28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

POLITIKA: Má Šumava ještě naději?

Šumava totiž měla a dosud má obrovské zásoby kvalitního dřeva; Šumava také byla významným dodavatelem mimořádně cenného rezonančního dřeva pro výrobu hudebních nástrojů.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
F. Eliáš 26.5.2011 17:43

Což kdyby

byli volání tatíci z oněch neziskovek k odpovědnosti? Což kdyby jeden každý maník z hnutí Duha zaplatl pár milónků za škodu, kterou nám způsobil?

P. Rada 26.5.2011 18:07

Re: Což kdyby

Pokud by to způsobili - proč né? Pokud ale jsou primárně na vině současné depozice dusíku které způsobuje růst motorismu, pokud oteplování planety způsobuje růst populační i spotřební při pápení fosilů a pokud onen kůrovec se jen snaží podlomené zdraví monokulturních porostů - jež neprozíravě zasadili předkové -dorazit co nejrychleji a připravit půdu pro novou generaci lesa.... Pak by k odpovědnosti měl být pohnán druh homo jako celek. Co Vy pane Eliáš na takto pojaté odčinění chyb?

Každopádně by ale měli být jedinci tohoto druhu odpovědní sami sobě za své celoživotní  vzdělávání, když už si podmanili jak planetu tak informatiku rozvinuli na úroven nedosažitelnou pro žádný jiný druh.

Nebylo by také na škodu si připomenout jak vnitrodruhově je rod homo sapiens vzájemě až fatálně nebezpečný skrze vlohy sociální agresivity a kolkrát v historii došlo až k masovému vyvraždování jen s politických či náboženských pohnutek.

Nechat proto padnout jen nějaké zalesněné území to mocné tohoto světa zas tak nepálí. Horší pro mocné je, že v této zemičce už skoro co není tunelovat a možnost prodat les nastojato jim ted komplikují jak ochranáři tak kůrovec.

M. Andreas 26.5.2011 17:35

Fakt husty

Nestacim se divit, jake texty jsou lide schopni napsat a uverejnit. Pan autor do toho jeste zapomnel napsat, ze UFOnem z Rosewalu byl rusky liliputan (a Bursik je jeho vnuk). Blabol na n-tou.

F. Eliáš 26.5.2011 17:45

Re: Fakt husty

Soudím, že vám dává stát část mých daní za to, že ničíte přírodu této země a tváříte se, že ji chráníte.

V. Říha 30.5.2011 19:09

Re: Fakt husty

Kdybyste zformuloval věcnější výhrady a argumenty, mohl bych Vám odpovědět.

P. Rajman 26.5.2011 15:16

Ochranářský extensivismus ( chamtivost ) - get back

Kdyby ochranáři přírody nepodléhali v a po roce 1989 megalomanii, kterou v nich účelově podporovala těžařská lobby, museli by si přiznat, že pro navrhovaný způsob ochrany je park neúměrně veliký.  Nechat pak lesáky hospodařit v režimu CHKO a národní park omezit na nejcennější zóny ( projevit pokoru ) by byl býval a zůstává nejprofesionálnější přístup k této oblasti. Místo toho se ochrana nadále zneomožňuje extensivistickou arogancí, která silně poškodila její svého času oprávněné renomé.

V. Říha 30.5.2011 19:18

Re: Ochranářský extensivismus ( chamtivost ) - get back

Myslím si, že cílem lesnického "hospodaření" v NPŠ by mělo být převést postupně porosty do stavu blízkého přírodnímu tak, aby les během CELÉ té doby plnil své funkce lesa, a tedy zůstal lesem. Nezáleží na velikosti NP, záleží na cílech! (A cílům pak jsou přizpůsobovány nástroje.) V současnosti se na tisících hektarů NP jedná o les jen z titulu kategorie půdy vedené v katastru. Les se samovolně spolehlivě obnovuje jen asi na třetině výměry dosud zničeného lesa, zbytek je buď zalesněn uměle, nebo se jedná o nárosty vzniklé ještě před odumřením mateřského porostu, nebo se nezmlazuje vůbec.

V. Václav 26.5.2011 14:15

Problém Šumava

 Zatím nemám dosti informací, takže se v úloze Dr. Stránkého nevyznám. Trochu mám dojem, že začíná fungovat zdravý lidský selský rozum. Je toiž dokonalá blbost řešit sitruaci oběma diametrálně se lišícími metodami - totální kácení versus bezzásahové hospodářství. Totální kácení může mít za důsledek, že se už zpátky nevytvoří patřičný lesní ekosystém, půdním makro i mikroedafonerm počínaje zvěří a stromy konče.

Bezzsásah si mohozu dovilit v Rusku, USA , KAnadě či Švédsku, ale v této malé přelidněné zemičce ne. NAvíc ani Boubín nebyl prales, možná před několika sty léty

Vždy si vzpomenu n Josefa Vavroučka a jeho zdravé názory. Škoda, že tak brzy skonal a že není takových Vavroušků více. Nejhorší je, že veškeré současné lidské snažení a hemžení obvládá pachsprostý nelítostný, bezohledný a chamtivý Byznys. Příroda, bohužel, reaguje na různé trendy a zásahy s určitým fázovým skluzem, který může mít velice závažné důsledky. Ale není to pouze Šumava, je to celá tahle zem, ke které se lidsktvo chová tak, jak se chová k sobě samému.

   Je to smutek a dá to hodně práce, nákladů a času, než nebo pokud se tento Augiášův chlév vyčistí. 

P. Čulík 26.5.2011 8:20

A co si vzít příklad z Krkonoš, Krušných hor a Jizerek?

Pamatuji ty hory krásně zalesněné, pak kalamity, kdy ze začalo houfně už od začátku 70tých let kácet, byly tam hrozné holiny, říkal jsem si, ty hory jsou pro mne navždy ztraceny. A začalo se vysazovat a z letadel sypat vápenec. A teď se nestačím divit, Krkonoše kolem Černé hory zase zarůstají, tam, kde byly před 20-25 holiny, je slušný mladý les. Důvod kácení byl jiný, kyselé emise, ale když už je suchý les, tak je snad jedno, jestli od kůrovce nebo emisí. Co se osvědčilo: vykácet mrtvý les, nechat tam pařezy, nasázet nové stromky a počkat 20 let. To je doba, po kterou řeší Šumava. Kdyby se neřešilo a před 20ti lety vykácelo a vysázelo, tak teď by nebylo pomalu co řešit, stejně jako v Kušných, Jizerskách a Krkonoších.

B. Rybák 26.5.2011 10:20

Re: A co si vzít příklad z Krkonoš, Krušných hor a Jizerek?

Před 20 lety nebyl žádný rozumný a většinou (místního) obyvatelstva přijatý důvod kácet víc než např. před 40 lety. Dodnes se o tom "znalcům" většinu přesvědčit nepodařilo takže to o co v tomto problému jde možná nejvíc, je demokracie (tu ekologisté nenávidí víc než lesníky).

V. Václav 26.5.2011 14:24

Re: A co si vzít příklad z Krkonoš, Krušných hor a Jizerek?

 Vážený pane, problém je v tom, že se opět vysazuje smrk, který před nástupem Harrachových hajníků nebyl ani v Krušných, ani v Jizerských  horách, ani v Krkonosích zastoupen. Byly tu převážně bučiny, JAvor Klen, z jehličnanů Jedle.

Ty lesy však fungovaly, protožebyly pečlivě těmi hajníky obhospodařovány jako umělý lesní ekosystém. Porosty byly na základě 100 letých taxačních plánů kontinuálně omlazovány. Dnes mají téměř všechny porosty 70 - 90 let stáří. Současná surová, bezcitná těžba a postoj člověka k lesu nemůže přinést nic dobrého.

Jedinou možností je citlivé lesní hospodářství a návrat ke klasickému lesnictví s tím, že mechanizmy, které jsou bezesporu šikovné a ulehčují práci, musí pracovat na zpevněných složištích, kam se bude dřevní hmota přibližovat šetrným způsobem.

P. Rada 26.5.2011 17:47

Re: A co si vzít příklad z Krkonoš, Krušných hor a Jizerek?

Ani to ale nezabrání devastaci smrkových porostů. Klima vykazuje zvláště posledních 50 let růst teploty, odparu a tím deficit srážek. Tento trend bude pravděpodobně dál pokračovat až do konce století. Spolu s tím stále roste kyselost podloží od NOx a to smrk nemůže ustát. Je možné si všimnout jak mnohde velmi přesně s nadmřskou výškou končí výskyt porostu. Dlouhodobá změna o 1C tlačí smrk o cca 150m výše a oproti období jeho výsadby se tato hranice posunula už o 300m a do konce století ještě by teplotní hranice mohla vzrůt o dalších cca 400m. V těchto výškách je ale už nízký půdní profil a proto vysoká citlivost na okyselení a také na vývraty, polomy.... Dusíkaté depozice navíc přinášejí rychlejší růst ale při vyšší lámavosti která rovněž kůrovci nahrává spolu s rostoucí pravděpodobností extrémních klimatických jevů.

V. Říha 30.5.2011 19:28

Re: A co si vzít příklad z Krkonoš, Krušných hor a Jizerek?

Vždy se snažím hledat řešení a odkazy na globální oteplování ani ostatní Vámi uváděné důvody nepovažuji za dostatečné a oprávněné pro odumírání lesa po masivním náporu kůrovce. A nadmořská výška je pouze jedním z faktorů, které určují horní hranici lesa.

V. Dostál 26.5.2011 18:23

Re: A co si vzít příklad z Krkonoš, Krušných hor a Jizerek?

Jedle byla vždy minoritní koniferou. Bučiny jako takové, tedy 100 % porosty buku zcela jistě též nikdy neexistovaly. Nějak se s tím smrkem smiřte, pokusy sázet jiné, domácí stromy hraničí s fanatismem. Les, zvláště pak na horách, by měl být přiměřeně smíšený.

K. Janyška 26.5.2011 7:29

Śumava nemá žádnou naději ! Budeme ji muset zbourat, osle... Dzp.

J. Hruška 26.5.2011 7:17

Co je naděje?

Dobrý den pošumavští zálesáci. Nadějí pro Šumavu je zrušení celého Národního parku Šumava jako instituce. To, co má smysl ještě chránit, lze ochránit malými přírodními rezervacemi. Ostatní si ochrání místní obyvatelé, obce, soukromníci, pro člověka, turistu, běžkaře, lyžaře, dřevorubce, syna, vnuka.

Vyzývám k podpisové akci za vyvolání referenda o zrušení či zachování zločinecké zkorumpované instituce NPŠ nebo jak se jmenuje. Šumavu jako pohoří nikdo nezruší, k čemu je park za desítky miliónů ročně, ušetřme je pro naše děti. Zdař Bůh. Josef.

J. Skála 26.5.2011 13:18

Re: Co je naděje?

Mám zkušenost, že rozumný názor zde v diskusi nemívá žádnou odezvu. Tak bych chtěl být výjimkou a podpořit Vás.

Z. Rychlý 26.5.2011 13:47

Re: Co je naděje?

i já se k tomuto velmi rozumnému názoru připojuji.

PS. Závěry v článku mi přijdou hodně logická, tudíž si myslím, že pravdivé.

V. Říha 30.5.2011 19:03

Re: Co je naděje?

Děkuji

P. Rada 26.5.2011 6:53

Pochopení reality.

Realita je taková, že porosty smrku jsou celoplošně oslabené a to na rozdíl od pane Říhy dobře pochopil kůrovec. Stáský jen dělá co mu jeho maniakální založení velí ale tím trend nezmění. Realita je prostě taková, že s velkou pravděpodobností budou oteplení, imise... a tedy nedomyšlenosti díla  lidského pokračovat a tak mají smrky v celém Česku jen chabou naději, že do konce století se jejich porosty obnoví - zato kůrovec má všude plno práce aby co nejrychleji proměnil nemocnou hmotu zas na substrát pro novou generaci lesní.

B. Rybák 26.5.2011 10:09

Re: Pochopení reality.

I kdyby ty lesy byly oslabené, znamenalo by to jenom to, že je musíme chránit (přinejmenším tak, jak to úspěšně dělali předchozí generace). Vy ale zaměňujete příčinu (nedostatečnou obranu před kůrovcem) a následek, kterým jsou umírající stromy. V přírodě krása (rostlin) a (jejich) zdraví úzce souvisí. Proto i laický návštěvník Šumavy může s dostatečnou jistotou posoudit v jakém (zdravotním) stavu byly šumavské lesy před vpádem ekologistů a po něm. Stal se zločin a podle pravidel klasické detektivky je nutno hledat pachatele mezi těmi, kdo z toho měl prospěch a to byli především sami ekologisté (spousta teplých místeček s korupčním potenciálem), pro ně pracující a na vznikajícím problému parazitující vědci (granty na sledování smrti lesa) a spřátelené dřevařské firmy.

P. Rada 26.5.2011 13:32

Re: Pochopení reality.

Pane Rybák kůrovec i smrk jsou na této planetě pospolu už od konce druhohor. Člověk ale šumavskou smrkovou monokutturu vasadil zhruba přes stoletím. Za posledních 50let se navíc značně okyselila půda depozicemi SOx a NOx - ty nyní ještě dokonce rostou obdobně jak průměrné roční teploty a s nimi deficit srážek. Šumava má proto i na ryby mrtvé potoky.... Problém je totiž opravdu široký a doslova hluboký.

Granty vědcům ani Sráský ani Bursík.... ho sami o sobě nevyléčí a vyléčit nemohou. Mohou jen zmírnit či usměrnit vývoj nemoci která se pro smrkovou kulturu v našich klimatických šířkách dnes jeví fatální.

R. Langer 26.5.2011 12:07

Re: Pochopení reality.

Ano, po 20 letech hospodaření ekologistů jsou UŽ porosty smrku OSLABENÉ CELOPLOŠNĚ. Z čehož plyne, jak sám správně uvádíte, že: "... a tedy nedomyšlenosti díla lidského pokračovat a tak mají smrky v celém Česku jen chabou naději..." To jste vystihl velmi dobře, pane Rado, palec nahoru!

P. Rada 26.5.2011 13:36

Re: Pochopení reality.

Pne Langer ani překrucování toho co jsem kdy o Šumavě napsal Vám moc nejde.

Pročtěte si alespon něco o kůrovci od lidí na slovo vzatých či o vlivu depozic:

http://www.vesmir.cz/clanek/kurovci-milacci-evoluce

http://www.vesmir.cz/clanek/dusik-v-lesnich-ekosystemech

R. Langer 26.5.2011 14:07

Re: Pochopení reality.

No - shodneme se na tom, že kůrovec smrkům škodí, ne?

P. Rada 26.5.2011 17:31

Re: Pochopení reality.

Ne - takto to obecně neplatí. Kůrovec běžně - ve zdravém lese - selektivně vyhledává ty nejslabší, polámané, málo vytální ale vzrostlé. Na tyto pak přes feromony přivolává posilu - zvyšuje selektivně nálet aby efektivněji přemohl obranyschopnost oslabeného smrku a zajistil sobě přežití.

Pokud někdo či něco ovlivní vznik monokultůry stále se ještě nic neděje - zdravé stromy se ubrání i relativně silnému náletu. Jakmile dojde vlivem např. větrné kalamity k polomu... kůrovec se může přemnožit a napadnout další stromy o to intenzivněji. Pokud je i ten další les oslaben např po chemické depozici nebo klimatickém výkyvu - pokračuje vývoj dál tím dynamičtěji - kůrovcovou kalamitou - tj nadnormálním rozšířením kůrovce.  Analogicky fungují bílé krvinky v našem organismu. Jsouli v cestě lidské zájmy hospodářské, lze tuto kalamitu přibrzdit - metod je více a s různým dopadem.

V. Říha 30.5.2011 20:06

Re: Pochopení reality.

Skutečnost v lese není tak jednoznačná a přímočará, jak uvádíte. Kupříkladu Ips t. napadá při silném přemnožení i mlaziny (v NPŠ lze vidět) , a i 100% zdravý vzrostlý strom, "v nejlepších letech", se kůrovci neubrání, pokud je nápor příliš silný. (Jedno dvě včelí žihadla - pokud člověk není alergický! - jsou jen nepříjemností, tisíc žihadel končí fatálně.)

V. Říha 30.5.2011 19:58

Re: Pochopení reality.

Odkazy, které uvádíte, vedou na články autorů, kteří jsou těsně svázáni se současnou situací v NPŠ (JČ univerzita, Jakub Hruška z Geologické služby); jsou populárně psané a formulované tak, že některým informacím z nich může být porozuměno nesprávně.