28.3.2024 | Svátek má Soňa


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
EW 4.7.2007 23:13

Svensmark

Interview se Svensmarkem ohledne kosmickych paprsku a jejich vlivu na mraky a klima:

http://discovermagazine.com/2007/jul/the-discover-interview-henrik-svensmark/article_view?b_start:int=0&-C=

Rudý gentleman 4.7.2007 18:54

Pro LM (Gaia), viz příspěvek dole

Pane LM, jinak z prací jiných autorů, kteří s hypotézou Gaia běžne pracují např. geolog Peter Westbroek, "Život jako geologická síla" (vydal Dokořán).

Rudý gentleman 4.7.2007 18:49

Ještě k tomu "šarlatánství" teorie Gaia

Dostala se mi do rukou kniha Fritjofa Capra, Tkáň života (Web of Life, nakl. Academia). Je to teoretický a kvantový fyzik, který se zabývá také hlubinnou ekologií a udržitelností života. V knize s teorií Gaia pracuje jako se zcela běžnou teorií, takže se domnívám, že váš odsudek této teorie je trochu předpojatý (samozřejmě chápu, že teorie má své kritiky). Zakladatel této teorie Lovelock vyšel ze srozumitelné myšlenky. Jako chemik měl za ůkol pro NASA v 60.letech vyvinout přístroje umožňující hledání života. Protože věděl jak zvláštně vypadá atmosféra na Zemi (došlo mu, že je vytvořené živými organismy -byť v té době nevěděl jakými) a jak je proti tomu stabilní, chemicky neměnná atmosféra Marsu, navrhl, že stačí provést spektrální analýzu atmosféru Marsu dalekohledem ze Země. A že tedy nutné posílat tam sondu. Což bylo proti zájmům NASA -ta tam sondu přese všechno vyslat chtěla. Výsledek sondy potvrdil Lovelockův názor, že na Marsu život není.

Lovelock jako jeden z prvních došel k poznatku autoregulace Země. Jako astrofyzik věděl, že za celou dobu existence života planety na Zemi (4 mld let), Slunce zvýšilo produkci tepla o 25% . Přesto, po celou tuto dobu zůstala na Zemi teplota příznivá pro život. Vytvořil tedy hypotézu, že země je schopna regulovat svoji teplotu, salinitu oceánů a složení atmosféry.

Později začal Lovelock spolupracovat s mikrobioložkou Margulisovou, která udělala průlom do tehdejšího chápání atmosféry. Dle jejího názoru nejen kyslík, ale i ostatní plyny v atmosféře jsou produkty života. A troposféra je systém produkovaný a regulovaný životem. Život vytváří a mění prostředí, kterému se pak adaptuje.Prostředí pak zpětně působí na život, který se v něm rozvíjí a roste.

Lovelock vyšel z podobných myšlenek jako třeba Prigogin. Nemyslím, tedy že je to teorie šarlatánská. Ostatně Capra ji ve své knize důsledně nazývá jako teorii vědeckou. Spíše je zjevné, že z nějakého dúvodu vadí konvenčním vědcům. 

krtek 4.7.2007 15:00

prezident zase vedle

Klimatologové odmítli názory prezidenta Václava Klause, který považuje diskuse kolem oteplování za hysterické a míru vlivu člověka na klima zpochybňuje.

Čeští vědci vycházejí ze souhrnu informací, které posuzuje Mezivládní panel pro změny klimatu. "Nevšiml jsem si, že by (na světě) existovala skupina vědců, kteří by byli schopni tato fakta zpochybnit," uvedl Ladislav Metelka z Českého hydrometeorologického ústavu.

Jaroslava Kalvová z Karlovy univerzity srovnala skeptické hlasy s postoji široké veřejnosti k otázkám vlivu prašnosti a emisí na lidské zdraví v druhé polovině 20. století. Ředitel Centra pro otázky životního prostředí UK Bedřich Moldan, který je senátorem ODS, nechtěl Klausovy názory příliš komentovat.

I přes plánované snižování emisí oxidu uhličitého v nejbližších letech se podle Moldana proces nezastaví nejméně v příštích 20 letech. Je proto třeba vedle snižování emisí na změny se připravovat. Vedle změn v zemědělství lze podle Moldana očekávat například úpravy ve stavebnictví. Kvůli větší intenzitě větru bude podle něj například třeba změnit normy pro stavbu střech. Veřejnost by se měla připravit také například na větší množství patogenů.

Rudý gentleman 4.7.2007 20:52

Re: prezident zase vedle

Já osobně se připravuji na úspory za topení. A ve stavebnictví - to nebude nutné tolik zateplovat? Cement bude schnout rychleji? Stavební práce po celý rok? Nebudeme mít zimní chřipkové epidemie? Super!!!

Milda 3.7.2007 16:18

Já bych to viděl úplně jinak

Začněme odzdola - čistit potoky, lesy, třídit odpad, podporovat moderní technologie, dbát na pořádek kolem sebe, atd.... Toto je téma k velké diskuzi a práci.

Teoretické, podivně podložené pro i proti argumenty jsou jen kecama u piva. Ať si společenství vědců vytvoří ty své dvě milované hypotézy pro i proti a podloží je regulérními argumenty.

Ale s prostředím, kde žijí lidé by se mělo něco dělat.

krtek 4.7.2007 14:58

Re: Já bych to viděl úplně jinak

Řekl bych že vědci netvoří dvě hypotézy, ale nepřeberně hypotéz, nicméně prezidentem uváděný film překroutil výroky citovaných vědců natolik, že autorovi filmu hrozí žalobami.8-o

Jinak souhlasím - nekecat a dělat, nechť si pan prezident tlachá co chce. ;-)

Rudý gentleman 2.7.2007 10:43

Souvislosti trochu jinak

Pane LM. Podívejme se na to teď z trochu jiného pohledu. Uvedl jste, že průměrná globální teplota r. 2006 je 14,4°C. Je asi o 0,9 °C vyšší, než v roce 1860, kdy byla cca 13,5°C. To znamená, že za 150 let se odchýlila o 6,7%.

Za stejné období se světová populace zvýšila zhruba z 1,3 mld na 6,7 mld obyvatel. Tedy o 515%. Se všemi dopady, který růst takové populace musí mít - příslušně větší spotřeba potravin, rozsáhlejší zemědělství, větší počty hospodářského zvířectva. Vetší produkce spotřebních statků, energie, vody. S tím spojená přepravní aktivita atd.

a) Myslíte, že v odchylce teploty o 6,7% a nárustu populace o 515% je nějaká souvislost?Kauzalita, či korelace? Pokud ano, jaká? Lze ji kvantifikovat - a jak? Závisí růst teploty na populaci nebo růst populace na teplotě? Nebo jsou to veličiny nezávislé?

b) Jak se za těch 150 let změnila produkce CO2?  

Bob 2.7.2007 11:09

Re: Souvislosti trochu jinak

To je úsmevné miešanie hrušiek s melónmi. Teplota vzduchu sa nedá porovnávať v %, lebo absolútna nula je -273 °C. Čisto z pohľadu fyziky (radiative forcing zapríčinený absorpciou dlhovlnného vyžarovania Zeme), je zvýšenie koncentrácie CO2 v atmosfére na dvojnásobok zodpovedné za rast priemernej teploty prízemnej vrstvy atmosféry o 2 až 3 °C. Za 150 rokov vzrástla emisia fosílneho uhlíka do atmosféry z takmer nuly na terajších 9 miliárd ton ročne, pričom z neho zostáva asi 50% v atmosfére v priemere až 120 rokov. Nie je dôležitý počet obyvateľov, ale to ako prisievajú k emisii skleníkových plynov do atmosféry mimo ich prirodzeného ročného cyklu. Ani dýchanie a ani konzumovanie a spaľovanie čerstvej biomasy (nie staršej ako 100 rokov) takmer vôbec neprispieva k rastu koncentrácie skleníkových plynov v atmosfére.

I.L. 2.7.2007 11:41

Re: Re: Souvislosti trochu jinak

Pokud plati "z pohľadu fyziky (radiative forcing...) je zvýšenie koncentrácie CO2 v atmosfére na dvojnásobok zodpovedné za rast priemernej teploty prízemnej vrstvy atmosféry o 2 až 3 °C" a skutecny narust za 150 let cini jen 0.9 stupnu - pak zaplatpanbu za za ty emise, chrani nas

pred silnym ochlazovanim (o 1 az 2 stupne) ktere by jinak nastalo

a melo nedozirne dusledky napr. na zesilovani arktickeho ledu apod. :-P

Bob 2.7.2007 11:46

Re: Re: Re: Souvislosti trochu jinak

Vážený pane, z vašej strany ide o príliš zjednodušené chápanie týchto procesov. Uvádzam analógiu: Je dobré keď v zime nevetráme miestnosti s väčším počtom ľudí? Podľa vás áno, lebo sa tým zvyšuje teplota v miestnosti.

I.L. 2.7.2007 16:02

Re: Re: Re: Re: Souvislosti trochu jinak

Pane Bobe, prestante prosim  myslet za druhe ("Podle Vas ano, lebo...)

a drzte se tematu (charakterizace, kde a jak   se "globalne otepluje") dekuji

LM 2.7.2007 16:12

Re: Re: Re: Re: Re: Souvislosti trochu jinak

... kde a jak se "globálně otepluje"... ;-D;-D;-D

I.L. 2.7.2007 16:25

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Souvislosti trochu jinak

Proc tri smajliky? U zeme se  globalne otepluje, ve stratosfere ochlazuje atd.

Rudý gentleman 2.7.2007 12:04

Re: Re: Souvislosti trochu jinak

Obávám se, že hrušky s melouny mícháte vy. Což mě u vědce překvapuje. Jak jste si všiml, neporovnávám teplotu od absolutní nuly - už jenom z důvodu, že nevíme jaký je absolutní strop. Podobně jsem neprovedl výpočet populace od bodu nula (tedy nula obyvatel).

Ten výpočet se drží jen posledních 150 -ti let, tedy období, o kterém klimatologové již tvrdí, že za ně mají relativně spolehlivá měření teplot.  Demografické propočty jsou samozřejmě dlouhodobější - data jsou delší než 150 let. Ale protože pro srovnání se dá použít jen omezeně dlouhá řada údajů globální teploty - použil jsem řadu 150 let. Mimochodem, zhruba to odpovídá "industriální éře". Pokud v časové řadě 150 let porovnáme odchylky dvou veličin -odchylku průměrné globální teploty  a odchylku populace, tak je snad dále mohu analyzovat a hledat v nich souvislost.Ne? Váš odkaz na absolutní nulu beru jako irelevantní, až na to, že při absolutní nule °C bude bude zřejmě celková populace také nula, nebude vůbec existovat žádná forma života, a zřejmě i nulová produkce CO2. Což je zjevná souvislost/závislost na absolutní nule.

Pokud tvrdíte, že globální oteplení souvisí s produkcí CO2, můžete to stejně dobře prokázat přes růst populace -  produkce CO2 bude ůměrně záviset na populaci (pokud nedojde k nějaké mimořádné situaci). Proč to tedy neanalyzovat?

Mimochodem, na úrovni bakterií (podstatná část biosféry) je vztah teplota-růst populace-produkce plynu zcela zřejmý (teplota podpoří růst bakterií a ty pak produkují i více plynu).Není to však opačné, že by plyn zapříčinil růst bakteríí a zvýšení teploty v živném prostředí.

Již z této produkce 11t CO2 na člověka je zřejmé, že pokud se populace za 150 let zvýší o 515%, musí se obdobně zvýšit  

LM 2.7.2007 12:15

Re: Re: Re: Souvislosti trochu jinak

Ne, hrušky s melouny mícháte pouze Vy. Vyjádřete si ty teploty kromě stupňů Celsia a Kelvinů třeba i ve stupních Fahrenheita nebo Reaumura. pro stejné teploty dostanete jiné číselné vyjádření a jiná procenta nárůstu. Takže Vaše výsledky jsou číselně závislé na tom,  v jakých jednotkách vyjádříte teplotu!! To je ve fyzice velmi podivné a proto se v podobných případech používá Kelvinova stupnice...

Rudý gentleman 2.7.2007 12:49

Re: Re: Re: Re: Souvislosti trochu jinak

Dobře. Budu tedy počítat v Kelvinech. Rok 2006 je 287,4 K  zatímco rok 1860 je 286,5 K. Tedy vzrůst globální teploty o 0,3%. Tedy ještě menší závislost na růstu velikosti populace.

Pokud budu počítat s Fahrenhaity, bude změna teploty 3% (tedy opět nižší než při přepočtu v  C - zřejmě jsem vám chtěl trochu dopřát). Reomíry již nechám na Vás.

Škoda, že v populaci není tolik možností, kterou škálu použít. Se čtyřmi teplotními stupnicemi jste trochu ve výhodě. Otázka je, která bude nejvhodnější pro alarmizaci společnosti.

Nicméně. při použití těchto tří škál, K, F, C, se %-ní odchylka za 150 let měnila 0,3% , 3% a 6,7%. Stále proti nárůstu populace o 515%. (o 5,4 mld. jedinců). Souvisí tedy růst globální teploty s růstem populace?

Bob 2.7.2007 12:17

Re: Re: Re: Souvislosti trochu jinak

Nepochopil ste - ak neemitujete do atmosféry fosílny uhlík, ale CO2 vzniknuté zo spotreby čerstvej biomasy, tak neprispievate vôbec k rastu skleníkového efektu atmosféry, pretože ide o recykláciu uhlíka medzi atmosférou a biosférou. Jedinou možnosťou je zmena prijatého CO2 na metán, prípadne na iné plyny, ktoré sú intenzívnejšími skleníkovými plynmi v atmosfére. Fosílny uhlík bol v atmosfére tiež ale počas vyše 200 miliónov rokov ho biosféra uložila do podzemných rezervoárov. My ho vraciame naspäť do atmosféry v nepomerne kratšej dobe. Teplota vzduchu sa nikdy neporovnáva v percentách, aj keby ste použili absolútnu nulu, je to fyzikálny nezmysel.

Rudý gentleman 2.7.2007 12:59

Re: Re: Re: Re: Souvislosti trochu jinak

Obávám se, že vy jste správně nepochopil smysl dotazu.Je to ten v naší diskusi úplně nahoře. Neptám se primárně na CO2. Ptám se, zda změna teploty může nějak souviset s velikostí populace.

Jistě chápete, že jiný jiný vliv na klima bude mít populace 1 jedince a populace 10 mld.

Produkce CO2 je až sekundárním projevem této populace. Můžeme ji pak analyzovat v dalším kroku. Zrovna tak jako produkci dusíku, vodních par a čehokoli jiného. A to jestli je horší produkce fosilního nebo nefosilního CO2,  bych nechal až jako krok třetí. Pro přehlednost diskuse. Nyní je to nepodstatné.

Rudý gentleman 2.7.2007 13:10

Re: Re: Re: Re: Souvislosti trochu jinak

V procentech vám to porovnám pro přehlednost, byste mohl lépe vidět souvislosti mezi změnou teploty a populace. Zrovna tak mohu uvést, že se teplota za 150 zvýšila 1,003 x (K), 1,03 x (F), 1,067 x (C), zatímco pupulace se změnila 5, 15 x. Nebo, chceteli v jednotkách, o 0,9°C a o 5,4 mld lidí,

Pokud budete chtěl vypočítat určitou korelaci, tak se vám v ní tyto poměry ať tak nebo tak stejně projeví.

LM 2.7.2007 13:13

Re: Re: Re: Re: Re: Souvislosti trochu jinak

Já nebudu chtít počítat korelace, změny teploty v procentech si diskutujte sám, je to blbost, jak už bylo dříve zmíněno.

Není důležitý počet lidí. Důležitá je celková produkce skleníkových plynů.

Rudý gentleman 2.7.2007 13:28

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Souvislosti trochu jinak

Produkce skleníkových plynů bude vyšší když je bude produkovat 1 člověk nebo 6 miliard?. Zřejmě byste musel přiznat, že pokud (skutečně) dochází k růstu teploty, je to důsledkem rostoucí populace. A že produkce plynů roste v závislosti na růstu této populace.A to je nepohodlné přiznání.  Celé vaše teze jsou takto postaveny na vodě. S vrozené zdvořilosti je však podobně jako vy nenazvu snůškou blbostí.:-) 

LM 2.7.2007 13:52

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Souvislosti trochu jinak

Rudý gentlemane, Vaše argumentace je pěknou ukázkou toho, že na "každou sebesložitější otázku existuje celá řada jasných, snadno pochopitelných nesprávných odpovědí".

takže - co vydechuje člověk? CO2. Kde se bere?

a) Z rostlin. Tím, že sníte rostlinu a uhlík v ní obsažený změníte na CO2 jen děláte to, co by se stejně stalo, až by ta rostlina uschla (zahynula). Tam by pak nastoupily rozkladné procesy, které produkují CO2 nebo metan (ten se ale v konečném důsledku změní také na CO2). Případně by se uhlík z rostliny nemusel vracet do atmosféry (tak nějak vznikala fosilní paliva)...

b) Ze zvířátek. Býložravci dělají jen to, co děláte Vy, když jíte rostlinky. Pokud sníte býložravce, můžete produkovat CO2, který ale už nemůže produkovat on. Navíc pokud by býložravec uhynul, zase rozkladné procesy, produkce CO2 a metanu atd., podobně jako u rostlin. takže zase jen něco malinkou rychlíte, ale rozhodně takhle nedostanete do oběhu víc CO2, než kolik ho v něm bylo dřív.

Takže na vodě jsou vaše teze, které já si troufnu nazvat snůškou blbostí... :-)

Rudý gentleman 2.7.2007 14:25

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Souvislosti trochu jinak

Teď nevím, jak tyto všeobecně známé informace souvisí s předchozí debatou, která se ještě ani CO2 netýkala. Že je CO2 průvodním, identifikační, znakem života je známá věc.  Zřejmě máte neobvyklou schopnost na triviální otázku odpovídat složitě anebo zcela mimo tu otázku, bavili jsme se o souvislosti teploty a populace. Tedy, zda změna teploty může uspíšit rozvoj populace či jí naopak v určité fázi uškodit. Případně, zda růst populace může zpětnou vazbou tuto teplotu ovlivnit.

Mimochodem, ty potraviny již dávno nejíme syrové. Je třeba je z nějakých zdrojů upravovat, pěstovat, kultivovat, přepravovat. To je možné na základě určitých technologií a využití energií, které jsou v dané době dostupné a účinné, Bez nich by takový rozvoj populace nebyl vůbec možný - takže spotřeba fosilních paliv bude zase jen dalším průvodním znakem rozvoje populace na určité úrovni. Pokud vegetaci nevrátíte ten CO2, který je nyní vázaný ve fosiliích, tak to prostě části vegetace bude chybět -nebo chcete-li, bude chybět část vegetace.

LM 2.7.2007 14:44

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Souvislosti trochu jinak

Celkovou sumu uhlíku v atmosféře + biosféře žádným dýcháním, pečením, vařením ani ničím jiným nezměníte. Změníte ji ale snadno spalováním fosilních paliv. Pokud je vazba mezi populací a intenzitou spalování fosilních paliv, pak tam závislost na populaci asi bude, to ano.

Nemusíme vegetaci vracet CO2 z fosilních paliv. Průběžně se jí totiž vrací její vlastní CO2 (nebo uhlík, chcete-li), ať je to přímo (rozklad rostlin) nebo nepřímo (dýchání či rozklad těl býložravců a masožravců).

Rudý gentleman 2.7.2007 15:08

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Souvislosti trochu jinak

Myslíte, že na pečení a vaření se již dávno nepoužívá energie z fosilních paliv? Elektřina z uhelných elektráren? Na pohon traktorů a kombajnů nebudete používat naftu? Na přepravu potravin ?Na chlazení potravin -dejme tomu opět elektřinou z uhelných elektráren (bez chlazení budete mít ještě větší ztráty -náročnost potravin na přípravu a produkce CO2 ´v jejím důsledku by zřejmě ještě vzrostla). Zcela abstrahujete od toho, že vytápění domácností, či příprava teplé vody, je v současnosti zcela závislá na fosilních palivech. Či v menším na vytápěním pomocí energie z jádra. Tato veškerá spotřeba fosilního CO2 závisí na celkové populaci. Jsem rád že to uznáváte. Čína a Jihovýchodní Asie v současnosti zabezpečuje svůj populační růst a s tím související energetickou potřebu výstavbou dalších MW elektráren- buď kogenerační (nafta/plyn), nebo uhelných. A nějaké to jádro či hydro.  Tedy, opět přímá souvislost mezi populací a spotřebou fosilního CO2.  

Máte pravdu, že CO2 nemusíme nutně vegetaci vracet z fosilních paliv. Zřejmě by to na ní vliv nemělo. Nadruhou stranu, ta fosilní paliva jsou právě dočasně deponovanou vegetací, jejíž CO2 se zpět do koloběhu nedostal - možná tato část vegetace někde chybí. Otázkou je jakou rychlostí by se měla zpět do koloběhu vrátit. 

LM 2.7.2007 15:18

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Souvislosti trochu jinak

Vždyť jsem to psal - pokud je souvislost mezi spalováním fosilních paliv a populací, pak ano. Bez spalování fosilních paliv ale nijak výrazně bilanci uhlíku nezměníte...

S tím fosilním CO2 je problém v tom, že všechno, jak to tu dnes je (příroda i člověk), se vyvinulo v podmínkách a do stavu, který s tím fosilním uhlíkem jaxi nepočítá...

Rudý gentleman 2.7.2007 15:56

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Souvislosti trochu jinak

V prvním bodu se shodneme.

V druhém bodu mám optimističtějčí názor - myslím, že by náhle uvolněný přebytek příroda zvládla.Stromy by měly možná více listí, větší průměr kmene a třeba vyšší výšku. Měly by více ústrojného materiálu. Vegetace by byla bujnější a zelenější - podobně jako když vyrazíte do přírody třeba dnes.

LM 2.7.2007 16:00

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Souvislosti trochu jinak

Není to třeba proto, že obsah CO2 v atmosféře nemusí být jediným limitujícím faktorem pro růst rostlin? Že je to i něco jiného? Letos bylo dost teplo, srážky většinou v mezích normálu, přesto obilí v řadě oblastí pořádně nevyrostlo. Proč?

Rudý gentleman 2.7.2007 16:37

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Souvislosti trochu jinak

Tak jistě, není to jen CO2  (byť je to "základní surovina" pro růst vegetace). růst rostlin závisí ještě na dostatku slunečního záření, teplotě a srážkách. Obilí nevím - ze začátku jara bylo sucho. Navíc zemědělci jsou schopni si stěžovat na jakékoli podmínky.

Z mého subjektivního pohledu se mi zdá, že je příroda taková bohatší, bujnější a zelenější (což je podivné, protože normálně je člověk skeptik a typicky uvažuje tak,že "zimy už nejsou to co bývaly").  Ale z přírody mám tak nějak lepší pocit, než jak vypadala třeba před 20-lety. Tedy, nezdá se mi, že by ji člověk (alespoň u nás) nějak výrazněji ubližoval. A pokud tato větší "bujnost" má být důsledkem oteplení (o němž nejsem přesvědčen, že je způsobeno člověkem), tak mě osobně se to zdá být krok k lepšímu (nepozoruji nějaký výrazný šok z prudké změny. A zahrádkáři si většinou chválí, že mají vegetační období delší, že se urodilo dříve atd. (Obilí fakt nevím). A v Grónsku pasou farmáři ovce o 2 týdny déle,