11.4.2021 | Svátek má Izabela


ARMÁDA: Přehlídka Metnarovy marnosti

24.3.2021

Deset – a nyní už „jen“ pět – miliard, které vláda odsála z rozpočtu ministerstva obrany, svědčí o jediném. Vládní politici si ani v době pandemie a extrémně zhoršených podmínek neuvědomili, že bez schopné armády nemá stát zaručenou bezpečnost. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) má už jen několik dní. Tedy jestli opět svá slova nezměkčí. Před nedávnem prohlásil, že když armáda nezíská škrtnutých pět miliard zpátky do konce března, ministerské křeslo opustí.

Nutno připomenout, že tohle „citové vydírání“ je jedinou zbraní, která mu v debatách a přestřelkách s Andrejem Babišem (ANO) a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) zbyla. A popravdě - tohle slovní kopí je už poměrně otupělé a rezavé.

Když se tak před několika dny objevila zpráva, že Metnar po dohodě s Babišem a Schillerovou nejspíš dostane povolení na konci března vládu požádat o vrácení sebraných peněz, lepší důkaz nedůležitosti postu ministra obrany aby člověk pohledal.

Pravidelně žádám

Metnar tak ze všeho nejvíc v posledních týdnech připomíná smutného hrdinu, byť očkovaného proti čínské chřipce, kterému by člověk dal pětikorunu a soucitně ho pohladil po vlasech. Vrchol ministrovy Marnosti pak zachytil Deník N v rozhovoru publikovaném 10. března 2021. V něm ministr obrany prozradil několik perel z vyjednávání.

Nerozumím, proč stále nemám termín, abych ten materiál předložil, byť o něj pravidelně žádám...

O sebraných miliardách řekl například to, že „to je součástí širších politických dohod“. „S panem premiérem i ministryní financí jednám v rámci vlády, ale politické dohody vedou oni, ne já. Nerozumím, proč stále nemám termín, abych ten materiál předložil, byť o něj pravidelně žádám,“ sdělil.

O síle Metnarovy osobnosti, respektive obrany vůbec, svědčí také ministrovo vyjádření z posledního zasedání sněmovního branného výboru. Ve středu 17. března poslance informoval o tom, proč armáda stále nemá zpátky své peníze:

V pátek 12. března prý bylo rozhodnuto, že vláda bude o pěti miliardách jednat hned v pondělí 15. března. Jenže pak přišla neděle a Metnar zjistil, že bod už na programu schůze kabinetu nefiguruje. Proč, to prý sám neví. „Je to pro mě smutná zkušenost,“ svěřil se Metnar poslancům.

Vojsko to zvládne

Licitace o pět miliard, s nimiž armáda dlouho dopředu počítala, bolí nejvíc samozřejmě samotné ozbrojené síly. Aby se zatím škrt neprojevil v investicích, obrana vymyslela zajímavá škatulata. Miliardy škrtla v mandatorním balíku, z něhož se hradí mzdy. Už teď se ale dostala na hranu – pokud peníze urychleně nepřijdou, budou muset přijít i zásahy do investičního rozpočtu. Donekonečna to oddalovat nejde, vojáci musí něco jíst.

Reálně tak hrozí, že už v dubnu armádě dojdou peníze na výplaty, což přiznal sám náčelník generálního štábu Aleš Opata. A Jana Černochová (ODS), šéfka sněmovního výboru pro obranu, má pravdu v tom, že jde o naprosto absurdní situaci, když vojáci jsou jedněmi z hlavních, kdo padajícímu státu pomáhá na několika frontách bojovat s čínskou chřipkou a kolabujícím zdravotnictvím.

Necitlivé škrtání v obranném rozpočtu má nicméně především velmi symbolický rozměr. Je jasným důkazem toho, jak je téma bezpečnosti, národní obrany a samostatnosti pro současnou vládu zbytečné nebo možná spíš nepochopené. Vojsko to samozřejmě bez těch pěti miliard zvládne, nezhroutí se, jenže se zadělává na dlouhodobý problém, který může vyhřeznout za pět, deset nebo patnáct let. A až se skutečně projeví, bude to bolet nejen armádu, ale celou Českou republiku.

Ony ty náznaky jsou vidět už nyní. Například v největší zbrojní zakázce dekády – nákupu 210 pásových bojových vozidel pěchoty za plánovaných 52 miliard korun. Ministerstvo teď přiznává, že kontrakt nezdržují pouze důsledky pandemie čínské chřipky, kvůli které například nemůžou probíhat rozhovory a setkání se zbrojními firmami jako dřív, ale právě i nejistota kolem obranného rozpočtu.

S velkou pravděpodobností proto už nyní můžeme říct, že přestože je ambicí Metnarových úředníků uzavřít strategický obchod ve druhé polovině letošního roku, do říjnových voleb už se to nestihne.

Babiš a klíčoví vojáci

I když dnes téma připomíná nepřehledný cirkus, v němž pozici trapného klauna hraje ministr obrany, nemělo by se zapomínat na to, že to byl sám principál celého zasmrádlého šapitó, kdo ještě pár dnů před prosincovým hlasováním Sněmovny o rozpočtu na rok 2021 škrty v obranném rozpočtu nepřipouštěl. Premiér Andrej Babiš tehdy veřejně slíbil, že armádě na peníze nesáhne. „Neškrtneme deset miliard Armádě České republiky. Nepřistoupím na to, abychom se zachovali stejně jako předchozí vlády, které, jakmile přišla krize, sebraly peníze armádě. Naši vojáci byli a jsou naprosto klíčoví pro boj s epidemií a v dnešním nestabilním světě potřebujeme špičkovou techniku,“ napsal svým příznivcům na Facebooku 12. prosince 2020.

O šest dnů později pak poslanci rozpočet schválili. Díky hlasům komunistů, kterým Babiš ustoupil a splnil jejich požadavek na desetimiliardovou krádež. V té chvíli se zachoval možná ještě hůř než ty předchozí vlády – žádná obraně neškrtala dva týdny před začátkem nového kalendářního roku.

Tím rozhodnutím Babiš vyslal hned několik signálů. Že dané slovo pro něj nic neznamená. Že jsou pro něj důležitější komunistické hlasy toužící po slabém vojsku bez moderních západních technologií než potřeby armády. Že ministr obrany pro něj není partnerem. Že jako ministerský předseda není manažer, který by dokázal hájit svůj tým.

Spokojená Moskva

Tah v té chvíli byl na Metnarově straně. To byla situace, která vyžadovala razantní krok nebo prohlášení. Jenže se nestalo. Ministr obrany jen cosi polohlasně oznámil, sklopil hlavu a s ním celé ozbrojené síly.

Česká republika tím navenek vyslala nedobrý signál. Moskva mohla být spokojena, středoevropští a západní spojenci však dostali potvrzení, že jakékoliv dlouhodobější plánování nebo vzájemná důvěra není českou silnou stránkou.

Jestli tak vláda vzala vojsku deset, nebo pět miliard, jestli se vrátí v březnu, dubnu, červnu, nebo na svatého Václava, je vcelku jedno. Zásadní je to, že tahle chvíle vůbec přišla a uprostřed krize vzal Babiš, který tak rád prezentuje svůj obdiv k armádě, těm, na nichž Česko nyní stojí.

Kritizovat proto není třeba komunisty. Ti jen jako strana oddaná Moskvě a východnímu uvažování plní to, co od nich internacionální hnutí žádá. Naprosto přehledně, naprosto očekávatelně.

Zato problém je v těch, kdo jim ustupují a umožňují jejich potrhlým idejím nabývat konkrétních obrysů. Peníze armádě nevzala komunistická strana, vzal je Andrej Babiš. Přímý nadřízený Lubomíra Metnara. A to je na celé miliardové příhodě to nejhorší.

Ondřej Stratilík

Autor je reportér CNN Prima News.

Ondřej Stratilík


Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.