28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

POLEMIKA: Ben Kuras na tenkém ledě

Před Vánoci, 21.12.2019, jsem v Neviditelném psu našel rozhovor s Benem Kurasem, který s ním vedla redaktorka mně neznámého media TopVip, Renáta Petříčková, a protože rozhovor nesl nadpis Ve světě sexu se pořád něco zábavného děje.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
K. Salajka 9.1.2020 16:57

Váš rozbor je sice erudovaný , ale vychází ze základně chybného předpokladu. Víra je prostředek k uchopení světa cestou lásky a nikoli poznání.

Samozřejmě je křesťanství monoteistické. Svatí jsou pouze kvalifikovanější boží zprostředkovatelé (v mojí církvi nikoli). Podstatou trojičního učení je překonání zdánlivého rozporu mezi Boží jedinečností a tím, že se Bůh projevuje Duchem svatým a sestoupil na zem v Božím synu, který byl ukřižován.

Pocitu, že je třeba přímých důkazů o Boží existenci, podléhají s Vám také mnozí teologové, nejen ateisté, kteří chtějí Boží existenci popřít.

Mariánský kut je sice nádherný, ale ve svém důsledku nahrazuje trojici čtveřicí a nastoluje otázku, jak mohlo dojít k neposkvrněnému početí, když zrození lidstva předcházel hřích Adama a Evy.

V. Klíma 11.1.2020 1:43

Díky ze hezký příspěvěk.

Boží cesty jsou plné tajemství, která jen neuměle "osaháváme" a čím víc se je snažíme systematizovat, tím klopotněji naše snaha vychází.

Neposkrvnění početí Panny Marie počítám za jedno z těchto tajemství, kterému můžeme věřit nebo nemusíme, neboť "víra je prostředek k uchopení světa cestou lásky a nikoli poznání".

V této vaší větě je jasně řečeno, co je důležitější, zda poznání (vždy částečné; bude překonáno) nebo láska (kterou i apoštol Pavel staví nejvýše).

I. Novák 9.1.2020 14:19

Nezkoumá autor také kolik andělů se vejde na šičku jehly, byť si ten správný počet odhlasovali tehdejší "vědci" už ve středověku?

P. Remeš 9.1.2020 16:00

Zní to možná legračně, zejména pro někoho, kdo se úpně neorientuje v základních fmatematicko fyzikálních konceptech. Otázka kolik (bezrozměrných) andělů se vejde na jednu (bezrozměrnou) špičku jehly je vlastně otázkou, kterou bychom v dnešním jazyku formulovali jako: Kolik odlišných bodů lze "umístit" do jednoho bodu. Z hlediska základních geometrických axiomů matematiky rozhodně nejde o banální nebo nesmyslný problém ...8-o

V. Čermák 9.1.2020 22:42

Špička jehly symbolizuje 1 Bod a 1 bodu přísluší 1 anděl. Kdo neví, spíše ani nechápe, rád se posmívá

P. Remeš 10.1.2020 8:25

To je ale ta otázka. Zda bezrozměrnému místu náleží jedna bezrozměrná entita, nebo naopak mu může náležet nekonečné množství. Jde o otázku, co to vlastně je bod, jak existuje, když nemá žádnou rozměrnost ....

M. Valenta 9.1.2020 14:04

Pro Někoho kdo nastavil čtyři základní fyzikální konstanty tak šikovně, že se zde dnes můžeme hádat o pitomostech, by asi nebyl problém to v Marii nějak zařídit. Ale proč vlastně?

A. Pakosta 9.1.2020 12:57

Pane Blažku, pan Kuras, právě proto, že je filolog, na rozdíl od vás ví, že český genitiv není jen (jak tvrdíte vy) "koho, čeho" , nýbrž "koho, čeho, čí" Takže šlo o čí početí - její, tedy Panny Marie, a každý ví, že ONA POČALA, nikoliv že "byla počata", jak se patrně snažíte vložit p. Kurasovi "do pera".

P. Remeš 9.1.2020 16:01

Každopádně se Benjamin Kuras hloupě mýlí, byť na omluvu mu lze třeba uvést, že se dal svést gramatickou strukturou češtiny ....

P. Remeš 10.1.2020 8:48

Všichni jsme byli počati, to snad nikdo nezpochybňuje. Tedy i Ježíšova matka byla počata. K tomuto početí se vztahuje věroučný článek o její uchráněnosti od řádu dědičné viny.

P. Zinga 9.1.2020 12:47

Někdo jako Ježíš pravděpodobně existoval, rebel a byl popraven.

Další je báchorka. Proč nejsou žádné soudobé záznamy a první písemná zmínka o něm je až 30 let po jeho smrti?

První křesťané byli -v očekávání příchodu Krista ještě v jejich věku-nihilisté a jako takoví státem potíráni. A vzhledem k životní úrovni většiny z nich se nedivím, že se těšili na onen - lepší-svět. To zůstalo a tudíž nechápu, proč věřící brečí nad úmrtím blízkého...

P. Remeš 9.1.2020 16:04

Pokud nechápete plačícího věřícího, pak psychologicky vzato jste poměrně dost insuficientní člověk ... Nebo to chápete a pouze nyní rozséváte bonmoty :-/

P. Zinga 9.1.2020 18:59

Vysvětlete mi, proč pláče, když ten nebožtík je v ráji?

Pláčete nad někým, kdo vyhrál dovolenou na Havaji?

P. Remeš 10.1.2020 8:23

Je prokázáno, že věřící lidé se méně bojí smrti, než lidé nevěřící. Ad absurdum matky zabitých islámských teroristů se zhusta nad smrtí svých synů radují. Takovou víru ale asi oba vnímáme jako nepříliš zdravou, fanatickou. Zdravá náboženské víra lidskost neubíjí, spíš ji zjemňuje a prohlubuje ...

V. Klíma 11.1.2020 1:46

Pláčou, neb jim jistota víry pomáhá volně projevit autentické emoce a žal nad tím, že onen člověk odešel (třeba i "předčasně") a už se s ním na této zemi neshledají.

Zdá se to nepochopitelné?

J. Ráž 9.1.2020 10:27

Veškerá tvrzení, která se snaží vyvrátit různými "vědeckými" důkazy, že něco nehmotného, pro co se vžilo označení Bůh neexistuje a ani existovat nemůže, vyplývá z přestav o Bohu, které mělo lidstvo před nástupem realistické vědy. Věda sice nezvratně vyvrátila některé mýty, které o Bohu v náboženských komunitách přetrvávají, ale existenci něčeho, co je všudepřítomné a ovlivňuje to celý vesmír, nejenom nevyvrátila, ale nejnovější objevy astrofyziků existenci něčeho takového předpokládají.

Ti, kdo si Boha stále představují, jako jakéhosi dobrotivého dědušku, sedícího někde na nebi, který na nás kouká odměňuje dobro a trestá zlo, zamrzli ve středověku. A je jedno, zda se jedná o ty, kdo na něco podobného skálopevně věří nebo o ty, kdo existenci Boha razantně odmítají.

P. Princ 9.1.2020 11:46

Máte pravdu, že vědci předpokládají existenci něčeho, co je všudepřítomné a ovlivňuje náš vesmír, protože vědci byli a jsou v naprosto drtivé většině nábožensky založení lidé, anebo jsou to "něcisté". Nicméně ryzí přírodověda ve svém celku končí (nebo začíná, chcete-li) kdesi na Planckových škálách, a co je mimo ně, přenechává filosofii.

J. Jurax 9.1.2020 19:26

Ano.

A může existovat něco, co není hmota nebo energie?

I myšlenka je "jen" chemie a elektrické potenciály v mozku ...

V. Čermák 9.1.2020 22:46

A vy tomu Věříte...

J. Jurax 10.1.2020 2:01

No, ptám se. Rád si vyslechnu fundované názory jiných.

V. Klíma 11.1.2020 1:26

Může existovat myšlenka mimo hmotu a energii? Podle mě jednoznačně ano, chápeme-li myšlenku jako formu informace.

Jednoznačně souhlasím s tezí, že informace, tedy "myšlenka" je první a hmota / energine / zákony přírody a jsou jejím projevem.

Opačný (čistě materialistický) přístup implikuje absurdní představu, že první byl funkční program a ten teprve jaksi zpětně doplnil svoji vlastní definici.

J. Jurax 11.1.2020 10:43

A jaký uvažujete nosič té informace, když to není hmota ani energie?

J. Jurax 11.1.2020 10:46

A Vašemu poslednímu odstavci jaksi nerozumím. Mohl byste to nějak rozvést?

V. Klíma 14.1.2020 23:32

Odpovídám pozdě, takže už si to asi nepřečtete, ale asi takto: 1) když na mistrovství světa v počítačové hře (nyní disciplína sledovaná statisící až miliony fanoušků) někdo vyhraje, myslíte si vážně, že výhra spočívá pouze ve změně orientace malinkaté plošky magnetického pole někde na harddisku na serveru v Singapurunebo je její skutečná - myšlenková či duchovní - hodnota poněkud vyšší?

(Můžete uvést peněžitou výhru, ale o té se doufám nebavíme)

2) dle zákonů informatiky - neexistuje program bez programátora a kdo není slepý nebo zatvrzelý, ten přeci nemůže nevidět to obrovské množství informací a řádu, s nimiž byl náš svět stvořen.

J. Jurax 15.1.2020 17:20

Ano, výhra spočívá pouze ve změně orientace malinkaté plošky magnetického pole někde na harddisku. Akorát že ten vyhravší z toho má radost. Myšlenková či duchovní hodnota je individuální. Obé - změna orientace a ona hodnota myšlenková či duchovní - jsou nepoměřitelné, takže psát že myšlenková či duchovní hodnota je vyšší je chyba - nemáte zavedenu míru.

Existuje program bez programátora - samoučící stroje ... :-)

Ono "obrovské množství informací a řádu" jsou přírodní zákony. Na jejich základě náš svět vznikl, nikoliv byl stvořen. Stvoření předpokládá vědomou činnost nějaké entity, kterou ale zase stvořil někdo nad ní - kde by se jinak vzala - a tak dál ad infinitum. Ledaže by nejvyšší z těch tvořících entit vznikla díky přírodním zákonům. Jenže to je tak námět pro scifi nebo potrava pro plytké mudrování pfilozófů.

V. Klíma 15.1.2020 20:00

Odpovím velice stručně - ony "přírodní zákony" nejsou ničím jiným, než obrovskou sadou informací.

Kde se podle vás ty informace vzaly?

V. Klíma 15.1.2020 20:19

Jinak příklad se samoučícími stroji je samozřejmě nesmyslný - ty stroje někdo navrhl a učí se podle již existujícího řádu.

P. Dvořák 9.1.2020 10:19

Dnes již víme, že Zemi tehdy navštívili mimozemšťané vybavení nejmodernějšími počítači a u panny Marie došlo pomocí 6D techniky k ePočetí.

R. Meišner 9.1.2020 8:40

tak to shrňme. 1.jakékoliv náboženství pramení z nevědomosti. dalo se to pochopit před dvěma tisíci let, dnes už méně. 2.lidé milují příběhy. čím záhadnější, tím lépe. 3. příběh o Ježíšovi (pokud vůbec někdo takový žil) skvěle zapadá do tehdejší poptávky. 4. první evangelium o Ježíšovi bylo napsáno cca 60 let po jeho údajné smrti. do té doby bylo předáváno ústně. zkuste si předávat ústně nějaký příběh 60 let, budete hodně překvapeni jeho konečnou podobou. 5. všechny války na zemi byly zaštiťovány Bohem.kdyby to nebylo tak tragické, bylo by to legrační. 6. největší záhada--jak může být lidstvo tak chytré a hloupé-zároveń? (zkráceno).

R. Langer 9.1.2020 9:12

Vtip je v tom, že člověk vlastně obecně vůbec chytrý není. A velká většina jedinců, a tím jsem si naprosto jistý, vůbec nestojí o to, aby se chytrými stala. Ba právě naopak. A ještě je na to hrdá. Ale tak je to od počátku dějin, to není žádný výmysl moderní společnosti, jak se tady mnozí snaží prezentovat. ;-)