Nyní je na volebních vítězích, aby dokázali výsledek přelít do fungující vlády, a na všech možných analyticích, aby rozebírali a komentovali. S tím je spojeno shánění informací nebo alespoň drbů a vydávání více či méně zasvěcených komentářů. Zkusme to vzít popořádku.
Minulé volby
Říká se tomu haluz! Na poslední chvíli dopadly výsledky sčítání tak, že do sněmovny prolezli topkaři i starostové a přesuny mandátů mezi Prahou a venkovem lehce přerozdělily mandáty i mezi stranami. Andrej Babiš ve všech těchto naposlední-chvíli-změnách tratil, a i proto mu sestavení koalice trvalo tak dlouho. ČSSD a KSČM se nechaly uplatit ke spolupráci s ANO, zatímco SPD zůstalo v záloze, kdyby náhodou někdo z červenáčků začal zlobit. Vědomí, že stejná situace se opakovat nemusí, vedlo opozici k programové spolupráci, která se nakonec přetavila do předvolebních koalic. Ty vznikly dvě, Spolu vyrazily ODS, TOP 09 a KDU-ČSL a do Pirátostanu se nastěhovali Piráti i se Starosty.
O pozici lídra opozice celou dobu soupeřili ODS a Piráti. Zatímco Piráti předváděli pel neotřelosti, včetně vizáže, uměřené a klidné vystupování Petra Fialy působilo až matně a sucharsky. V ODS se také velmi rychle objevil problém. Fiala se ještě před volbami velmi snažil o smíření s klausovským křídlem v ODS, což našlo vyjádření v pozici Václava Klause mladšího. Namísto uklidnění přišel další pokus o přeměnu ODS v Klausostranu a přelil se až do vyhození Klause juniora z ODS a odštěpení Trikolory.
Do předvolební kampaně nastupovali Piráti jako strana s nejvyšší předvolební podporou. Ve všeobecném pirátském nadšení zanikl fakt, že krajské ani senátní volby pozici Pirátů nijak nepotvrdily. Potvrzena byla naopak zlepšující se kondice ODS, důvěra v komunální politiky a setrvalá pozice KDU-ČSL v jejích tradičních regionech. To vše, pravda, za účasti zlomku voličů.
Kampaň
Strany vládní koalice do ní vstupovaly s vervou opilého námořníka po výplatě. Zatímco Jana Maláčová vykřikovala: „Já jsem to vymyslela!“, Andrej Babiš kontroval: „Já jsem vám to zařídil!“ Výsledkem byla destrukce rozpočtové kázně pod švejkovským heslem: „To se nám to žere, když nám půjčujou!“
Nudná byla koalice Spolu. Ty tři strany k sobě nějak tak patří a klidné závětří narušovaly pouze výkřiky zastánců čistých linií, často až z opačného tábora. Spolu se ovšem pomalu a nenápadně dařilo voličům podsouvat, že právě jistota a serióznost jsou tím, co může být nejlepším nabízeným lékem na ten blázinec kolem.
Závrať z úspěchů zasáhla Piráty. Se starosty uzavřeli dohodu, která vycházela z aktuálních preferencí 2:1, a vytvořili nabídku od mladých jurodivých podporovatelů Pirátů až po seriozní obdivovatele drobné práce pro obec. Současně se pokusili změnit image ze strany protestní na budoucí mainstream. Úplně se to nepovedlo, a když začali dělit medvěda v lese, bylo zaděláno.
Je také nutno připomenout, že STAN není až tak klasická strana a její vnitřní názorové rozložení je mnohem širší, než třeba u ODS. Piráti pro ně jsou dalším sňatkem z rozumu. Pro řadu z nich jsou bližším partnerem strany Spolu, dokonce i ČSSD nebo ANO, s nimiž mají právě na komunální úrovni zkušenosti a i osobní vazby vzniklé v práci zastupitelstev. Práce na komunální úrovni má vždycky výrazný podíl konzervativního chování, chodníky jsou šedé, červená tam je pro výstrahu a modrá skoro vůbec…
Rozprostření politických názorů v Pirátostanu mohlo v první chvíli vzbudit nadšení, na druhý pohled obavu, čemu vlastně chci ten hlas hodit.
Negativní kampaň
Jestli je nutno Andreji Babišovi něco přiznat, tak je to nejlepší politický marketing a bezskrupulózní ochota využít jakoukoli demagoii podle hesla o účelu a prostředcích. Přiznávám se, že zjara jsem pro ANO odhadoval tak 17 % podle klasické trajektorie letu nádob na naději. Ve skutečnosti se Andreji Babišovi podařilo s preferencemi udělat to, co před ním dokázal pouze Václav Klaus v roce 1998. Klausovi ovšem tehdy pomohl neuvěřitelně zbabraný „sarajevský atentát“.
Pro marketéry Agrofertu se Piráti stali viditelným a také nejsnadnějším cílem. Přechod od strany mladé revoluce k relativně mladým hofrátům je vždy složitý, plný chyb i momentů, kdy nutně odhalíte zranitelná místa. Zdůrazňování pirátských problémů mělo dva efekty. Oslabilo výsledek a donutilo v roli tváře P+S vystřídat Bartoše Rakušanem. Volič protestující proti Babišovi ovšem doma nezůstal, ale hodil to Spolu a pro zbylé voliče se důležitějšími stali STAN, což se projevilo v kroužkování.
Pro zpochybňování nešéfa Agrofertu nemuseli být marketéři obou protikoalic nijak kreativní. Stačilo jen opakovat a ukazovat na střet zájmu, Čapí hnízdo, otrávenou Bečvu a lehce naznačovat, že všechno se to vleče jen „díky“ Babišově pozici.
Mysleli jsme to dobře…
Jedna z linií, která dělí Česko, vede mezi těmi, komu Babiš vadí a nevadí. Babišův marketing nedokázal oslovit lidi, kteří jsou přesvědčeni, že by měl sedět úplně jinde než ve Strakovce.
Nedokázal přesvědčit fanklub Miloše Zemana, aby došel k volbám.
V praktické politice i v politickém marketingu dokázal přesvědčit významnou část voličů ČSSD a KSČM, že on dokáže jejich zájmy hájit lépe, než jejich rodné strany, a tím pomohl k jejich vypadnutí ze sněmovny.
Projekt Šlachtovy Přísahy, která měla na obehraný protikorupční program posbírat ty, kteří ANO přestávali věřit, byl nedotažený a personálně nevěrohodný. Hlasy pro Přísahu propadly také.
Neodhadl potenciál koalice Spolu a nevyužil možnosti, které nabízely historické bolístky a třenice a také podpora projektu TTS, který pohořel. Laso s nabízenou koalicí pro ODS přišlo příliš pozdě a nebylo dostatečně razantně prezentováno, aby mohlo něco ovlivnit.
Sobota 14:00
Nová sněmovna je nejpřehlednější od roku 1990. Obě koalice, které deklarovaly sestavení vlády, disponují celkem 108 hlasy. ANO disponuje celkem 72 mandáty, potenciální koala Okamura jich může dodat 20. Pro dvojčlennou koalici by Babiš potřeboval získat buď klub STAN, nebo ODS. Tříčlenná koalice by za účasti SPD potřebovala KDU-ČSL nebo TOP 09. S ohledem na nestravitelnost SPD by do koaly museli jít nejspíš oba menší partneři ze Spolu. Otázkou zůstává, co by Andrej Babiš musel slíbit, aby se kterákoli strana z obou koalic rozhodla jít do jeho vlády dělat juniorního partnera. Průhlednou fintou je požadavek, aby se předsedou sněmovny stal nominant ANO (nejsilnějšího klubu). Pak by se v rukou dua Babiš-Zeman ocitla možnost tří marných pokusů vedoucích k předčasným volbám.
Vývoj uvnitř koalic výrazně ovlivnilo kroužkování. U Spolu to prochází v klidu. ODS dopředu počítala, že ztrátu na „volitelných místech“ kandidátek jí vynahradí zvýšený příděl mandátů ze společného výsledku. Zatímco menší partneři vydělali, ODS je na svém a navíc rozdává karty.
Kroužkování v druhé koalici vytvořilo něco úplně nového. Původní projekt předpokládal 2/3 Pirátů a 1/3 starostů, ve skutečnosti na jednoho Piráta připadá Starostů devět. Neméně důležitým je fakt, že při koalici 108 čtyři Piráti nepředstavují žádný vydírací potenciál stoprvního hlasu. Znamená to, že pokud Piráti nebudou hrát s vědomím takto slabé pozice, mohou se snadno stát oním pověstným pátým kolem.
Zatím v rámci koalice 108 vidíme opatrné foukání na bolístku. Hloupé a nešťastné vyjádření, že jediné ministerstvo by pro Piráty bylo málo, zřejmě plyne z rozčarování uvnitř strany. Pravděpodobné řešení spočívá v tom, že posty budou nejdříve rozděleny mezi koalice a příděl postů pro Piráty bude věcí jejich dohody se STAN.
Daleko choulostivější je reálná pozice Pirátů v koalici 108. Po celou dobu budou odkázáni na ochotu svého partnera (v tuto chvíli STAN) brát jejich požadavky za své a stejným způsobem je hájit. S ohledem na názorovou rozprostraněnost Starostů, kdy jejich osobní pohledy na věc mohou být od těch pirátských na hony, to v praxi nemusí být vůbec jisté a s postupujícím časem to bude jisté stále méně. Rozhodnutí postavit vlastní čtyřčlenný klub se z tohoto pohledu nemusí vyplatit.
Ten, co je na řadě
Prezident republiky je v tuto chvíli při vědomí. Tak to alespoň vypadá ze zveřejňovaných informací. Záhadou zůstává, proč je o jeho zdravotním stavu tak mlženo. Logickým vysvětlením je, že zveřejnění prezidentových zdravotních problémů mu ublíží na cti.
Je-li příčinou problémů např. pohlavní choroba nebo těžký alkoholismus, je to veřejností vnímáno jinak než Crohnova choroba. V každém případě je nutno popřát mu rychlé uzdravení.
Jeho stav je ostře sledován i proto, že jeho způsob využívání ústavních pravomocí při vědomí praktické beztrestnosti leckdy hraničí se svévolí. Při tomto volebním výsledku má v podstatě dvě možnosti. Může výsledek akceptovat a dokončit svůj mandát v nějakém modu vivendi s vládou a parlamentem, kteří jej opravdu nemusejí, nebo se může pokusit hodit do volebního výsledku vidle a otestovat pevnost koalice hned na začátku. S ohledem na to, že síla prezidenta je dána jen a pouze slabostí parlamentu, především poslanecké sněmovny, mělo by být rozhodnuto předem. Rozhodně by taková konfrontace nebyla ničím hezkým ani pozitivním.