Grantová agentura ČR nechce odhalit, v čem měl spočívat palestinský projekt, který financuje. Prý jde o obchodní tajemství.

Dnešní téma se určitě hodí spíš do silvestrovské nálady, i když bohužel nejde o vtip Grantové agentury, nýbrž o syrovou realitu.

Čtenáři mého blogu si jistě vzpomenou na tragikomickou příhodu z půlky října, kdy jsem byl vyhozen z přednášky propalestinských propagandistek v galerii Fotograf, neboť jsem si fotil slidy přednášejících vědkyň. Na akci bylo bizarní mj. to, že byla bez uzardění pojatá jako prezentace výsledků grantu financovaného GAČRem. Jde o grant č. GA22-34744 a jeho tématem má být „česká diskuze o dekolonizaci na internetu“. Řešitelkou je jistá Andrea Hrůzová Průchová z ÚSD AVČR, signatářka Iniciativy za kritickou akademii. Naivně jsem se tenkrát domníval, že když podám na GAČR stížnost, v níž jim sdělím, že jejich prostředky i jméno agentury byly přímo zneužity k propagaci palestinského teroru, zděsí se jako já, a pomohou zjistit, zda nedošlo k odchýlení od původního záměru, na který GAČR dal peníze.

Z oddělení humanitních věd mě přeposlali na adresu posílání stížností dle zákona o přístupu k veřejným informacím. Tam jsem poslal žádost o zpřístupnění původního návrhu projektu. V něm by totiž mělo být řečeno, čím se má projekt oficiálně zabývat.

Jaké však bylo mé překvapení, když mi 4. 11. přišla odpověď od ředitelky Kanceláře GAČRu Ing. Lady Knetlové, kde jsem se dověděl, že mi návrh grantu nezpřístupní, neboť je prý chráněn „obchodním tajemstvím“. Cože? V nenapodobitelném úřednickém žargonu mi sděluje:
„Zveřejnění návrhu projektu dále není možné z důvodu, že návrh projektu má povahu autorského díla, obsahuje určité know-how (...) jeho zveřejněním by hrozilo zneužití těchto údajů ať už ze strany jiných uchazečů, nebo dalších osob.“
Čili mohla by se tohoto nápadu zmocnit konkurence! Tak skvělý obchod to je. Paní ing. Knetlová možná ani netuší, jak velkou pravdu vyslovila.
Ze stejného důvodu nelze zveřejnit ani rozpočet projektu, neboť i ten je chráněn obchodním tajemstvím. „Také smlouva o poskytnutí dotace (....) obsahuje ustanovení, dle kterého jsou (...) z uveřejnění vyloučeny některé části smluvní dokumentace, zejména pak návrh projektu příjemce a specifikace finančních náležitostí, a to z důvodu ochrany obchodního tajemství a ochrany práv třetích osob.“

Vedení GAČRu se nezamyslelo nad otázkou, zda finanční podporou propagandy terorismu a nového antisemitismu neporušují nějaké jiné zákony, mezinárodní smlouvy a ústavní pořádek?

Argumentace „obchodním tajemstvím“ vede k hlubším úvahám o smyslu GAČRu. S kým a s jakým produktem palestinské propagandistky obchodují? A pokud svou činnost otevřeně považují za zištný obchod, proč na něj dostávají prostředky od agentury, která má podporovat původní výzkum, tj nezištné vědeckých poznatků?

Navíc je specifické know-how jejich projektu veřejně přístupné. Předmětem je totiž sledování internetových diskuzí o hnutí Black Lives Matter a Decolonize this place. (Taky vám připadá divné, že GAČR něco takového zafinancoval?) Hnutí Decolonize this place se zabývá propalestinskou propagandou a společenskými problémy a svůj know how sděluje na webu decolonizethisplace.org: „Fuck the police, fuck the pipelines, fuck the prisons, fuck the politicians, fuck your 2,75 USD“, ale....“feed the people“.
Laická veřejnost si může klást otázku, z čeho aktivističtí umělci a umělkyně nasytí lid, když si otevřeně kladou za cíl „becoming ungovernable“, tj. zablokovat města a státy, aby v nich nic nefungovalo.

A stejný recept předkládají hluboce myslící umělci a umělkyně pro řešení arabsko-izraelského konfliktu: „Fuck Zionism, fuck apartheid, fuck capitalism, fuck settler colonialism, fuck white supremacy, fuck Israel.“ Nelze se divit, že touto metodou se GAČR nechce chlubit, o to větší zvědavost vyvolává otázka, jak tento know-how vyjádřený jedním jediným slovesem realizuje příjemce grantu, tedy Ústav pro soudobé dějiny AVČR.

P.S. Pokud vám je z podobných aktivit také úzko, zvažte prosím podporu naší petici Proti akademickému antisemitismu, kterou lze podepsat zde.

P.S.P.S.Připomínám, že součástí festivalu dekolonizace byl seminář pro novináře 11.10., kde byli vyzýváni, aby se ve zpravodajství o arabsko-izraelském konfliktu vzdali objektivity. Dokonce by měli k Izraeli přistupovat s předsudky. Mediálním partnerem festivalu byl DeníkN, jenž jej také propagoval třeba zde a vystupoval tam jejich redaktor Filip Zajíček. Nyní již tedy víme, kde DeníkN získal teoretické know-how!