Ministr Jan Mládek tak zabředl do diskuse týkající se mimo jiné i mobilních komunikací, až jeho samotného učinil premiér Bohuslav Sobotka mobilním. Nikoliv z nějakých přehnaných zásad, ale lekl se, že Mládek a jeho náměstek se stali kvůli své komunikační nešikovnosti a legislativnímu mičurinství mediální přítěží a ohrožením. Holt se blíží volby. Budiž.

Zajímavější však je, že Mládka v ministerské funkci nahradí tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. To je tak výstřední figurka, že je dobré se u něj na chvilku pozastavit. Už i proto, že podle Aktuálně.cz Prouza stáhl žádost o bezpečnostní prověrku, prováděnou Národním bezpečnostním úřadem!

Prouza jako tajemník pro evropské záležitosti prověrku údajně potřeboval od počátku loňského roku, kdy vstoupil v platnost služební zákon. Zákonem vyžadovaná prověrka na tuto funkci (na stupeň „důvěrné“) je v podstatě administrativní záležitost, kterou NBÚ provádí v řádu týdnů. Byl-li by Prouza zodpovědným úředníkem, požádal by o prověrku již v okamžiku schválení služebního zákona a v době nabytí účinnosti ji mohl již mít a být za vodou.

Ale to se zřejmě nestalo. Naopak, Prouza prý požádal o prověrku na vyšší stupeň „tajné“, a ta trvá mnohem déle. Druhá věc je, kdy o prověrku požádal a kdy dodal všechny potřebné materiály, aby mohla být zahájena.

Déja vu? Ano, skutečně, intuice nás neklame, je to postup jak přes kopírák s kauzou hradního enfant terrible Vratislava Mynáře. Ale tomu se vyčítá, že s ním není všechno v pořádku a že to všechno úmyslně prodlužoval.

Prouzův prověrkový skok

No a teď to překvapení. Prouza ještě před Mládkovým odvoláním svou žádost o prověrku stáhl. Je to v nějaké vzájemné souvislosti?

Vždyť přece každý ambiciózní státní úředník chce mít všemožné i nemožné certifikáty, prověrky a osvědčení, protože tím se stává (papírově) kvalifikovanějším, tím snadněji může kariérně postupovat. Nebo že by již Prouza nabyl přesvědčení, že definitivně vystoupil z té anonymní úřednické šedi a že nyní již prověrku potřebovat nebude, neboť se hodlá pohybovat již jen po tak vysokých funkcích, v nichž bude mít přístup k utajeným skutečnostem „ze zákona“?

Každopádně stažení žádosti o bezpečnostní prověrku člověkem, který se nevytrácí ze státních funkcí, ale naopak v nich stoupá, je přesvědčivým podnětem pro zpravodajskou službu, aby neprodleně zahájila šetření. Takový způsob chování totiž může buď být výrazem hypertrofované arogance (což je u Prouzy docela možné), nebo indikovat skrytá rizika.

Nebo obojí. V této souvislosti je totiž dobré si povšimnout Prouzova bezpečnostně-politického profilování z poslední doby. Prouza, člověk bez jakékoliv bezpečnostní nebo zpravodajské průpravy, se v nedávné době mediálně zvýstřednil výrokem, že Rusko představuje pro Evropu největší hrozbu od třicátých let! Takového výroku se může dopustit buď člověk rozumu podlimitně mdlého, nebo ten, kdo potřebuje agresivní arogancí cosi zastřít.

Proti svazácky aktivistickému Prouzovi působí hradní kancléř Mynář dojmem konzervativního politika. Bezpečnostní prověrku taky nemá a taky mu je to fuk, i když by nemělo.

S bezpečnostní prověrkou se to má ale tak, že když jí někdo neprojde, může ji přeskočit. Prouzovi se to povedlo. Mynář by ho mohl následovat, vyřešil by tak kreativně i svůj problém. Představuje tak vhodný kádrový tip pro Sobotku?

LN, 22.2.2017