Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Byly v nedávné historii doby, kdy se proletariát bouřil, protože chtěl práci. Práci považoval za své nezadatelné právo. Dnes se radikálové rekrutují se z frekventantů nabobtnaných fakult sociálních věd bouří, protože považují za nezadatelné právo nepracovat a parazitovat na společnosti v grýndýlových, multikulturních a genderových neziskovkách. Které v lepším případě nedělají nic a v tom horším škodí.

A co umělci ??😉😄

Fascinující guláš mají v hlavě, když spojují feminismus a Hamás a podporují obojí, jakoby jedno nešlo.logicky prori druhému. Jsou nevzdělaní a to je asi na těch himanitních oborech učí, tu nevzdělanost. Obory k ušetření peněz z rozpočtu a snížení státního dluhu.

Ta poznámka o „guláši v hlavě“ spíš problém zakrývá, než vysvětluje. Nejzajímavější na celé věci není to, že někdo spojuje na první pohled neslučitelné pozice, ale jakým způsobem to vůbec dokáže udělat bez vnitřního rozporu.

Pokud to vezmeme vážně, ne jako nálepku, ale jako analytický problém, tak se ukazuje, že nejde nutně o neznalost nebo „nevzdělanost“, ale o odlišný způsob organizace významu. V principiálním rámci by skutečně vznikl rozpor: podpora emancipačních hodnot a současně podpora hnutí, které tyto hodnoty popírá. V relačním rámci se ale rozhodování neřídí univerzálními principy, nýbrž vztahem k aktuálnímu konfliktu, typicky ve schématu „utlačovaný – utlačující“. Jakmile je tento vztah dominantní, ostatní aspekty – včetně vnitřních hodnotových rozporů – se odsouvají.

To, co zvenku vypadá jako logická nekonzistence, je ve skutečnosti konzistence jiného typu: není založená na principech, ale na konfiguraci vztahů. Proto také argumentace založená na odhalování rozporů často selhává – míří na strukturu, která v daném způsobu myšlení není rozhodující.

Z tohoto pohledu není hlavní otázka, zda je to správné nebo špatné, ale jaký mechanismus to umožňuje. A právě tady má smysl analýza: ne zesměšňovat, ale pochopit, jak může vzniknout stabilní postoj, který v jednom rámci nedává smysl a v jiném ano. To je mnohem zajímavější než jednoduché odsudky.

Je otázkou, zda to, co učí na těch různých prapodivných humanitních oborech má vůbec co dělat s poznáním, o vědě vůbec nemluvím. Ovšem problém je, že stát místo toho, aby podporoval přírodní a technické obory, podporuje tyhle prapodivnosti. Klesá podíl absolventů posledně zmíněných oborů vůči humanitním a společenským oborům. A nejhorší je, že tihle absolventi, jelikož nemají v praxi uplatnění obsazují místa v státní správé, dalších státních institucích a samosprávě. A také to tam tak vypadá. Jen tak dále, zlého není nikdy dost.

A co třeba vojenské školy ? Pavel, Pavlová,Topolánek ..

Myslím, že je pohodlné svalovat hlavní vinu na několik zmatených studentů, ale skutečný problém je výš. Tyto nápady nevznikají ve vzduchoprázdnu. Vznikají v prostředí, kde část učitelů, zejména vysokoškolských, už dlouhodobě nepředává poznání, ale nabízí studentům ideologickou interpretaci světa. To, co se pak projeví v aktivismu nebo i v jeho radikalizovaných formách, není spontánní výtvor jednotlivců, ale často sekundární efekt tohoto způsobu výuky. To, co se pak ukáže na ulici nebo v podobě extremistického aktivismu, bývá často jen opožděný výstup toho, co se předtím léta pěstovalo v seminářích, konferencích a grantově podporovaném akademickém jazyce. V českém případě je vidět, že propalestinské akce skutečně zasáhly desítky fakult a univerzit a že jeden z obviněných je studentem UK; nejde tedy o čistě vymyšlené spojení mezi akademickým prostředím a radikalizací, i když samo o sobě ještě nic automaticky nedokazuje.

Právě proto bych řekl, že hlavním zdrojem těchto nesmyslů nejsou studenti, ale jejich autority. Student obvykle jen přebírá slovník, morální pózy a schémata, která mu někdo předložil jako vyšší formu poznání. Učitel, který zamění vzdělávání za indoktrinaci, je v tomto ohledu podstatně nebezpečnější než jakýkoli mladý fanatik. Ten bez intelektuálního krytí často zůstane jen u chaosu. S intelektuálním krytím získá pocit, že jeho zmatenost je vyšší morální vědomí.

Na Západě to není nový jev. Spory o ideologizaci univerzit, o potlačování svobody projevu a o „správné“ názory na kampusech se vedou přinejmenším od osmdesátých let a americké univerzity byly opakovaně popisovány jako prostředí, kde se svoboda nechrání, ale selektivně přiděluje podle ideologické příslušnosti. To neznamená, že jsou všechny univerzity stejné nebo že každý učitel je propagandista. Znamená to ale, že právě univerzity se v mnoha západních zemích staly jedním z hlavních center výroby konformního radikalismu.

A platí ještě něco nepříjemnějšího: vysoký plat, prestiž a institucionální ochrana samy o sobě nevytvářejí rozumnost. Často naopak umožní, aby se nesmysl šířil kultivovaněji, učeněji a s větší autoritou. Čím je takový člověk výš v systému, tím méně vypadá jako fanatik a tím více jako expert. A právě to je nebezpečné. Ne proto, že by každý dobře placený profesor šířil hlouposti, ale proto, že hloupost vyslovená z katedry má mnohem větší společenský účinek než hloupost vykřikovaná na ulici.

Takže bych to otočil: problém není, že se mezi mladými objevilo pár extremistů. Problém je, že část vzdělávacích institucí už delší dobu produkuje lidi, kteří nejsou vedeni k myšlení, ale k tomu, aby si osvojili ideologický kompas a pak podle něj překládali celý svět. A jakmile se z univerzity stane továrna na morální fráze, je už jen otázka času, kdy někdo z jejích absolventů nebo studentů dojde k závěru, že fráze je třeba doplnit činem.

Otazka, mozna trochu od veci,ale ne tak uplne. Existuje rada soukromych vysokych skol, ale zatim jsem neslysel o jedine soukrome vysoke skole typu jaderna fyzika, matfyz, elektro, medicina, strojarina, proste technicke vedy, cim to asi je.

No protože Vámi vyjmenované školy nejsou kecací, nýbrž náročné. A drahé - kantor nemůže být planý kecálek, nýbrž musí hodně znát, nestačí je notebook, ale je třeba přístrojové a strojní etc. vybavení, což je nákladné. Nedá se na tom vydělat.

A mimoto - nechal byste se léčit doktorem, co si koupil titul na soukromé medicíně?

Čím více Matematiky, Fyziky, Chemie, Biologie, tím méně žhářství.

SKUTEČNÉ informace (nikoliv bolševická propaganda) dávají studentům, vnitřní klid.

Aktivismus je něco jako politika pro masy. Když politik zjistí, že řešit skutečné problémy je nad jeho síly - a to zpravidla je - začne vytvářet zástupní problémy a halasně za potlesku medií i mas je řeší. Když obyčejní lidé zjistí, že vyřešit si své problémy je nad jejich síly, začnou se sdružovat a řešit ty "velké", u kterých se od nich žádné výsledky nečekají, ale pocit důležitosti se dostaví - i když obvykle ne tak finančně vyjádřený, jako u těch politiků.

V obou případech je cesta vše a cíl nic.

"nebo, mj., Nadací Rosy Luxemburgové"

Poslanec Libor Vondráček za Svobodné poslal oficiální dopis do německého parlamentu, aby prověřili financování té nadace. Má peníze i od státu.

"Netransparentní financování radikálů: Nadace Rosy Luxemburgové, která v roce 2024 operovala s rozpočtem přes 71 milionů eur z německých daní, dlouhodobě podporuje české subjekty (např. Druhá směna, Sdruženy z. s., Socialistická solidarita) prosazující agendu v rozporu s principy liberální demokracie."

https://svobodni.cz/novinky/libor-vondracek-pise-d.../

No a nehodil by se fčil ten zákon o financování tzv. neziskovek ze zahraničních zdrojů? Hned by bylo zřejmo, jaká zahraniční pakáž platí tu tuzemskou.

To jsou tvrdé vědy, tam se musí znát fakta a nic nelze okecat. Vyučující musí být odborníkem, který něco opravdu umí a když spočítá nosnost podlahy, tak to musí platit a on si musí na ní bezpečně stoupnout. A pro výuku potřebujete i nákladná zařízení v laboratořích či pro různá praktika.

Ty vědy z FHS ( fakulty Hledající Smysl) a jim podobných včetně ekonomických tenhle problém nemají. Na výuku Vám stačí upovídaný kantor a počítač na procvičování a promítání úloh. Náklady zanedbatelné, kantorů dost.

Na matematiku toho taky zase tak moc nepotřebujete, historici potřebují hlavně brýle...

No a k tématu....já myslím že takový AKIVISTA je to nejlepší co mohou nynější mladí provozovat. Hlavně nesmí být té aktivity příliš mnoho, tak jedna za týden a potom hned prázdniny, nějaké volno....aby se nepřepínali. Na to pozor. Aktivismus ano ale jen opatrně, sem-tam mezi stálým"pasivismem". Sem tam zamávat praporem (tatínek s maminkou nám ho koupí) a pak hned klid a hurá na soc. sítě (dáme tam fotky jak jsme byli super).