28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

ROZCESTNÍK: Apuseni aneb Rumunská romantika s Alpinou 2016

V kopcích se pasou krávy a ovce, zvoní zvonečkama a jsou volně, nijak neohraničený. Sem tam nějaká salaš mezi kopci...

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Crossette 14.2.2018 19:23

teda to musel být "pochod"

který potřebuje vytrénované nohy. Já jít ledovou "jeskynní" vodou pár minut (i kdybych byla o mnoho mladší), k tomu vlhkost a chlad od skal - tak bych určitě skončila se zánětem močového měchýře. To jste byli předem upozornění, že budete šplnat nahoru a dolu pomalu jak kamzící? Vždyť na sebe cestovka (jela jsi s ní ,ne?) vzala pěkné riziko, že se nikomu nic nestane, že cestu zvládnou! Nebo jsou tohle zájezdy spešl pro nezdolné chodce? :) Krásné fotky !

Rozesmála mě věta "S komunikací nám pomáhá Italka, mluvící anglicky s náma a maďarsky se svým mužem, který překládá místním do rumunštiny". Umím si živě představit:)

Někdy v polovině 70tých let jsme s manželem Rumunskem projížděli. Krásná krajina Transylvanie a přespali jsme někde v Oradee. Moc detailů, co jsme viděli si už nepamatuji, ale jednu vzpomínku mám. Po snídani jsme se vrátili na pokoj, a nachytali pokojskou, jak se mi přehrabovala v kufru. No nestihla uskočit, tak se příznala a že prý mi chtěla ukrást jen punčocháče, že po nich moc touží. Nabídla se je tedy odkoupit. Tak jsem jí odpustila a punčocháče jí dala. Však jsem je tenkrát sama vozila do Prahy jako vítané dárky, takže jsem měla pochopení.

Z. Maw 15.2.2018 7:55

Re: teda to musel být "pochod"

Je pravda, že hlavní průvodkyně tenhle zájezd jela předtím jen jako pomocná a tudíž v jeskyni ve vodě nebyla a nevěděla, že sestup je tak náročný, jenže pak už se nešlo vrátit, za náma ještě nějací místní - rumuni takhle rádi kempují kolem těch bister, stráví klidně víkend ve stanu u hlavní silnice a grilují ryby a chodí si na pivko do bistra - ale zvládli jsme to všichni a kde měl někdo problém se ostatní snažili pomoct.

Většinou já na těchto zájezdech bývám nejpomalejší, nejméně trénovaná:)

Tak vzpomínka z Rumunska je částečně smutná a částečně asi dokresluje tu chudobu, že vlastně i pro nás tak běžné silonky pro místní bylo něco nevídaného, drsné západní zboží, pro které se nedalo odolat... Krásně jsi to s pokojskou vyřešila:)

Z. Maw 14.2.2018 14:48

a ozivit trochu trocgu vzpominky :)

T. Zana 14.2.2018 14:04

Vzpomínám

jak brácha byl za totáče v Rumunsku v horách. Tehdy nebyli zvyklí na to, že by v krámech bylo kdovíco, ale říkal, že takový vzduchoprázdno neviděl... tam neměli prostě nic. Zaplaťpánbůh že je to za námi. Jo a taky že takovou... jak to nazvat, no prostě sr...čku měl taky prvně (potom, co je dobří lidé vzali k sobě na večeři :-)))

Krásně jsem si s vámi zacestovala!

Tak doufám, že nás čeká ještě rok 2017 ;-) A co plánuješ letos?

Z. Maw 14.2.2018 14:45

urcite rok 2017 je v poradi :) letos planuju s cestovkou rilu a pirin nalehko po chatach na tyden, v bulharsku sem nikdy nebyla

J. Fialová 14.2.2018 21:43

Re:

Rila a Pirin je skvělá volba :) Také jsme tam kdysi courali, tři týdny, spávali pod širákem, v chatách nakupovali krmivo. A věru nalehko - jen s usárnama. Turisti s krosnama se divili i ušima :) Joj, vloni bylo už čtyřicáté výročí toho vandru...

Z. Yga 14.2.2018 22:05

Re:

Jarko! A proč o tom nepíšeš?!! To musel být skvělý čundr.

A. Bytová 14.2.2018 14:03

V Rumunsku

ve vnitrozemí jsem byla kdysi v dobách skoro fosilních, ale dodnes na to nadšeně vzpomínám. Neregulované řeky, téměř liduprázdné hory, nedotčená příroda. Skoro se nezdálo, že je to v Evropě ještě vůbec možné. Ale, ano, včetně té děsné domorodé bídy.

Dík za článek, aspoň takhle lze pro mě teď nakouknout.

Z. Maw 14.2.2018 16:21

Re: V Rumunsku

nakouknout, a oživit vzpomínky:)

K. Miháliková 14.2.2018 13:57

Názvy

Len ma tak napadlo, že "Cetatile ponoruluj" znie ako niečo, čo si vymysleli páni Smoljak a Svěrák do Marečka alebo Tajomného hradu v Karpatoch (a nie ako seriózna rumunčina) :-)

A. Bytová 14.2.2018 14:09

Re: Názvy

To byl Jiří Brdečka, ten Tajemný hrad v Karpatech, též tvůrce Limonádového Joe. Naprostej génius. :)

K. Miháliková 15.2.2018 7:14

Re: Názvy

Dakujem Abyt!

Z. Yga 14.2.2018 17:00

Re: Názvy

Něco jako metelesku blesku Hujer (:o)))

A. Lex 14.2.2018 13:28

Nádhera!

Chodila jsem po různé přírodě celý život. Proto je tak těžké se smířit, že už je všechno jinak. Takže díky za článek!!!

Z. Maw 14.2.2018 13:37

aspon to i znas jinak a muzes slwdovat zmeny :) doufam, ze ne vzdy jsou k horsimu

E. Šusová 14.2.2018 12:50

Mawe!!

To je zase taková nádhera nádherná!!Tvoje články a fotky to se nikdá nevochodí. Opravdu úžasný, krásný nádherný a člověku to dovolí aspoň trochu ochutnat z toho, co nikdy neudělá, ale moc se mu to líbí. Vážně paráda. Umíš to navíc zachytit na fotkách tak, že si to člověk hodně užije.

Z. Maw 14.2.2018 13:37

dekuju

E. Šusová 14.2.2018 13:41

Re:

no to my spíš děkujeme:-), páč podívat se takhle zadara- myšleno bez námahy - do takových míst, to je moc prima.

M. Pajakerryková 14.2.2018 12:23

Do Rumunska

jezdí často a rád můj bývalý englištýčr.

Prý rumuni si nedělali starosti s mapama a prý asi taky vědomě mátli nepřítele

opět hezký výlet :)

Z. Maw 14.2.2018 11:50

a komu se libi clanky a rad by nejaky takovy vylet taky absolvoval - chybi mi partak na vandry po cr a spriznena duse na zajezdy s cestovkou... tak pokud by naaahodou nekdo odsud na tom byl stejne :)

Z. Jenny 14.2.2018 11:00

Díka za Rumunsko,

bezva fotky, exotická pouť po krajině protikladů. Zažila jsem tam podobné dobrodrůžo v roce 2010, jsem měla možnost navštívit české

vesnice v Rumunsku a projít se krajinou, kam byli Češi vylákáni za snovým majetkem polí,lesů,luk a strání a na místo blahobytu je čekala ta nejtvrdší práce s vyrváním krajiny do krajiny, která je pak musela živit.

Ale ta krása nezničené přírody byla neskutečná.

Z. Maw 14.2.2018 11:22

tam bych se nekdy chtela pidivat a moc je obdivuju, ze tam porad zustavaji, zivot tam musi byt narocny

Z. Inka 14.2.2018 11:40

Re:

Znám manžele - asi v našem věku. Její maminka ovdověla a protože tam panují jiné poměry i rodinné, povolala dceru, aby se přijela starat o hospodářství. Oni oba přes 30 let v Čechách, nechali tady syna s vnoučaty, komfortní barák a odjeli do Rumunska starat se o hospodářství. A to asi tak o 50 let zpět, tam se stará o hospodářství jako u nás po válce. Až jednou maminka odejde, oni se vrátí sem, ona bude mít minimální důchod, protože jí bylo 50, když se musela vrátit.

Z. Maw 14.2.2018 12:12

maminka za nimi do cech nevhtela?

K. Miháliková 14.2.2018 13:55

Re:

Asi tam išlo o zachovanie tej pôdy a hospodárstva ("gruntu"), niektorí ľudia to tak majú aj dnes...

Z. Iva 14.2.2018 10:56

Rumunskem jsem

jen projížděla vlakem při cestě do Bulharska, dávno tomu, bylo to na začátku osmdesátých let. Nepříjemná vzpomínka - na hranice jsme dorazili v hluboké noci, do vlaku vtrhli vojáci a se samopaly, či co to bylo, řvali "pašaporta". Prohledávali vlak, zavazadla, jeli s námi přes Rumunsko k dalším hranicím... Brr.

K. Miháliková 14.2.2018 11:16

Re: Rumunskem jsem

Presne tak si to aj ja pamätám, rovnaká situácia, cesta vlakom do Bulharska. Utkveli mi v pamäti ešte nekonečné lány riedkej vysušenej kukurice, tlupy detí, čo behali žobrajúc okolo vlaku a hádzali kamene keď nič nedostali a v stanici šplhali na zábradlia medzi koľajami a cez otvorené okná ukradli na čo dosiahli. A ošarpané paneláky so strechami, ktoré boli husto posiate anténami všetkého druhu...

Z. Iva 14.2.2018 12:06

Re: Rumunskem jsem

Jo, ty lány kukuřice taky pamatuju, zdálo se, že ten vlak je pořád na jednom místě. ;)

Z. Maw 14.2.2018 11:23

ted je to jine. par, co si zpomel pasy uplatil pohranicniky pivem :D

Z. Asteris 14.2.2018 10:49

Paráda!

Muselo to být nádherné, dík, že ses podělila. Takovýhle výlet vám závidím :) .