Asi málokterý politický akt vyvolal takovou polemiku a celonárodní debatu jako novoroční amnestie. Čí amnestie? Prezidenta Klause?

Na první pohled to tak vypadá. Amenstii vyhlásil v novoroční promluvě prezident, je to tedy "jeho" amnestie a on za ni nese odpovědnost. Kdyby nevyvolala zmíněnou polemiku provázenou bezpočtem analýz, nejspíš by u toho i zůstalo.

Leč nestalo se tak. Následná bouřlivá diskuse nás přivedla k tomu, že jsme byli nuceni znovu nahlédnout do ústavy a ozřejmit si, jak v jejím světle fungují vrcholné státní orgány. To je jeden z nezamýšlených pozitivních důsledků novoroční amnestie. Dalším je, že Václav Klaus sejmul "amnestijní kříž" z beder budoucího prezidenta/prezidentky. Ať už zvolíme kohokoli, bude mít o starost méně: nynější pardon je tak široký (a pro mnohé děsivý), že příští hlava státu může s klidným svědomím další plošný akt odpuštění pustit na dlouhá léta ze zřetele.

V tříkrálovém vydání TV pořadu Otázky Václava Moravce se dostala na přetřes zásadní otázka, kdo a jak je za amnestii vlastně odpovědný. Jinak formulováno, je to amnestie výlučně Klausova, nebo tak trochu taky Nečasova (rozuměj: Nečasovy vlády, neb ta rozhoduje dle ústavy ve sboru).

Přítomný ministr Kalousek a vrcholný představitel koaliční strany, která se od amnestie distancovala, přišel s názorem, že vláda je odpovědná za provedení amnestie, nikoli za její důsledky. Jeho slovy: "Tam není odpovědnost za důsledky toho rozhodnutí, které udělá prezident, ale je tam odpovědnost za provedení toho rozhodnutí." S poukazem na to, že hlava státu nemá aparát, který by amnestii takříkajíc realizoval.

Svoji logiku to má, nicméně důležité je, co o této záležitosti praví ústava, praví-li vůbec něco. V citovaném pořadu dal moderátor slovo advokátce Haně Marvanové, která v předtočeném vyjádření uvedla, že vláda z ústavy je jako celek odpovědná za vyhlášení amnestie, přičemž zdůraznila, že bylo závažnou chybou, že amnestie byla podepsána za zády ostatních členů vlády, "kteří za to ale taky nesou odpovědnost podle ústavy".

Ministr Kalousek kontroval: "Ne za vyhlášení, ale za provedení," a jedním dechem dodal: "V tom se paní doktorka trochu mýlí." (Ta se ovšem tomuto veřejnému osočení z profesního omylu nemohla bránit, neboť byla ve vysílání přítomna pouze virtuálně.)

Mýlí, nebo nemýlí?

Zalistujme v ústavě. Ta v článku 63/1/k uvádí: "Prezident republiky má právo udělovat amnestii."

V článku 63/3 se píše: "Rozhodnutí prezidenta republiky podle odstavců 1 a 2 (pro nás je důležitý odstavec 1 – pozn. L. S.) vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády." A konečně klíčová pasáž, článek 63/4: "Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda."

Zde si každý sám odpovězme na otázku. Kdo je blíž pravdě, ministr Kalousek nebo advokátka Marvanová? Snad jen malá nápověda: ústava neříká nic o odpovědnosti za provedení či odpovědnosti za důsledky. Hovoří pouze o odpovědnosti vlády.

Ministr Kalousek nicméně v OVM oponoval, že vláda nemůže být jako celek odpovědná Poslanecké sněmovně za rozhodnutí, které neučinila. Podle ústavy ovšem odpovědná je.

Zde se dostáváme ke kritickému bodu. Je-li kabinet Petra Nečase za rozhodnutí prezidenta o amnestii odpovědný, je obtížně představitelné, že by se část tohoto kabinetu od amnestie z jakéhokoli důvodu distancovala – a vzápětí tito jeho členové kabinet neopustili. Buď jedno, nebo druhé. V českém politickém Kocourkově je ovšem možný pravý opak. Od amnestie se "protiústavně" distancovat, na vládě si to s Nečasem "vyříkat" - a v koalici pokračovat.

Přitom způsob, jak byla amnestie uvedena v život, tedy že před členy vlády, po nichž se chce, aby za ni nesli odpovědnost, byla do poslední chvíle utajena (s výjimkou premiéra a ministra spravedlnosti byli ostatní členové kabinetu postaveni před hotovou věc) je přinejmenším stejným důvodem ke koaliční krizi jako odvolání Karolíny Peake z postu ministryně obrany. Premiér Nečas se vůči těm, kdo z ústavy nesou odpovědnost rozhodně nezachoval fér – a není tedy pouze vinou ministra Kalouska, že je nucen předkládat veřejnosti konstrukce o "odpovědnosti za provedení, nikoli za důsledky".

(Aby zmatení bylo dokonalé, na tiskové konferenci po jednání K9, 8. ledna 2013 po poledni, ministr Kalousek řekl, že podle jeho názoru vláda nese politickou odpovědnost ne za rozhodnutí o amnestii, nýbrž za její provedení – už nehovořil o důsledcích. Zde znovu citujme ústavu: "Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda.")

Závěrem nabízím k zamyšlení pasáž z příspěvku publicisty Václava Žáka, který sice patří k opačnému názorovému proudu než autor tohoto textu, ale právě proto, v rámci myšlenkové plurality, se jeho myšlenek netřeba štítit. V komentáři nazvaném Skandální neznalost ústavy, který v minulých dnech odvysílal Český rozhlas 6, Václav Žák říká:

"Je příznačné, že finální tečku doprovází stejné pohrdání právem, jaké Václav Klaus předváděl v devadesátých letech. Místo toho, aby amnestii připravilo ministerstvo spravedlnosti, odhlasovala vláda, a teprve na základě jejího kolektivního rozhodnutí oznámil premiér prezidentovi, jakou amnestii hodlá kontrasignovat, premiér prezidentovi návrh podepsal bez toho, že by vládu vůbec informoval. Lepší doklad zneužívání moci si snad ani nejde představit.

Požadavek opozice na vyjádření nedůvěry vládě je zcela na místě, a říká-li předseda ústavněprávního výboru v televizi, že vláda za nic neodpovídá, protože o amnestii nebyla informována, je to absurdní výmluva. Pokud ministři okamžitě po tom, co se dověděli, jak prezident s premiérem postupovali, ze svých funkcí neodstoupili, nesou za výsledek stejnou odpovědnost jako premiér (zvýraznění L. S.)."