Byla jednou malá země krále Miloslava, která by dávno mohla být rájem na zemi, kdyby nepatřila dovnitř velké říše, která se jmenovala Spojené císařství. Dlužno podotknout, že to byla říše zvířecí. Král Miloslav byl ve skutečnosti přestárlý, leč zkušený a vychytralý lev, takže jeho zvířátka s ním byla docela spokojena.
Spojenému císařství vládl starý Junk, ovšem nebylo to tak jednoduché. Starý Junk byl pouhou nastrčenou loutkou těch nejbohatších zvířat, která se ukrývala v těch nejluxusnějších norách, a v jejich skrytu řídila skrze Junka celé císařství. Jenže s jídlem roste chuť, a tak jim vláda nad jedním císařstvím nestačila. Ta superbohatá zvířata si přála ovládnout celý zvířecí svět.
Jednotlivým královstvím i malým knížectvím ve Spojeném císařství bylo ještě dovoleno dělat si své vlastní zvířecí sněmy a volit si na nich své vůdce. Ovšem císař Junk dbal pečlivě na to, aby každý zvolený vůdce zůstal pod jeho kontrolou. Takový vůdce musel především uctívat myšlenku, že všechna zvěř si je rovna, a také nesměl bránit přesouvání různé zvěře odkudkoli kamkoli, kdykoli se to Junkovi a jeho chlebodárcům hodilo, anebo kdy si zamanuli. A oni si právě zamanuli. Zvěř měla být podle nich promíchána tak, aby se začala nenávidět a pokud možno i navzájem požírat. Nebude se potom tolik množit, a hlavně, zdecimované zvěři se lépe vládne.
Přesně v té době měla zvířátka ze země krále Miloslava dlouhý a vleklý sněm o tom, kým nahradit svého vládního vůdce Zubaté Vajíčko, protože se zvířátkům jeho vláda ani za mák nelíbila. A hrozilo, že si jako nového vůdce zvolí Čápa. To se však zase nelíbilo Junkovi, protože Čápa považoval za takovou neřízenou střelu, která nemusí nutně po udělení rozkazu jen sklapnout podpatky a rozkaz okamžitě provést. Nebyl dostatečně pokorný, tu řekl to, tu zas ono, a vlastně ani Junk pořádně nevěděl, co by ten Čáp nakonec doopravdy udělal.
I vyslal Junk do země krále Miloslava záludného Dreda. Ptáte se, co je to Dred? Taková méně známá a poměrně zvláštní odrůda chameleona. Dred se mu totiž osvědčil při výchově nedospělých zvířátek k poslušnosti. A vybavil ho také měšcem zlaťáků, aby mohl snáze přesvědčit zvířátka o tom, že Čáp nebude ten pravý vůdce. Původně se měl Dred spojit se Zubatým Vajíčkem a pomoci mu udržet si vládu, jenže Zubaté Vajíčko bylo tak nešikovné, že si to celé zpackalo samo. Protože se Vajíčko cítilo Čápem už delší dobu ohroženo, začalo mu vyčítat nejen jeho bohatství, ale dokonce i jeho vlastní hnízdo. A to je něco, co se mezi zvířátky neodpouští.
Zvířata se ale obalamutit nedala a nepřestala důvěřovat Čápovi. Jenže zde byla ještě chytrá a bojovná Kanimůra, která také Zubaté Vajíčko zle a ostře kritizovala. A chtěla navíc změnit pravidla celého zvířecího sněmování tak, aby do správy celého království mohla všechna zvířátka mluvit svobodněji. Dred tedy obrátil svou zlobu a zášť proti Kanimůře. a naverboval proti ní spoustu mladých a nezkušených zvířátek. V tom se vyznal. Dred totiž dostal od císaře Junka pokyn, aby se pokusil ve sněmu nahradit Vajíčko, které v císařově systému nenápadné, za to však důsledné vlády nad zvířaty celého impéria selhalo.
Co vám mám povídat, nakonec se Dredovi podařilo vetřít se vedle Čápa a Kanimůry do sněmu rozzlobených zvířátek také. Jak dlouho to bude trvat, než ho ostatní naštvaná zvířata prokouknou, je ve hvězdách. A jak s ním naloží Čáp, kterého nakonec zvířecí sněm přece jen zvolil, je ve hvězdách také. Čáp je totiž stále neřízená střela.
Tak děti, a teď dobrou noc a hajdy do postýlek.
Váš strýček