Neviditelný pes

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Lidové noviny

16.4.2024 | Svátek má Irena

Diskuse k článku

POLITIKA: Vládní koalice má vzniknout ve volbách

Je čas změnit klíčový zákon o volbách sněmovny. Axiomy jsou tvrzení, která není třeba dokazovat. Voda je mokrá, oheň pálí, za slabé vlády může špatný volební systém.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J. Boleslav 24.8.2013 10:17

Škoda je, že národ ani politici

rozumným názorům politologů (nemyslím tím politology typu p. Jelínka) moc nenaslouchají. Mj. proto to v naší politice vypadá, jak to vypadá. Typický příklad byla přímá prezidentská volba, před kterou politologové velmi varovali a jejíž trpké plody v podobě Ovara momentálně sklízíme.

J. Boleslav 24.8.2013 10:20

Re: Škoda je, že národ ani politici

Jinak s myšlenkami v článku naprostý souhlas.

M. Šejna 24.8.2013 10:22

pane Boleslave

jaké trpké plody? Trpkým plodem je jen to, že už víme kdo je sprostým hulvátem. To jsou ti lidé, co prezidenta značují za Ovara.

Sladkým plodem je skutečnost, že Zeman zatím realizuje svůj volební program, kvůli kterému byl zvolen. Co sliboval, to plní, což je v českých politických vodách věc nevídaná.

J. Švarda 27.8.2013 3:12

Re: pane Boleslave

Pseudopolitologové hledají metodou zprava doleva způsob volby, která by umožnila zvolit toho koho jejich chlebodárce potřebuje. Většina zvolila a měli bychom to respektovat . Musím respektovat, že Zaman plní program který před volbami avizoval. To nejde okecat, že to je něco jiného a že Kárla ten či onen podporoval a oni ti zlí voliči ho nezvolili. Přece volba je volba a nelze měnit pravidla hry během fotbalového zápasu.

P. Čech 24.8.2013 12:53

Re: Škoda je, že národ ani politici

Pane Boleslave, mnohokráte jsem se zde snažil vysvětlit, proč skutečně byl zvolen prezidentem Miloš Zeman. Nebylo to díky systému přímých, většinových, dvoukolových voleb, ani hlavně většiny voličů, ale zákona č, 71/2012 s., a zejména jeho článku 56,odst.5 . Tento zcela diskriminační odstavec, který neříká nic jiného, než že senátor je někým více než poslanec a ten zase někým více než občan, v rozporu s nejméně dvěma články Listiny základních práv a svobod, znemožnil kandidovat v prvním kole volby několika zájemcům. Pokud by tyto přímé volby byly svobodné, nemohla by se ukutečňovat žádná předvolební selekce kandidátů. Jsem přesvědčen o tom, že pokud by bylo umožněno kandidovat v prvním kole všm 15 kandidátům, do druhého kola by zcela jistě nepostoupil Karel Schwarzenberg. Ve druhém kole by potom zcela jistě nevyhrál Miloš Zeman. Zde můžete jasně vidět, proč vyhrál miloš Zeman. Zásahem politiků, kteří zmíněný zákon vypracovali a schválili. Proto, aby následně mohli říkat, že vždy upozorňovali, že to dopadne špatně a podobné nesmysly. Opakuji: Pokud by volba probíhala svobodně, pokud by zmiňovaný zákon neobsahoval uvedený odstavec, volby by dopadly určitě jinak. Všechno je to tím, že u nás nemáme žádné (nejen prezidentské) volby svobodné. Tedy bez jakýchkoliv třeba zákonných, ale jinak nepřípustných zásahů politiků.

J. Heincl 24.8.2013 17:06

Re: Škoda je, že národ ani politici

Naprosto souhlasím. Navíc nechápu, jak mohou někteří lidé odsuzovat volbu presidenta občany. jestliže byli několikrát v přímém přenosu svědky odporné tragikomedie při předcházejících volbách presidenta parlamentem.

P. Čech 24.8.2013 18:54

Re: Škoda je, že národ ani politici

Nechápete? Já ano. Jsou to totiž ovčané, dobrovolní otroci politických stran. Nedokážou samostatně myslet a potřebují, aby jim nekdo jejich názor t.zv. předžvýkal. K tomu se jim hodí právě politické strany, nejlépe, pokud jsou schopny jim naslibovat modré z nebe. Sami nedokážou nic. Jsou to prostě ovčané.

P. Čech 24.8.2013 8:41

Co ve skutečnosti znamená pojem "většinový systém".

Jednokolový "většinový" systém, užívaný ve Velké británii, ani upravený dvoukolový " většinový " systém ve své podstatě nejsou systémy většinovými. Skutečně většinový volební systé totiž m u s í v ž d y vygenerovat vítězství většiny, t.j. vítězství nadpolovičního počtu (nejméně 50%+1 hlas voliče). tedy většinový systém dvoukolový, Takový jaký je u nás uplatňován při volbách do senátu. Všelijaké vymýšlení jiných a nových systémů není k ničemu, pouze ukazuje na skutečnost, že politické strany se nechtějí za žádnou cenu , ani za cenu prosperity společnosti, vzdát své moci. Moci nad občany. A v tom to všechno vězí.

J. Boleslav 24.8.2013 10:19

Re: Co ve skutečnosti znamená pojem "většinový systém".

Na výsledku přímé prezidentské volby ovšem jasně vidíte, že ani dvoukolový většinový systém nemusí vždy být to pravé ořechové.

M. Šejna 24.8.2013 10:38

pane Čechu

většinový volební systém do Senátu nevygeneruje vládní většinu. Vygeneruje jen 81 senátorů, kteří reprezentují nějakou politickou stranu. Při extrémních podmínkách by mohl teoreticky vygenerovat 81 zástupců osmdesáti jedna politických stran.

Pokud by měla existovat možnost, aby vítězná politická strana vládla většinově, pak by musel existovat jen jeden volební obvod, kterým by byla celá republika. V tomto volebním obvodu by soutěžily politické strany o zisk všech dvouset sněmovních mandátů. Aby to bylo demokratičtější, musely by to být volby dvoukolové, kdy v druhém kole by soutěžily jen dvě nejsilnější strany a zisk z druhého kola by stanovil rozdělení mandátů. Tedy napřiklad výhra 55:45 procentům by rozdělila mandáty na 110 pro vítěze a 90 pro poraženého. Vládní většina by byla zajištěna. I tak by ale mohla vzniknout situace, kdy by voliči rozhodli 50:50.

P. Čech 24.8.2013 12:37

Re: pane Čechu

Pane Šejno, Vy prostě nechcete zkusit přemýšlet v rámci možného systému, kdy nevládnou politické strany, ale občané. Do senátu jsou voleni kandidáti, kteří kandidují každý sám za sebe. Že je třeba navrhla nějaká politická strana nebo někdo jiný, není vůbec důležité. Že se potom následně v senátu sdružují podle politické příslušnosti je věc jiná. V podstatě by neměli, ale mohou.Já např. vidím jinou možnost voleb do sněmovny. Obecně bych navrhoval pouze jednokomorový parlament a je jedno zda ponechat senát či poslaneckou sněmovnu. každopádně poslanecká sněmovna nemusí bezpodmínečně nutně obsahovat 200 poslanců. Bohatě jich stačí 50, 60 a nebo nějaký takový počet. Vytvořit tolik volebních obvodů, kolik je poslanců.Za každý obvod by byl zvolen jeden poslanec a to ve většinovém, dvoukolovém systému. A nebo nějak podobně. Nad jakýmkoliv systémem, který nedokáže vždy vygenerovat vítězství opravdové většiny přímo, tedy bez nějakého přepočítávání hlasů voličů bych vůbec neuvažoval. Zásadně by ovšem ve volbách nesoutěžily politické strany o moc či vládu, ale jednotliví zástupci občanů. Kdo by je navrhoval není důležité.

P. Čech 25.8.2013 8:57

Re: pane Čechu

Žádný z 81 senátorů v senátu nereprezentuje žádnou politickou stranu. Jsou voleni přímo a tedy reprezentují pouze své voliče. Nikoho jiného. To pouze politici a novináři vymýšlejí nesmysly a by opodstatnili vládu a moc politických stran, která jinak existuje jen po volbách do poslanecké sněmovny. Je totiž důsledkem volebního systému podle zásad poměrného zastoupení a volebních zákonů. Skutečnost, že některé ze senátorů navrhují k nominaci politické strany, ještě neznamená, že oni po svém zvolení tyto strany reprezentují. Celý tento politiky a novináři stále opěvovaný systém absolutní moci politických stran se totiž zásadně příčí pojetí demokracie jako takové, protože maže a eliminuje jedinou moc, která je v demokracii legální a legitimní. Moc občanů, resp. jejich většinové vůle, vzešlé z demokratických většinových, dvoukolových voleb.

M. Šejna 25.8.2013 10:19

pane Čechu

zamyslete se nad tím, co píšete. Pokud odmítáte politické strany, pak jistě popíšete, jak by po volbě 200 poslanců Sněmovny, kdy každý by byl sám za sebe a nikoli za politickou stranu, proběhlo jednání o sestavení vlády.

Myslíte si, že by se sešlo 200 poslanců a zjišťovali by, kdo je napravo či nalevo, nebo kdo je liberál a kdo konzervativec? Kdo s kým kamarádí a kdo koho nenávidí?

A koho z nich by prezident navrhnul do funce premiéra? A s kým by pak premiér jednal o podpoře své vlády. S každým poslancem zvlášť?

P. Čech 25.8.2013 18:04

Re: pane Čechu

Prezident nikoho nenavrhuje do funkce premiéra. Prezident do této funkce někoho jmenuje. A to je sakra rozdíl. Prezident s nikým o podpoře vlády nejedná. 200 poslanců nemá co jednat o tom, kdo je kdo, ale jaký program předseda vlády předkládá, zda je tento v souladu se zájmy státu, zda je jeho plnění reálné, zda vize této vláda vycházející z jejího programu je smysluplná atd. Zkoumání toho, kdo s kým kde a jak, kdo je pro koho přijatelný či nikoliv podle ideologie je skutečností dnes a je to veskrze špaté, protože to nikam nevede. Jde pouze o politikaření a volnou soutěž (rozuměj boj o moc) politických stran, která permanentně umrtvuje jakékoliv smysluplné jednání. Politické strany zásadně neodmítám, pouze nejsem ochoten se smířit s jejich absolutní mocí nad vším děním ve státě a hlavně s jejich mocí nad občany.Jednání o sestavení vlády, tak jak je známe s výjimkou vlády poslední, je pouze špatnou zvyklostí, ani ne ústavní. Ústava totiž ve svém textu nepředepisuje nikde, že a jak má probíhat jednání při sestavování vlády. Prezident jmenuje předsedu vlády a ten vládu sestaví. Prezident ji následně jmenuje. Tato vláda sestaví svůj vládní program a s ním premiér žádá sněmovnu o vyslovení důvěry. Tady vůbec není důležité z jaké strany je jaký ministr, ale to, zda je schopen řídit svůj resort a zda může být platným členem vlády. Hlavní, a hlavně důležitý je vládní program a vládní prohlášení, žádné politikaření, které je u nás obvyklé, které však nikam nevede, což můžeme sledovat již dlouhou dobu.

P. Čech 25.8.2013 18:11

Re: pane Čechu

A navíc mám za to, že každý z poslanců jednotlivě je schopen posoudit zda předkládaný vládní program je reálný, smysluplný a sestavený ve prospěch státu, tedy všech jeho občanů. K tomu, aby poslanec toto posoudil a schválil, nemusí být členem žádné politické strany.. Předpokládám, že takovýto poslanec má svůj vlastní rozum. Pokud je mi známo, tak má při vykonávání svého mandátu postupovat podle s v é h o nejlepšího vědomí a svědomí a ne podle diktátu své politické strany. V poslanecké sněmovně má hájit zájmy v š e h o l i d u a ne jen zájmy své strany a svých voličů. O tom to všechno e.

J. Bruner 24.8.2013 1:37

a což zakázat podvod zvaný koalice

každý volič má právo na prosazení svého názoru, na zastoupení prostřednictvím svého poslance. Koalicím a tedy vyloučením každého druhého nedal nikdo svůj hlas. Nechť je zastoupení jak v PS tak v jejích orgánech i vládě podle výsledků voleb a ne podle následné dohody poloviny poslanců. A nemusí se nic měnit, jen je třeba dodržovat poměrné zastoupení.