Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Jedná věc je jistá: Jestli PePa do té Ankary pojede, jestli mu ti Macinkové nakonec uhnou, tak jsou u mě "unten durch".

Úloha Koláře v chování Pavla by stála za prozkoumání. Ve volební kampani Pavel lživě tvrdil, že Kolář neznamená vůbec nic - ona slavná věta, že na hradě bude jen protokolář. A ejhle - stal se hlásnou troubou prezidenta, který se mnohdy vyjadřuje častěji než Pavel a mnohdy i za něj. Jeho úloha v v pověstných „vydíracích" SMS je zcela zřejmá i to, že pokud politici chtějí jednat s Pavlem, obracejí se na Koláře. Je Kolář něco jako Nagyová za Nečase? No někdo tu hradní politiku usilovně vytváří a Pavel, který je příliš zaneprázdněn dovolenými a směšnou předvolební kampaní (ke které se mimochodem nestydí využívat i malé děti) to rozhodně není.

Celé to velmi zavání pěkným svinstvem...

Nechci posuzovat, zda má tam být či nebýt. Pouze mi vadí, a to hodně, že jako voják ví, že válka na Ukrajině jasně ukazuje, že pro obranu jsou dnes nejdůležitější drony a kvalitní PVO. PVO nemáme málem žádné, ale stavíme dvě útočně brigády, tedy s tanky a obrněnci. Dodám, že nedávno zakoupené Pandury prý již nevyhovují. Na koho bude naše armáda útočit? Řekl bych, že jde jenom o obrovský kšeft. Proč se nebudují kryty pro civilní obyvatelstvo v době řízených střel a balistických raket? Prezident mlčí, ale nejen on. Nejde o občany, jde o kšeft. Já bych ho na summit poslal, ať se zcela odkope.

Kecy o útočení jsou právě jen kecy. Nejsou "útočné" a "obranné" zbraně, záleží jen na použití.

A že bychom potřebovali i͇ drony a PVO, to ano. Jenže to musí zařídit ministerstvo obrany, generální štáb a ministerstvo financí.

A právě to ta ministerstva, ministři a premiér se odkopali ...

je to jistě podnětná představa- Leč připomeňme projednávání muniční iniciativy v roce 2024, kdy to byl právě generál prezident Pavel, kdož na podobném summitu zjevil, že jen on sám a nikdo jiný ví kde jsou na světě uloženy zásoby dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu-

Stačí prý když západní státy složí peníze a jen on sám označí na mapě, kde ty granáty jsou , a akurát čeští vybraní dopravci vojenské techniky tam potají zajedou nakoupí a dovezou na Ukrajínu.

Je otázka, zda toto je dílem Koláře, a nebo má Pavel bussiness kontakty někde po světě, ještě výš..

To je právě dobrý příklad dvojího metru, který se kolem bezpečnostních prověrek vytváří.

Jestliže se má u jednoho člověka považovat za bezpečnostní riziko téměř každá nejasná epizoda, každý neobvyklý kontakt nebo každý incident v jeho okolí, pak by stejnou logikou musela být posuzována i muniční iniciativa. Ta byla od počátku postavena na neveřejných kontaktech, neveřejných zdrojích munice, neveřejných trasách, neveřejných prostřednících a politicko-vojenských dohodách, jejichž úplný obsah veřejnost znát nemohla.

Neříkám tím, že se při muniční iniciativě stalo něco nezákonného. Tvrdím pouze, že z hlediska logiky bezpečnostních prověrek jde přesně o prostředí, které by mělo vyvolávat otázky. Pokud by podobně neprůhledná síť kontaktů, dodavatelů, prostředníků a zahraničních vazeb existovala u běžného žadatele o prověrku, pravděpodobně by to pro něj byl vážný problém.

A právě zde se ukazuje absurdita celého mechanismu. Prezident, případně i náčelník generálního štábu, se mohou pohybovat v prostředí neveřejných zbrojních kontaktů, mezinárodních prostředníků a politických závazků, a přesto jsou automaticky považováni za osoby bezpečnostně důvěryhodné. Kdyby však o bezpečnostní prověrku žádal člověk s podobně složitou sítí vazeb, jen bez vysoké funkce, velmi pravděpodobně by narazil.

Jinými slovy: pokud bychom logiku bezpečnostních prověrek aplikovali důsledně a bez ohledu na postavení osoby, pak by právě lidé zapojení do podobných neprůhledných zahraničně-vojenských operací měli mít s prověrkou zásadní problém. Ne proto, že jsou vinni, ale proto, že jejich činnost vytváří přesně ten typ nejasného prostředí, který prověrkový mechanismus považuje za rizikový.

Ta umanutost PP je opravdu dost divná. Kšefty bych v tom neviděl, ty se mohou domlouvat za zavřenými dveřmi jinde. A kdyby šlo o to, tak by tam klidně mohl jet soukromě jako jel Vystrčil na TajWan. A PP trvá na tom, že tam chce jet jako šéf České delegace. Spíše mám obavu, že je připraven za Českou republiku veřejně naslibovat věci, které by Babiš nechtěl slyšet a které bude následně po ČR NATO vymáhat.

Já bych byl opatrný s hledáním příliš hlubokého vysvětlení. Ne všechno, co v politice vypadá zvláštně, musí mít za sebou rafinovaný plán, obchodní zájem nebo tajnou strategii. Někdy úplně stačí obyčejná lidská tvrdohlavost, uražená ješitnost a neochota ustoupit ve chvíli, kdy se ze sporu stane otázka osobní prestiže.

U Petra Pavla bych proto nehledal nutně kšefty ani předem připravený plán, jak za Českou republiku něco dramatického naslibovat. To samozřejmě nelze vyloučit, ale jako vysvětlení je to možná zbytečně složité. Jednodušší vysvětlení je, že prezident považuje NATO za své přirozené politické území. Byl voják, působil ve strukturách NATO, v zahraničně-bezpečnostní oblasti se cítí doma a patrně považuje za samozřejmé, že právě on má Českou republiku na summitu reprezentovat.

Potom už nejde jen o samotnou cestu do Ankary. Jde o symbol. Pokud by tam jel soukromě, nebylo by to totéž. On zřejmě nechce být pouze člověkem, který se někde objeví. Chce být oficiálně uznán jako hlava české delegace. A právě v tom může být celý problém. Ne v kšeftech, ne v tajných slibech, ale v zápase o status.

To ovšem neznamená, že je spor nedůležitý. Naopak. Je důležitý právě proto, že ukazuje, jak nebezpečné je, když se osobní prestiž začne vydávat za ústavní princip. Prezident může mít pocit, že mu vláda bere prostor. Vláda může mít pocit, že prezident zasahuje do její odpovědnosti za konkrétní politiku. A z praktické otázky, kdo pojede na summit, se najednou stane spor o podobu politického systému.

Obava, že by prezident mohl na summitu něco naslibovat, není úplně iracionální. Ale i tady bych byl zdrženlivý. Skutečný závazek státu nevzniká tím, že politik pronese silnou větu v zahraničí. Vzniká až tehdy, když se promítne do rozhodnutí vlády, rozpočtu, smluv, zákonů nebo konkrétních vojenských a finančních kroků. Pokud by tedy prezident říkal něco jiného než vláda, byl by to především politický problém, nikoli automaticky právně závazný akt.

Petr Pavel je přece Nývlt! znaky pathetické demence jsou evidentní.

/podívejte se na videa z jeho čtvrtečního odstartovávání závodu automobilů veteránů - uvidíte dětinsky nadšenou tvář, neobratné pomávání českou vlajkou, až zametání asfaltu, výraz i mávátkové pohyby ... vzpomeňte na loňské sražení generálské brigadýrky, nevojenský krok, ... ústrojní nekázeň, ... Petr Pavel je idiot.

Co byl podle Vasi "analyzy" Zeman?

Generál Pavel není jic jiného než prokurista Kolářovy party překupníků se zbraněmi a vojenským materiálem. Jsou dva důvody, proč, proč se cpe na summit NATO do Ankary, i když jako hlava progresivistické opozice je oponentem vlády, která za zahraniční a bezpečnostní politiku zodpovídá. Prvním důvodem je potvrdit význam své rozhodovací pozice a druhou podpořit mezinárodní financování obchodu se zbraněmi pro Ukrajinu, která je hlavním odbytištěm a zdrojem zisků. Ukrajina sama finance nemá, proro je potřeba zorganizovat co největší okruh válečných donátorů. Pak se penízky na konta prezidentových pasáků jen pohrnou.

Ano, zbraně a střelivo pro Ukrajinu je nutno zajistit, i když se z toho vy Putinovi poskoci pos̤e̤r̤ete.

TAK VONI TOHO

lidi chtějí,

takže pan soudruh prezident může také chtít,

ale to je tak všechno,

ŽE

Dejte mi funkci a já vám ukážu, čeho všeho jsem schopen!

A když není funkce, tak alespoň zde. :-P

Ať jede. Ale sám a bez vládní podpory. Aspoň se kluk odkope