Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Tyto informace (a díky za ně) by se měly opakovat vládnoucím politikům, kteří chtějí rozpustit český stát v bruselském eintopfu. Ale přece jen jedna připomínka. Hitler odmítal mobilizovat a zařadit české protektorátní vojáky do Wehrmachtu a Waffen SS ne proto, že by se uznával jejich statečnost, ale z obavy, že by mu jeho brannou moc rozložili. Argumentoval tím, že Čechy dobře zná ze svého vídeňského pobytu, kde si vídeňští Češi tropili posměšky z monarchie, němectví i armády.

Díky za připomenutí toho, o čem mnozí slyšet nechtějí a jiné to už nezajímá, považují to za pradávnou historii. Můj tchán (bohužel jsem se s ním už nemohl potkat) byl italský legionář a doválčil jen s jednou nohou. Jako odměnu dostal trafiku, skutečnou nikoliv teplé místo ve správní radě. A náš soused z dětství prošel jako legionář celou sibiřskou anabází a domů se vrátil cestou kolem světa předposledním transportem. A jeho vyprávění stálo za víc než absolvovat na univerzitě politologii. Setkával jsem se s ním dlouho, až skoro do jeho smrti i několikrát ročně.

To jsou právě ty zmatky. Můj děda byl v ruském zajetí, předpokládám, že coby RU voják. Já ho na tomhle světě potkal na pár měsíců, takže jsem si s ním moc nepopovidal, ale prý ho posléze strašně rozčilovat slogan Sovětský svaz - nás vzor.

Většina lidí netuší, proč se slaví, říkáte? No přece aby nám mohl náš pan prezident sdělit, že je třeba dávat si pozor na lež a nenávist. Protože on je přece pravda a láska!

Vidíte, s láskou jde všechno lépe. Jistě byste se i s vedením státu shodl na tom, že současnou naší prioritou musí být i migranti a jejich blaho, pokud prostě nechceme být negativně hodnoceni evropským centrem a sankcionováni pozastavením dotací, tak nutných na investice, do kterých by kvůli formální ekonomické návratnosti normálně nikdo nedal ani korunu.

Je dobré, že letos ještě nebyly udělovány vyznamenání Henleinovcům – hrdinům, kteří padli v době před Mnichovem v boji za nezávislost Sudet na Československu.

Zatím...Kdo ví, co bude napřesrok.

Vzťahy medzi Slovákmi a Čechmi sú postavené na pôžičkách vzájomnej dôvery. Uviedol to predseda vlády SR Robert Fico (Smer-SD) na sociálnej sieti a zablahoželal Čechom k výročiu vzniku Československa. Zdôraznil, že vláda SR je pripravená pokračovať v sérii spoločných rokovaní s českou vládou.

“Politici na obidvoch stranách rieky Morava si musia uvedomovať, že kým oni odchádzajú, tak slovenský a český národ zostávajú. Nič v politickej agende nemá takú hodnotu, aby to ohrozovalo jedinečné slovensko-české vzťahy. To je principiálna zásada, ktorou sa v politike riadim už 32 rokov,” uviedol premiér s tým, že preto nikdy nijakým spôsobom nezasahuje do suverénnych vnútorných záležitostí ČR.Je presvedčený, že nedávny výrok predsedu vlády ČR Petra Fialu bol len výnimočným excesom nezakladajúcim tradíciu neoprávneného zasahovania do slovenských suverénnych záležitostí. Týkal sa spochybňovania dôveryhodnosti suverénnych slovenských inštitúcií v prípade zmieru s českým opozičným politikom slovenského pôvodu Andrejom Babišom.

https://www.hlavnespravy.sk/premier-vztahy-medzi-slovakmi-a-cechmi-su-postavene-na-pozickach-dovery/3694852

Babička mé babičky Františka Jeníčková zemřela v roce 1912 ve věku devadesát let. A to bylo její štěstí, protože se nedožila toho, že PĚT jejích vnuků zmizelo ve víru Velké války.

To je pro mě WW1.

Národ, který nezná svou minulost, nemá budoucnost.

Pane Vlku, děkuji.

Celkově, lze souhlasit a hlavně s těmi pomníky, jak to, že si jich někdo nevšiml, vždyť jsou skoro v každé obci a nyní i udržované. Jinak jen drobnost, nebyli jsme ruskou nýbrž sovětskou kolonií.

Byli jsme ruskou kolonii. Carske Rusko, Sovetske Rusko, postsovetske Rusko etc vzdy vedli Rusove. S jejijich imperialni ideologii. Ta je stale stejna...

Souhlasím, pane Vlku, s tím, co píšete. Skutečný vztah k České republice do určité míry souvisí i se vztahem k její historii.

I lhostejnost je vztah. Stejně jako v současné době oblíbená škodolibá nenávist.

A jednu výhradu mám. Pokud jsme se roce 1948 stali kolonií, pak jsme se jí stali v důsledku činnosti českých a slovenských politiků. Stejně jako je tomu dnes. A nebyli jsme kolonií ruskou. Nýbrž sovětskou.

Mimochodem, v tom období jsem žil. A nepamatuji se, že bych v té době zažil takové zpochybňování samotného smyslu české a slovenské státnosti, jakého jsme svědky dnes.