Je legitimní žádat, aby prezident Pavel veřejně sdělil, v čem vidí možný střet zájmů Andreje Babiše.

Podle informace na serveru novinky.cz prezident Pavel při návštěvě Karlovarského kraje řekl

„Andrej Babiš, pokud bude jmenován premiérem, tak se tím okamžikem dostane do střetu zájmů. On sám hned po volbách řekl na tiskové konferenci občanům, že svůj střet zájmů vyřeší v souladu se zákony,“

„Vnímám, že nemohu chtít věci, které mi zákon ani Ústava neumožňují. Vnímám ale jako naprosto legitimní, abych požadoval po Andreji Babišovi, aby tak jak veřejně řekl, že svůj střet zájmů vyřeší, teď také veřejnosti řekl, jak ho vyřeší,“ dodal Pavel.

Ano, je legitimní očekávat, že Andrej Babiš veřejně sdělí „jak svůj střet zájmů vyřeší“, stejně tak je ovšem legitimní očekávat, že nám pan prezident sdělí, kde ten možný střet zájmu vidí on. Jak uvidíme, střet zájmů není nic, co by bránilo jmenování člena vlády, protože náš zákon 159/2006 Sb. o střetu zájmů přímo předpokládá, že veřejný funkcionář bude ve státu zájmů. Podívejme se proto, co v zákoně skutečně je. Zákon má 33 paragrafů, ale pro naše účely jsou podstatné pouze první čtyři.

V § 1 je jen vymezení obsahu zákona.

V § 2 je definován veřejný funkcionář, z dlouhého seznamu je pro nás podstatný pouze odstavec (1) písmeno c): člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády.

Zde je má první poznámka. Pokud by prezident Pavel odmítl jmenovat Babiše premiérem, musel by odmítnout i jeho jmenovaní členem vlády, protože zákon mezi nimi nečiní žádný rozdíl.

V § 3 je definován střet zájmů takto

(1) Veřejný funkcionář je povinen zdržet se každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon jeho funkce. Osobním zájmem se pro účely tohoto zákona rozumí takový zájem, který přináší veřejnému funkcionáři, osobě blízké veřejného funkcionáře, právnické osobě ovládané veřejným funkcionářem nebo osobou blízkou veřejného funkcionáře zvýšení majetku, majetkového nebo jiného prospěchu, zamezení vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu nebo jinou výhodu; to neplatí, jde-li jinak o prospěch nebo zájem obecně zřejmý ve vztahu k neomezenému okruhu adresátů.

(2) Dojde-li ke střetu řádného výkonu funkce ve veřejném zájmu se zájmem osobním, nesmí veřejný funkcionář upřednostňovat svůj osobní zájem před zájmy, které je jako veřejný funkcionář povinen prosazovat a hájit.

(3) Veřejný funkcionář nesmí ohrozit veřejný zájem tím, že

a) využije svého postavení, pravomoci nebo informací získaných při výkonu své funkce k získání majetkového nebo jiného prospěchu nebo výhody pro sebe nebo jinou osobu,

b) se bude odvolávat na svou funkci v záležitostech, které souvisejí s jeho osobními zájmy, zejména s jeho povoláním, zaměstnáním nebo podnikáním, nebo

c) dá za úplatu nebo jinou výhodu ke komerčním reklamním účelům svolení k uvedení svého jména, popřípadě jmen a příjmení nebo svolení ke svému vyobrazení ve spojení s vykonávanou funkcí.

Takže zákon přímo předpokládá, že se veřejný funkcionář, tedy nejen člen vlády, dostane do střetu zájmů, jen mu ukládá, jak se má zachovat. To je OK, zde žádný problém pro Babišovo jmenování nemůže být.

V § 4 jsou omezení kladená mimo jiné na členy vlády.

(1) Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) až m) nesmí

a) podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost,

b) být členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, která podniká (dále jen „podnikající právnická osoba“), pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, nebo

c) být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář.

(2) Omezení podle odstavce 1 se nevztahuje na správu vlastního majetku a na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární, uměleckou nebo sportovní, nejde-li o vlastní podnikání v těchto oborech.

(3) Veřejní funkcionáři uvedení v odstavci 1 jsou povinni činnosti tam uvedené ukončit bez zbytečného odkladu poté, co začali vykonávat svou funkci, nejpozději však do 30 dnů ode dne zahájení výkonu funkce. Není-li k ukončení činnosti z důvodů nezávislých na vůli veřejného funkcionáře možné dodržet lhůtu uvedenou v předchozí větě, veřejný funkcionář o této skutečnosti v dané lhůtě informuje evidenční orgán a provede současně všechna potřebná opatření směřující k ukončení činnosti. Ustanovení zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena⁴).

Nevím, zda Babiš splňuje podmínky (1)b) a (1)c), ale pokud by je nesplňoval, jistě by pro něj nebyl problém je rychle splnit. Takže zbývá jen podmínka, že člen vlády nesmí „podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost“. Pokud má toto prezident na mysli, měl by to veřejně říci, aby se k tomu mohl Babiš i právníci vyjádřit. Všimněme si, že lhůta 30 dnů po jmenování se týká pouze tohoto článku.

Může se to zdát divné, ale podle definice podnikatele v našem Občanském zákoníku Babiš podnikatelem není, byť prostřednictvím svého holdingu Agrofert ovládá několik stovek podniků. Náš zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v § 420 podnikatele definuje takto

(1) Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

(2) Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

Babiš své podniky ovládá tím, že je jediným akcionářem Agrofertu, ale akcionáři podle Občanského zákoníku nejsou podnikatelé. Pokud si někdo, třeba pan prezident, myslí, že by i akcionáři měli být považováni za podnikatele, nebo že by se § 4 (1)a) měl vztahovat i na akcionáře, měl by iniciovat změnu zákona. Snaha použít tvůrčím způsobem tuto podmínku na Babiše, by bylo velmi neblahé.

V § 4a je mezení na vlastnictví médií, ale to je passé, Babiš již před časem Mafru prodal.

§ 4b se týká veřejných zakázek

Obchodní společnost, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. C) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti, se nesmí účastnit zadávacích řízení podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek jako účastník nebo poddodavatel, prostřednictvím kterého dodavatel prokazuje kvalifikaci. Zadavatel je povinen takovou obchodní společnost vyloučit ze zadávacího řízení. Zadavatel nesmí obchodní společnosti uvedené ve větě první zadat veřejnou zakázku malého rozsahu, takové jednání je neplatné.

a nepředstavuje pro jmenování Babiše žádný problém. Jím ovládané podniky se nebudou moci ucházet o veřejné zakázky, zadavatel je povinen případnou žádost vyřadit a pokud by ji přesto udělil, bylo by jeho rozhodnutí neplatné. A jsme u posledního důležitého paragrafu

§ 4c
Je zakázáno poskytnout dotaci podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla nebo investiční pobídku podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky obchodní společnosti, ve které veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti.

Věc je zcela jasná u dotací z národních prostředků, u nich poskytovatelé dotací je Babišovým firmám poskytnout nesmí, pokud by to přesto učinili, porušili by zákona a opozice i média by to jistě rozmázla. Spor mezi Babišem a jeho odpůrci se vede o to, zda se toto mezení vztahuje i na tzv. přímé platby v rámci Společné zemědělské politiky EU. Přímé platby přitom zaujímají největší podíl vyplácených finančních prostředků určených na dotace v zemědělství, jejich poskytování probíhá podle pravidel Společné zemědělské politiky EU a představují také dominantní část zemědělských dotací podniků Agofertu. O ně jistě Babiš nechce přijít. Na této stránce Evropské komise jsou podrobně popsány podmínky způsobilosti pro poskytnutí přímých plateb. Podle mého názoru a zdravého rozumu na tyto dotace se § 4c nevztahuje. Fialova vláda měla 4 roky na to, aby dotazem u Evropské komise zjistila, zda jejich poskytnutí Babišovým firmám je v souladu se smyslem Společné zemědělské politiky a zda na tyto přímé platby mají nárok. Nic v tomto smyslu nepodnikla, ale nová vláda to může napravit a Evropské komise se zeptat a pan prezident to může po Babišovi chtít. Víc by chtít neměl.

l