I. Mertl 22.8.2016 22:34

Obvykle s dr. Vodvířkou naprosto souhlasím

ale tentokrát mám poněkud jiný názor - srpen 68 nebylo jakési kataklyzma, nečekaná rána z nebes, něco, co jsme nemohli jako národ jakkoli ovlivnit a v čem jsem byli tak říkajíc nevinně. Ano, pro nás, kteří jsme to zažili jako historické oběti, to byla v tu chvíli rána náhlá, proti níž nebylo žádné obrany. Ale nebyla to úplně rána nečekaná, řada z nás, prostých nekomunistů i některých politiků, se při tom všem nadšení obávala, že Velka Rus si oběť uniknout nenechá. A vskutku, totalitní režim se vzdá jen ve chvíli, když už žádnou naději nemá, jak se to ukázalo o dvacet let později. A tak v srpnu 68 totalita zasáhla mocí a všechno uvedla do starých pořádků. Ale ten zásah nebyl jen jakési deus ex machina, byl to de facto logický trest za zradu demokracie, které se naši dědové a otcové v čele s dr. Benešem dopustili na demokratické ČSR a demokracii samotné vyhnáním historické a do té doby státotvorné německé menšiny, byť ta se ve vhodnou chvíli z části spřáhla s Hitlerem, a pak naprosto kapitulovali před nátlakem SSSR a jeho domácí páté kolony a zavedli tím naší zemi do bolševického otroctví, které, jak dnes víme, trvalo 40 let. Ano, v 40. letech nikdo nemohl vědět, zda tlaku Ruska lze vůbec čelit, ale vůbec jsme se o to nepokusili. Prostě, ztratit demokracii není jen tak! Tak by pro nás 21. srpen měl být doporučením i do budoucnosti - demokracie je subtilní mechanismus, který lze snadno na dlouhá léta poškodit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alda 22.8.2016 14:54

My, kdo jsme to zažili, to vnímáme těžce.

Ale z hlediska naší národní historie je to jen bagatelní historka, která by třeba v Dalimilově kronice nezabrala víc než půl stránky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 22.8.2016 11:41

Česká historie nezačala nocí z 20. na 21. srpna 1968.

Vodvářka: "... Cena za to vše byla, je a nejspíše ještě dlouho bude příliš vysoká."

Česká historie určitě nezačala nocí z 20. na 21. srpna 1968. E.Beneš svou politikou zachránil pro národ ztracené teritorium, ale národ na tom teritoriu následně ztratil svou duši. Vzniklo nezdravé prostředí. Benešova operace se sice podařila, ale pacient podlehl.

S odstupem času byl příchod spojeneckých vojsk 21. srpna 1968 celkem dobře předpověditelný.

Když Smrkovský promlouval (v květnu 1968 v Praze) ke studentům, kteří požadovali aby se Československo stalo neutrální zemí (podobně jako Rakousko), Smrkovský tehdy reagoval slovy: "Až přijdete domů, kupte si mapu, podívejte se, kde to Československo leží, a podle toho uvažujte."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Janyška 22.8.2016 9:14

Ale ne. Byl to normální velmocenský tah a zločinecká

tzv. světová socialistická soustava v čele se Sovětským svazem se jen bránila svobodě. Dařilo se jí to 70 let, zrůdě nelidské... Dzp.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Růžička 22.8.2016 9:13

Přesně tak, noc hnusu a ponížení

která trvala 21 let.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Nesrsta 22.8.2016 7:58

český mantinelizmus

Češi napodobovali sovětský vzor nejusilovněji, % znárodnění se blížilo ke stu a bylo prý dokonce větší než v SSSR a NDR. Naopak, Tito rychle vyprovodil SSSR z Jugoslávie a žádná okupace nebyla. Maďaři se vzbouřili nedlouho potom. Poláci a Maďaři si drželi drobné farmáře a živnostníky a sověti dokonce dávali maďarské farmy za vzor.

V r. 1968 došlo u nás k šokové změně která sověty zaskočila, následovala invaze, USA se neangažovaly.

Po sametové revoluci následoval zase mantinelizmus ve vztahu k USA a rusofobie. Dnes je v ČR pozitivem kritický pohled na budování evropského "superstátu", máme možnost se poučit ze zkušeností z období sovětského impéria.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Písařík 22.8.2016 5:53

Znát dějiny národa

náleží z základním povinnostem občana. Ale musí zde být učitelé,kteří dokážou pravdivě vysvětlit i malým žákům, co se tehdy stalo, a taky učitele, kteří na dalším stupni dokáží navázat a vysvětlit důsledky okupace. Uplynulo už skoro 50 let a těch, kdo zažili okupaci na vlastní kůži je méně než těch, kteří nevědí nebo mají informace značně zkreslené. Nepochybně odpovědnost mají i rodiče, ale přimlouvám se, aby jednotný názor na okupaci přednášeli učitelé. A hovořit o důsledcích, dnes už málokdo ví, že ti, kteří vydali heslo: Jsme s vámi, buďte s námi, hanebně zradili občany. Důkaz ? Pendrekový zákon o potlačování veřejného protestu. Kdo ho odhlasoval? Sněmovna - poslanci. A kdo ho podepsal? Ti co volali po jednotě: Svoboda - president, Černík - předseda vlády, Dubček - za KSČ . Ano, ten Dubček, který zalezl do díry ale po r. 1989 chtěl být prezidentem.To oni byli ti, kteří utáhli smyčku spravedlnosti a občanské svobodě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 22.8.2016 2:20

Dobrý text.

Raději bych ho nehyzdil žádným komentářem: je výstižný a autentický a pravdivý sám o sobě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 22.8.2016 1:05

Srpen 1968 se zbytečně dramatizuje

my jsme byli okupováni už od roku 1945 a nejednalo se tedy o nějaké osvobození, ale o vystřídání jedné okupace jinou. Úleva a radost lidí sice byla pochopitelná, ale nebyla moc namístě. Ta druhá okupace sice nebyla tak vražedná, ale byla zato mnohem komplexnější a o hodně delší, takže napáchala naší zemi víc škody.

Se srpnem 68 se pojí ještě jeden omyl. A to rozdělování komunistů na ty před srpnové a normalizační. To je silně zavádějící, protože komunistická strana byla hajzlovská už od jejího založení. Takže kdo tam jednou vlezl, stal se podílníkem na komunistických všivárnách, ať to bylo v kterémkoliv období.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Szewczyk 22.8.2016 0:47

ha ha ha

zovjety a jejich tanky vítaly v 1968 nějací lidé květinama a to na mostě přes Olši v Českém Těšíně, toho, co podal ruku jejich lajtnantovi a kytici do tanku, bylo ešče nedávno vidět v různých politických funkcích, řekněme to kulantně, obecního charakteru, chcá nechcá se musím smát

ad 360 000 popravených našich občanů, by mně zajímalo co znamená to našich, bo jaxi to bylo za protektorátu, čili za našeho protektorátu, ,,,,,,,,,,,

• reagovat
• nahlásit příspěvek