiky v případě otravy Sergeje Skripala. Navíc takzvané „testování“, o kterém Zeman hovoří, nemá zřejmě nic společného s testováním jedovatosti, tj. zkoušením jeho otravných účinků v nějakém velkém měřítku. Testování mohlo být spíše zaměřeno na způsoby analýzy takových typů chemických látek, tj. přesně tak, jak tvrdí Dana Drábová, jako kalibrační měření. Poznatky z takové kalibrace by potom mohly být využity v praxi, pokud bychom měli podezření na nasazení takové otravné látky a chtěli její přítomnost detekovat.

Z výše uvedeného lze tedy konstatovat, že Zemanovo prohlášení o „výrobě a testování novičoku v Česku“ posunulo ono „testování“ do roviny, kterou využilo (možná zneužilo) Rusko. Bylo-li to Zemanovým záměrem, se lze jen dohadovat. V žádném případě však nelze ze Zemanova prohlášení vyvozovat, že Česko dělá něco nezákonného, nebo dokonce vyvíjí zbraně hromadného ničení k jejich možnému použití.